Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Základní informace - Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Název práce: Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 85 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Jaroslava Špinarová

Datum obhajoby: 2006

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Souhrn - Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Střední délka života při narození je jedním z hlavních ukazatelů délky života. Je uváděna ve zkrácených úmrtnostních tabulkách. Střední délka života (též naděje dožití), vyjadřuje počet roků, které pravděpodobně prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou. Vyjadřuje tedy průměrný životní potenciál x-leté osoby. V diplomové práci je charakterizován vývoj střední délky života v ČR v letech 1960 – 1989 a podrobněji v letech 1990 – 2003. Střední délka života při narození v ČR je také porovnána s hodnotami naděje dožití v ostatních státech Evropské unie. Dále jsou charakterizovány hlavní příčiny úmrtí v ČR v roce 1993 a v diplomové práci jsou také popsány regionální rozdíly v jednotlivých okresech ČR. Pro vyjádření změn v čase je použita indexní analýza a pro předpověď budoucího vývoje střední délky života v ČR analýza časových řad pomocí trendových funkcí.

Úvod - Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Sebezáchovný pud je člověku vlastní, zdědil jej od svých fylogenetických živočišných předků. Na rozdíl od nich si jej uvědomuje, bojí se smrti, snaží se prodloužit si život a hledá cesty, jimiž k tomu může dospět. Na této bázi se už v nejstarších známých kulturách rozvíjí medicína, zaměřená od samých počátků dvojím základním směrem: jednak na zvládání nemocí, které člověka postihly, jednak na snahu o ochranu před nimi, na udržení síly, zdatnosti, odolnosti a výkonnosti. Tyto dvě stránky medicíny - léčení a prevence, zůstávají základními směry zdravotnického úsilí dodnes.

Zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývojové tendence jsou základním východiskem, z něhož musí pramenit a do něhož se svými důsledky musí vracet státní zdravotní politika. Z analýzy zdravotního stavu populace a jeho trendů je třeba odvozovat cíle zdravotní politiky, její strategii a cesty i nástroje, jejichž prostřednictvím je možné stanovených cílů dosahovat. Vůdčím motivem a předmětem zdravotní politiky je lidské zdraví a jejím základním cílem je zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a prodloužení délky a kvality života. Výše úmrtnosti byla vždy jedním ze základních ukazatelů vyspělosti dané společnosti. Odráží v sobě široké spektrum demografických, sociálních a kulturních skutečností, jako jsou střední délka života, kojenecká a dětská úmrtnost, úmrtnost lidí v produktivním a poproduktivním věku, ale také životní styl společnosti a způsob života obyvatel, úroveň a dostupnost zdravotní péče. Pro Českou republiku je proto špatným vysvědčením, že přes známky zlepšení situace v posledních letech stále patří mezi země s nevyšší úmrtností a nejkratší střední délkou života v Evropě.

Závěr - Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Demografický vývoj české populace se nevyznačuje zásadními zvraty, zazname¬nané změny z velké části navazují na trendy nastolené již začátkem 90. let. Situace, která se v naší republice nově vyvinula krátce po pádu předchozího politického režimu na přelomu 80. a 90. let, může být charakterizována na jedné straně oslabením sociální a reprodukční funkce rodiny, což se projevuje klesající sňatečností, rostoucí rozvodovostí a snižující se úrovní plodnosti a porodnosti. Na straně druhé se však, především v oblasti úmrtnosti, projevují pozitivní vlivy technického rozvoje a pokroku v oblasti medicíny, čímž dochází nejen k výraznému zlepšení podmínek a přežívání novorozenců, ale s přispěním dalších faktorů také k celkovému snižování úmrtnosti doprovázenému prodlužováním lidského života. Tyto změny výrazně kontrastují s populačními trendy předchozího období, kdy v naší společnosti převládal tzv. socialistický model reprodukčního chování s vysokou a časnou sňatečností a na ní navazující porodností, ovšem v oblasti zdraví charakterizovaný několika negativ¬ními rysy, a to zhoršováním zdravotního stavu obyvatelstva a rostoucí úmrtností.

V současné době je však uvedený model překonán a transformovaná společnost je typická jednou z nejnižších úrovní porodnosti v rámci Evropy, ale i celého světa. Od roku 1994 tak, i přes relativně příznivou situaci v oblasti úmrtnosti, počet zemřelých převyšuje počet narozených a klesající počet obyvatel České republiky je jen zčásti nahrazován imigranty z ostatních zemí. Pokles úmrtnosti a z něj plynoucí prodlužování střední délky života pokračuje, rozsah a tempo budoucích změn je předmětem diskusí. Někteří odborníci se domnívají, že severní Amerika a Evropa mohou být svědky zásadního zlomu ve vývoji naděje na dožití, umožněného značným zlepšením zdravotních podmínek a věří, že střední délka života ve vyspělých zemích se rychle přiblíží 85 letům.

Růst střední délky života nebyl způsoben prodloužením biologické délky života. Století a starší lidé zatím zůstávají výjimkou. Ve vyspělých zemích nehraje podstatnou roli ani další snižování kojenecké nebo dětské úmrtnosti; ta je již tak nízká, že její mírné výkyvy se v celkové úmrtnosti obyvatelstva neodrážejí. Naděje na dožití vzrostla díky pronikavému poklesu úmrtnosti ve středním a vyšším věku. V osmdesátých letech byl její vzestup umožněn zejména zlepšením zdravotní situace mezi osobami pokročilého věku (65 let a více). Osmdesátá léta se v Evropě vyznačovala zřetelnými změnami v úmrtnosti na některé příčiny smrti. V západoevropských zemích se podařilo snížit úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční a na novotvary plic nebo průdušek, paradoxně však se ve stejných zemích jiné příčiny smrti (zejména AIDS) prudce rozšířily. Ve stejné době se masovým problémem stalo stárnutí populace a nemoci spojené s vysokým věkem. V západní Evropě na sebe soustředil zvýšenou pozornost jev, zvaný „nerovnost před smrtí“. Zvýšila se diferenciace úmrtnosti a střední délky života mezi sociálními skupinami, ale i mezi evropskými zeměmi. Ve východoevropských a středoevropských zemích tzv. reálného socialismu střední délka života stagnovala, celosvětový pokles úmrtnosti se jich netýkal. Územní diferenciace vývoje úmrtnosti v Evropě v osmdesátých letech se stala jeho nejvýraznějším znakem. Nejvýraznější růst střední délky života byl zaznamenán ve středomořské oblasti – ve Španělsku, Itálii, Řecku, ve Francii, na Kypru, v Turecku. Významně se prodloužila střední délka života i v zemích, které jsou v tomto ukazateli dlouhodobě na špičce – ve Švédsku, v Norsku, na Islandě, v Nizozemsku, ve Švýcarsku, pronikavě se zlepšila situace ve Finsku, které v minulosti za ostatními severskými zeměmi ve střední délce života zaostávalo.

Klíčová slova - Statistická analýza změny střední délky života v ČR

Střední délka života, úmrtnost, úmrtnostní tabulky, zdraví, časová řada, prognóza, zdravotní stav, determinanty zdravotního stavu

Obsah - Statistická analýza změny střední délky života v ČR

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE
2 LITERÁRNÍ REŠERŠE
2.1 Demografie
2.1.1 Vymezení pojmu demografie
2.1.2 Historie demografie
2.1.3 Demografie v českých zemích
2.2 Úmrtnost
2.2.1 Úmrtnost
2.2.2 Střední délka života
2.3 Zdravotní stav
2.3.1 Zdravotní stav a pojem zdraví
2.3.2 Determinanty zdravotního stavu
2.4 Demografická situace
3 METODIKA
3.1 Zdroje informací
3.1.1 Zdroje demografických informací
3.1.2 Zdroje informací o zdravotním stavu
3.2 Systém potenciální demografie
3.3 Tabulky úmrtnosti
3.4 Úmrtnostní tabulky a ukazatelé úmrtnosti
3.5 Použité statistické metody
3.5.1 Indexní analýza
3.5.2 Analýza časových řad
3.6 Použité počítačové programy
4 VLASTNÍ ROZBOR
4.1 Vývoj střední délky života v České republice
4.1.1 Střední délka života v ČR v mezinárodním porovnání
4.1.2 Vývoj střední délky života v ČR v období 1960 - 1989
4.1.3 Vývoj střední délky života v ČR v letech 1990 až 2003
4.1.3.1 Střední délka života při narození v ČR v letech 1990 – 2003
4.1.3.2 Střední délka života ve věku 45 let v ČR v letech 1990 – 2003
4.1.3.3 Střední délka života ve věku 65 let v ČR v letech 1990 - 2003
4.1.4 Očekávaný vývoj střední délky života v ČR
4.2 Srovnání vybraných ukazatelů ČR v rámci EU
4.2.1 Demografické ukazatele
4.2.2 Střední délka života ČR v rámci EU v roce 2004
4.3 Příčiny úmrtí v ČR
4.4 Vývoj střední délky života v okresech ČR
5 ZÁVĚR
6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY