Vliv migrace na regionální rozdíly populačního vývoje ČR

Základní informace - Vliv migrace na regionální rozdíly populačního vývoje ČR

Název práce: Vliv migrace na regionální rozdíly populačního vývoje ČR

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 58 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Ondřej Běloch

Datum obhajoby: 2011

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře


Stažení práce

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 225 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0585 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.


Souhrn - Vliv migrace na regionální rozdíly populačního vývoje ČR

Cílem této práce je analyzovat vliv migrace na populační vývoj jednotlivých regionů ČR. Jelikož migrace v České republice od roku 1989 prodělává podstatné změny, ať již z hlediska struktury či do počtu migrantů, je důležité sledovat její vývoj. Migrace je spolu s přirozenou měnou obyvatelstva součástí populačního vývoje, a protože populační vývoj je důležitý pro fungování sociální, zdravotní a vzdělávací politiky, roste v současné době zájem o jeho studium.
První kapitola této práce je věnována migraci, která tvoří důležitou součást populačního vývoje. V této kapitole jsou zachyceny nejdůležitější změny v migraci, které se na území ČR odehrávaly.
Další kapitola je zaměřena na demografický vývoj v ČR. Jsou zde vysvětleny základní složky přirozené měny, jež jsou porodnost a úmrtnost. Dále jsou zde uvedeny další vlivy, které působí na přirozenou měnu, jako je sňatečnost, rozvodovost, potratovost aj. Důležitou součástí této kapitoly je také prognóza demografického vývoje v budoucnosti.
Závěrečnou kapitolu tvoří analýza vlivu migrace na populační vývoj. Jsou zde analyzovány kraje, které zasluhují při analýze populačního vývoje zvýšenou pozornost.


Úvod - Vliv migrace na regionální rozdíly populačního vývoje ČR

Populační vývoj je spjat s celou řadou oborů. Mezi nejvýznamnější patří demografie, ekonomie, sociologie, politologie, ale také např. otázky životního prostředí. Studium populačního vývoje a projekce počtu obyvatel jsou důležité pro fungování sociální, zdravotní a vzdělávací politiky.
To, kolik je na světě i v jednotlivých státech a světových regionech lidí, stejně tak jejich věková struktura, je odrazem demografického vývoje v minulosti. Současné populační chování tak pokládá základy pro demografický a populační vývoj v dalších letech. Populační vývoj se dělí na dvě složky. Na obnovu populace v důsledku probíhajících procesů rození a umírání, tedy přirozeného pohybu obyvatelstva a mechanickou měnu, tedy migraci. Obě dvě složky jsou pro populační vývoj stejně důležité.
V celosvětovém měřítku je populační vývoj určitým globálním problémem, vzhledem k nerovnoměrnému regionálnímu uspořádání a vývoji obyvatelstva ve světě. Tyto problémy začaly vznikat již ve druhé polovině minulého století, kdy došlo k obrovskému nárůstu populace. Přírůstek obyvatelstva tehdy dosahoval až dvou procent ročně. „ Zatímco v roce 1804 žila podle OSN na světě jedna miliarda obyvatel, v roce 1927 už to byly miliardy dvě, v roce 1960 tři, v roce 1974 čtyři miliardy, v roce 1987 pět miliard a od roku 1999 již přes šest miliard lidí. Dnes se toto číslo blíží k 7 miliardám obyvatel. I dnes přes pozvolný pokles přírůstku na 1,1 procenta ročně, představuje „populační exploze“ jeden ze základních globálních problémů lidstva. Každou minutu se totiž na planetě narodí asi 250 dětí a zároveň 100 lidí zemře. Za těmito celkovými údaji musíme vidět značné regionální rozdíly a to nejen ve změnách početního stavu populace, ale i v kvalitě života. Základní rozdíl se jednoznačně rýsuje při porovnání situace v rozvinutých zemích na straně jedné a ve většině zemí rozvojových na straně druhé. Zatímco v Evropě dochází k úbytku obyvatelstva, africké země dosahují v průměru téměř 2,1 procentního přírůstku ročně.“ (www.rozvojovka.cz)
Dnes se prognózy zaměřují na opačný proces, než je trvale výrazný nárůst obyvatelstva. Světová populace zatím neklesá, protože v plodném věku jsou velmi silné ročníky, ale v okamžiku, kdy tento vliv zmizí, dojde zejména v Evropě k rapidnímu poklesu počtu obyvatel. Tento trend bude následně pokračovat ve vyspělejších asijských a afrických zemích a postupně se rozšíří i na rozvojové státy. Nelze však ale vyloučit, že se populační chování obyvatelstva opět výrazně nezmění a po přechodném snížení počtu obyvatel na
planetě se porodnost znovu nezvýší. Zatím rozdíly v porodnosti mezi vyspělými a rozvinutými zeměmi mírně brzdí migrace. Ta s sebou však přináší nové sociální a ekonomické problémy, jako je zvyšování kriminality, střet rozlišných kultur aj. V posledních letech tyto problémy stále nabývají na aktuálností.
Obecně se má za to, že ekonomický a sociální rozvoj, zejména pak zlepšování postavení žen, vede ke snížení jejich plodnosti (počtu dětí, které se průměrně rodí ženě během jejího života). Jednotlivé země proto mohou zavádět tzv. populační politiku s cílem regulovat, nebo naopak liberalizovat populační vývoj v dané zemi. Takováto opatření mají spíše vliv na budoucí populační vývoj, než na ten současný. Navíc tato politika bývá jen jednorázová a znamená výrazné výkyvy v budoucím vývoji.
Demografický vývoj našeho státu je podobný jako vývoj v ostatních vyspělých zemích. Jedním ze společných faktorů je fertilita, která vlivem moderní společnosti klesá, nebo stagnuje na nízkých číslech. Souběžně s poklesem plodnosti zaznamenáváme trvale se prodlužující průměrnou délku lidského života. Následkem působení těchto dvou faktorů je stárnutí obyvatelstva.
V naší republice, stejně tak jako v ostatních rozvinutých zemích Evropy, je stárnutí populace nejcharakterističtějším rysem populačního vývoje. Jak naznačují údaje z ČSÚ s nimiž lze jen obtížně polemizovat, je stárnutí populace prakticky neodvratné. Tomuto trendu se musí přizpůsobit celá společnost, protože pozitivní vztah společnosti ke stáří a starým lidem představuje nejzákladnější podmínku k zajištění sociální soudržnosti. Stárnutí populace je způsobováno sociálním rozvojem, lepšími životními a pracovními podmínkami a v neposlední řadě pokroky v medicíně. Méně lidí dnes umírá předčasně v dětství či během pracovního života. Kojenecká úmrtnost v ČR je jednou z nejnižších na světě.
Pro ČR byla výrazným stimulem pro změnu populačního vývoje situace v 90.letech 20. století, v reakci na změny sociálních a ekonomických podmínek demografické reprodukce v souvislosti s politickým obratem v roce 1989. Z hlediska populačního vývoje došlo k propadu plodnosti žen hluboko pod záchovnou mez ( tj. 2,1 dítěte na 1 ženu) a s tím spojená odkládaná porodnost, dynamické prodlužování lidského života, zvýšení migrace a obrat v populační politice státu. S tím se však objevily nové problémy, které jsou dnes velice aktuální.
V dnešní době, zejména ve vyspělých zemích, můžeme zaznamenat poměrně značný zájem o analýzy populačního vývoje. Je to dáno jeho postavením v rámci celkového společenského, sociálního a ekonomického rozvoje. Se změnami počtu obyvatel, přeměnou struktury obyvatelstva a zvyšujícími se demografickými problémy bude dále přibývat zájem o studium populačního vývoje.
K tomuto tématu chci použít převážně informace z regionální demografie, z údajů Českého statistického úřadu, z odborné literatury a dalších zdrojů.


Závěr - Vliv migrace na regionální rozdíly populačního vývoje ČR

Populační vývoj začíná být v současné době problémem, který se dostává do popředí studia. Je totiž velmi důležitý pro fungování sociální, zdravotní, vzdělávací politiky a je základem pro řešení problémů, které se v budoucnu mohou vyskytnout. Nerovnoměrný vývoj počtu obyvatel na planetě s sebou přináší různé problémy, např. zvýšenou míru migrace ze zemí třetího světa do vyspělých zemí. To s sebou přináší kulturní a sociální problémy, které se do budoucna mohou stupňovat.
Ve vyspělých zemích se však vyskytuje ještě jeden problém. Vzhledem ke stále klesající porodnosti a stále vyššímu věku dožití dochází k demografickému stárnutí. To je obrovský nápor pro již zmiňovaný zdravotní a sociální systém. Je však otázkou, zda v budoucnu opět neproběhne změna v populačním chování, která by ve vyspělých státech zvýšila porodnost. Demografové se navíc shodují na tom, že v 21. století bude zakončen proces demografické revoluce ve světě a bude se sbližovat demografické chování jednotlivých populací. Díky tomu by obyvatelstvo v zemích třetího světa mohla klesat. Již nyní v některých arabských a afrických zemích zaznamenáváme mírný pokles porodnosti.
Rozdíly v porodnosti a úmrtnosti, stejně tak v migraci se dají pozorovat nejen v globálním měřítku, nýbrž i na republikové, regionální či lokální úrovni. Mezi kraji České republiky se projevují výrazné rozdíly v migraci i přirozené měně, které byly analyzovány v této práci.
Porodnost zažívá výrazné výkyvy, které velmi ovlivňují populační vývoj. Úhrnná plodnost v 90. letech 20. století prudce klesla, v jednotlivých krajích o 33-42 procent z hodnoty 1,7-1,9 dítěte na jednu ženu. Na přelomu 20. a 21. století zaznamenaly všechny kraje svou historicky nejnižší úroveň plodnosti (1,04-1,15 dítěte na jednu ženu reprodukčního věku).V novém století došlo k opětovnému oživení plodnosti, úhrnná plodnost v jednotlivých krajích vzrostla minimálně o čtvrtinu. Nejintenzivněji se zvýšila ve Středočeském kraji, o více než třetinu z 1,16 v roce 2001na 1,60 v roce 2008 (v roce 2009 pokles na 1,58). Území obklopující hlavní město Prahu se tak stalo oblastí v současné době s jednou z nejvyšších úrovní plodnosti, zatímco na počátku 90. let 20. století bylo na opačné straně pomyslného žebříčku. Do značné míry je tato situace výsledkem aktuálních migračních trendů, kdy se v rámci suburbanizace stěhují z hlavního města do zázemí převážně mladí lidé, kteří následně zakládají či rozšiřují své rodiny.
Migrace tedy hraje velmi důležitou roli jako příčina následného zvýšení porodnosti. V krajích, které jsou velmi migračně oblíbené, po určité době roste porodnost vyšším tempem, než v krajích, které jsou migračně ztrátové. Je to vidět na příkladu Moravskoslezského kraje, který již dlouhou dobu migračně ztrácí a i kvůli tomu je zde záporný přirozený přírůstek, i přesto, že je celorepublikově zvýšená porodnost. Oproti tomu díky vysoké migraci a zvýšené porodnosti migrantů se na první místo co do početní velikosti krajů dostalo Hlavní město Praha a na druhé Středočeský kraj. Do konce roku 2008 to byl právě Moravskoslezský kraj, který byl nejlidnatější.
Z hlediska migrace se určitým specifickým rokem se stal rok 2009, kdy po dlouhé době klesala zahraniční migrace, která se velmi výrazně podílela na migračních přírůstcích jednotlivých krajů. Na rozdíl od roku 2008 (i 2007), kdy se meziročně zvýšil počet obyvatel ve všech krajích, byl v roce 2009 zaznamenán v šesti krajích populační úbytek. Jednalo se o kraje Karlovarský, Moravskoslezský, Vysočina, Zlínský, Královéhradecký a Olomoucký. Ve Zlínském a Moravskoslezském kraji byl kromě záporného salda stěhování zaznamenán i úbytek přirozenou měnou, byť jen nepatrný (33, resp. 7 osob). Je to způsobena předchozí migrací, kdy z kraje odcházeli lidí v produktivním věku.
Z výsledků této bakalářské práce je zřejmé, že migrace má velmi výrazný vliv na populační vývoj jednotlivých krajů. Velmi výrazně se to projevuje v Moravskoslezském kraji, který obyvatelstvo ztrácí a ve Středočeském kraji a Praze, které migrací získávají. Ale i zde existují rozdíly. Hlavní město získává obyvatele převážně zahraniční migrací, Středočeský kraj zejména migrací vnitřní. Nicméně Středočeský kraj je i pro cizince jeden z nejatraktivnějších, resp. po Praze druhý nejatraktivnější. Vedle Moravskoslezského kraje se vyskytují úbytky vnitřní migrací pravidelně také na severu a severozápadě Čech, ztrátové jsou také moravské kraje (v roce 2009 výjimečně vykázal zisk Jihomoravský kraj), Vysočina a východní Čechy, vyjma Pardubického kraje, kde není v posledních letech v tomto ohledu patrný jednoznačný trend. Velikost salda se však pohybuje v nízkých hodnotách.
Migrační přírůstky díky zahraniční migrací byly po roce 2001 charakteristické pro všechny kraje. Roste tak podíl cizinců v populaci jednotlivých krajů. Mezi kraji však existují rozdíly v atraktivitě pro cizince různých státních občanství. Nejvíce cizinců však stále přicházejí zejména do Prahy, v o něco menší míře také do Středočeského a Jihomoravského kraje.
Je zřejmé, že pokud se v České republice nezmění populační chování, bude záviset populační přírůstek na zahraniční migraci. Po výrazném poklesu zahraniční migrace v roce 2009 se dá v následujících letech opět očekávat nárůst zahraniční migrace ve prospěch atraktivních regionů České republiky, kde bude mít výrazný dopad na budoucí porodnost. Migrace se tedy jeví v České republice jako hlavní důvod regionálních rozdílů populačního vývoje.


Klíčová slova - Vliv migrace na regionální rozdíly populačního vývoje ČR

Migrace, pracovní migrace, struktura migrantů, demografický vývoj, populační vývoj, ukrajinská migrace, vietnamská migrace, porodnost, plodnost, úmrtnost, mortalita, natalita, potratovost, sňatečnost, rozvodovost


Obsah

Úvod
1 Migrace
1.1 Migrace – obecné informace
1.1.1 Pracovní migrace před rokem 1989
1.1.2 Pracovní migrace cizinců v České republice v 90. letech
1.1.3 Migrace v transformačním období
1.2 Struktura Migrantů
1.2.1 Ukrajinská migrace v ČR
1.2.2 Vietnamská migrace v ČR
1.3 Nelegální migrace
1.4 Prostorová mobilita obyvatelstva
2 Demografický vývoj
2.1 Základní informace
2.1.1 Porodnost a plodnost
2.1.2 Úmrtnost (mortalita)
2.1.3 Potratovost
2.1.4 Sňatečnost
2.1.5 Rozvodovost
2.2 Demografický vývoj ČR v blízké budoucnosti – prognózy vývoje
3 Analýza vlivu migrace na populační vývoj
3.1 Populační vývoj Moravskoslezského kraje
3.1.1 Populační vývoj okresů Moravskoslezského kraje
3.2 Populační vývoj Ústeckého kraje
3.3 Populační vývoj Jihomoravského kraje
3.3.1 Populační vývoj v okresech Jihomoravského kraje
3.4 Populační vývoj Plzeňského kraje
3.4.1 Populační vývoj v okresech Plzeňského kraje
3.5 Populační vývoj Středočeského kraje a hlavního města Prahy
3.5.1 Věková struktura obyvatel
3.5.2 Věkové složení cizinců v porovnání s věkovou strukturou obyvatel Prahy
3.5.3 Vzdělanostní struktura obyvatel
3.5.4 Pohyb obyvatel v letech 2000-2008
Závěr.
Seznam použité literatury


Stažení práce

Jako nejlevnější a nejbezpečnější možnost byla jednoznačně zvolena platba bankovním převodem

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 225 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0585 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.


Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420607443173

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde