Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Základní informace - Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Název práce: Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 85 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Jaroslava Špinarová

Datum obhajoby: 2006

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

software-downloadV případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Souhrn - Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Střední délka života při narození je jedním z hlavních ukazatelů délky života. Je uváděna ve zkrácených úmrtnostních tabulkách. Střední délka života (též naděje dožití), vyjadřuje počet roků, které pravděpodobně prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou. Vyjadřuje tedy průměrný životní potenciál x-leté osoby. V diplomové práci je charakterizován vývoj střední délky života v ČR v letech 1960 – 1989 a podrobněji v letech 1990 – 2003. Střední délka života při narození v ČR je také porovnána s hodnotami naděje dožití v ostatních státech Evropské unie. Dále jsou charakterizovány hlavní příčiny úmrtí v ČR v roce 1993 a v diplomové práci jsou také popsány regionální rozdíly v jednotlivých okresech ČR. Pro vyjádření změn v čase je použita indexní analýza a pro předpověď budoucího vývoje střední délky života v ČR analýza časových řad pomocí trendových funkcí.

Úvod - Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Sebezáchovný pud je člověku vlastní, zdědil jej od svých fylogenetických živočišných předků. Na rozdíl od nich si jej uvědomuje, bojí se smrti, snaží se prodloužit si život a hledá cesty, jimiž k tomu může dospět. Na této bázi se už v nejstarších známých kulturách rozvíjí medicína, zaměřená od samých počátků dvojím základním směrem: jednak na zvládání nemocí, které člověka postihly, jednak na snahu o ochranu před nimi, na udržení síly, zdatnosti, odolnosti a výkonnosti. Tyto dvě stránky medicíny - léčení a prevence, zůstávají základními směry zdravotnického úsilí dodnes.

Zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývojové tendence jsou základním východiskem, z něhož musí pramenit a do něhož se svými důsledky musí vracet státní zdravotní politika. Z analýzy zdravotního stavu populace a jeho trendů je třeba odvozovat cíle zdravotní politiky, její strategii a cesty i nástroje, jejichž prostřednictvím je možné stanovených cílů dosahovat. Vůdčím motivem a předmětem zdravotní politiky je lidské zdraví a jejím základním cílem je zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a prodloužení délky a kvality života. Výše úmrtnosti byla vždy jedním ze základních ukazatelů vyspělosti dané společnosti. Odráží v sobě široké spektrum demografických, sociálních a kulturních skutečností, jako jsou střední délka života, kojenecká a dětská úmrtnost, úmrtnost lidí v produktivním a poproduktivním věku, ale také životní styl společnosti a způsob života obyvatel, úroveň a dostupnost zdravotní péče. Pro Českou republiku je proto špatným vysvědčením, že přes známky zlepšení situace v posledních letech stále patří mezi země s nevyšší úmrtností a nejkratší střední délkou života v Evropě.

Závěr - Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Demografický vývoj české populace se nevyznačuje zásadními zvraty, zazname¬nané změny z velké části navazují na trendy nastolené již začátkem 90. let. Situace, která se v naší republice nově vyvinula krátce po pádu předchozího politického režimu na přelomu 80. a 90. let, může být charakterizována na jedné straně oslabením sociální a reprodukční funkce rodiny, což se projevuje klesající sňatečností, rostoucí rozvodovostí a snižující se úrovní plodnosti a porodnosti. Na straně druhé se však, především v oblasti úmrtnosti, projevují pozitivní vlivy technického rozvoje a pokroku v oblasti medicíny, čímž dochází nejen k výraznému zlepšení podmínek a přežívání novorozenců, ale s přispěním dalších faktorů také k celkovému snižování úmrtnosti doprovázenému prodlužováním lidského života. Tyto změny výrazně kontrastují s populačními trendy předchozího období, kdy v naší společnosti převládal tzv. socialistický model reprodukčního chování s vysokou a časnou sňatečností a na ní navazující porodností, ovšem v oblasti zdraví charakterizovaný několika negativ¬ními rysy, a to zhoršováním zdravotního stavu obyvatelstva a rostoucí úmrtností.

V současné době je však uvedený model překonán a transformovaná společnost je typická jednou z nejnižších úrovní porodnosti v rámci Evropy, ale i celého světa. Od roku 1994 tak, i přes relativně příznivou situaci v oblasti úmrtnosti, počet zemřelých převyšuje počet narozených a klesající počet obyvatel České republiky je jen zčásti nahrazován imigranty z ostatních zemí. Pokles úmrtnosti a z něj plynoucí prodlužování střední délky života pokračuje, rozsah a tempo budoucích změn je předmětem diskusí. Někteří odborníci se domnívají, že severní Amerika a Evropa mohou být svědky zásadního zlomu ve vývoji naděje na dožití, umožněného značným zlepšením zdravotních podmínek a věří, že střední délka života ve vyspělých zemích se rychle přiblíží 85 letům.

Růst střední délky života nebyl způsoben prodloužením biologické délky života. Století a starší lidé zatím zůstávají výjimkou. Ve vyspělých zemích nehraje podstatnou roli ani další snižování kojenecké nebo dětské úmrtnosti; ta je již tak nízká, že její mírné výkyvy se v celkové úmrtnosti obyvatelstva neodrážejí. Naděje na dožití vzrostla díky pronikavému poklesu úmrtnosti ve středním a vyšším věku. V osmdesátých letech byl její vzestup umožněn zejména zlepšením zdravotní situace mezi osobami pokročilého věku (65 let a více). Osmdesátá léta se v Evropě vyznačovala zřetelnými změnami v úmrtnosti na některé příčiny smrti. V západoevropských zemích se podařilo snížit úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční a na novotvary plic nebo průdušek, paradoxně však se ve stejných zemích jiné příčiny smrti (zejména AIDS) prudce rozšířily. Ve stejné době se masovým problémem stalo stárnutí populace a nemoci spojené s vysokým věkem. V západní Evropě na sebe soustředil zvýšenou pozornost jev, zvaný „nerovnost před smrtí“. Zvýšila se diferenciace úmrtnosti a střední délky života mezi sociálními skupinami, ale i mezi evropskými zeměmi. Ve východoevropských a středoevropských zemích tzv. reálného socialismu střední délka života stagnovala, celosvětový pokles úmrtnosti se jich netýkal. Územní diferenciace vývoje úmrtnosti v Evropě v osmdesátých letech se stala jeho nejvýraznějším znakem. Nejvýraznější růst střední délky života byl zaznamenán ve středomořské oblasti – ve Španělsku, Itálii, Řecku, ve Francii, na Kypru, v Turecku. Významně se prodloužila střední délka života i v zemích, které jsou v tomto ukazateli dlouhodobě na špičce – ve Švédsku, v Norsku, na Islandě, v Nizozemsku, ve Švýcarsku, pronikavě se zlepšila situace ve Finsku, které v minulosti za ostatními severskými zeměmi ve střední délce života zaostávalo.

Klíčová slova - Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Střední délka života, úmrtnost, úmrtnostní tabulky, zdraví, časová řada, prognóza, zdravotní stav, determinanty zdravotního stavu

Obsah - Statistická analýza změny střední délky života v ČR

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE
2 LITERÁRNÍ REŠERŠE
2.1 Demografie
2.1.1 Vymezení pojmu demografie
2.1.2 Historie demografie
2.1.3 Demografie v českých zemích
2.2 Úmrtnost
2.2.1 Úmrtnost
2.2.2 Střední délka života
2.3 Zdravotní stav
2.3.1 Zdravotní stav a pojem zdraví
2.3.2 Determinanty zdravotního stavu
2.4 Demografická situace
3 METODIKA
3.1 Zdroje informací
3.1.1 Zdroje demografických informací
3.1.2 Zdroje informací o zdravotním stavu
3.2 Systém potenciální demografie
3.3 Tabulky úmrtnosti
3.4 Úmrtnostní tabulky a ukazatelé úmrtnosti
3.5 Použité statistické metody
3.5.1 Indexní analýza
3.5.2 Analýza časových řad
3.6 Použité počítačové programy
4 VLASTNÍ ROZBOR
4.1 Vývoj střední délky života v České republice
4.1.1 Střední délka života v ČR v mezinárodním porovnání
4.1.2 Vývoj střední délky života v ČR v období 1960 - 1989
4.1.3 Vývoj střední délky života v ČR v letech 1990 až 2003
4.1.3.1 Střední délka života při narození v ČR v letech 1990 – 2003
4.1.3.2 Střední délka života ve věku 45 let v ČR v letech 1990 – 2003
4.1.3.3 Střední délka života ve věku 65 let v ČR v letech 1990 - 2003
4.1.4 Očekávaný vývoj střední délky života v ČR
4.2 Srovnání vybraných ukazatelů ČR v rámci EU
4.2.1 Demografické ukazatele
4.2.2 Střední délka života ČR v rámci EU v roce 2004
4.3 Příčiny úmrtí v ČR
4.4 Vývoj střední délky života v okresech ČR
5 ZÁVĚR
6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

software-downloadV případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420607443173

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde