Rozhodčí řízení v ČR a v kontextu s EU

Základní informace - Rozhodčí řízení v ČR a v kontextu s EU

Název práce: Rozhodčí řízení v ČR a v kontextu s EU

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 61 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2010

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Velmi dobře

Hodnocení od odborné komise: Výborně


Stažení práce - Rozhodčí řízení v ČR a v kontextu s EU

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 190 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0410 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn - Rozhodčí řízení v ČR a v kontextu s EU

Z hlediska historického měl institut rozhodčího řízení v českých zemích dlouholetou právní i faktickou tradici.
Pomineme-li středověké i raně novověké podoby jednání před rozhodci, začala se dnešní podoba rozhodčího řízení objevovat v rakouské legislativě 19. století. Pro habsburskou monarchii byla typickým jevem velmi úzká spjatost vývoje státu a práva druhé poloviny 19. století s vývojem za pozdního feudalismu. To mělo také za následek, že josefinský soudní řád přežil svou dobu a byl dlouho uplatňován v éře liberálního kapitalismu.
Rozvoj obchodních styků a jeho techniky se v rakouském procesním zákonodárství odrážel jen v několika doplňcích, jimiž došlo k zavádění různých zvláštních a mimořádných řízení. Je známo, že pro rakouský kapitál, který překonával vývojové stadium volné soutěže, byly přitažlivé zejména vzory nových francouzských a německých procesních předpisů.
Civilní řád soudní (zákon č.113/1895 ř.z., o soudním řízení v občanských rozepřích právních) upravoval rozhodčí řízení v § 577 a násl. Umožňoval, aby rozhodčí smlouva, jíž byla věc vyňata ze soudní kompetence, byla uzavřena v těch věcech, v nichž jsou strany způsobilé o předmětu sporu uzavřít smír. V dalších ustanoveních byl upraven mechanismus jmenování rozhodců a vlastní rozhodčí řízení.
Zákon č. 67/1875 ř.z., jenž se týče organisace burs, umožňoval vytvořit burzovní rozhodčí soudy. Tyto soudy byly zřízeny stanovami jednotlivých burz a byly příslušny pro spory vznikající z burzovních obchodů, obligatorně, pokud samozřejmě strany písemným ujednáním tyto soudy nevyloučily a dále pro spory z obchodů se zbožím uzavřeným mimo burzu.
Podle zákona č. 330/1921 Sb., o závodních výborech, byly zřízeny tzv. rozhodčí komise, a to zpravidla pro každý obvod okresní politické správy. Komise byla šestičlenná a rozhodovala zejména o sporech, které vznikly mezi skupinami zaměstnanců, dále mezi nimi nebo závodním výborem s jedné strany a podnikatelem s druhé strany a z důvodů zřízení a činnosti nebo úhrady nákladů.
Zákon č.142/1950 Sb., o řízeních v občanských právních věcech (občanský soudní řád), který nabyl účinnosti dnem 1.l.1951, zachoval ve své struktuře rozhodčí řízení (§ 648 a násl.). Podstatně však omezil možnost uzavřít rozhodčí smlouvu; tu bylo možno sjednat jen tehdy, jestliže jednou ze stran byla československá právnická osoba.

Úvod - Rozhodčí řízení v ČR a v kontextu s EU

Od 1. ledna 1995 vstoupil v účinnost nový zákon o rozhodčím řízení (v dalším textu také jako „zákon“), který nahradil třicet let platný zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.
Tato nová právní úprava umožnila rozvíjejícímu se podnikatelskému prostředí řešení majetkových sporů mimosoudně, rozhodčím řízením. Zákon znovu upravil také postavení rozhodčích soudů, které nejsou v našem právním řádu zdaleka novými instituty.
Zákon tak staronově upravuje regulaci rozhodování majetkových sporů rozhodci, dále právní úpravu výkonu rozhodčích nálezů vydaných rozhodci, přičemž se zdůrazňuje postavení rozhodců jako osob nezávislých a nestranných.
Z hlediska mezinárodních souvislostí je institut rozhodčího řízení znám, právně zakotven a široce využíván ve všech vyspělých zemích. Aplikace rozhodčího řízení v mnoha zemích s vyspělou tržní ekonomikou pak spočívá ve věcech obchodních, i když obecná právní úprava umožňuje využití řízení i na ostatní právní vztahy.
Uplynulá dvě desetiletí zaznamenala neobvyklý nárůst případů řešených v rozhodčím řízení. Jedná se jak o spory z vnitrostátního, tak o spory z mezinárodního obchodního styku. Nezanedbatelnou položku tvoří i spory spotřebitelské. Změnily se rovněž formy řízení. K tradičnímu dělení na řízení institucionalizované a řízení ad hoc přibyla nová podoba řízení - on line rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení se také stalo pravidelným prostředkem řešení sporů mezi státem a zahraničním investorem, ať již jde o vztahy smluvní, nebo vztahy ze zacházení s investicí, nebo z ochrany investic.
Stejně, jak roste počet případů řešených před rozhodci, roste i počet příznivců a odpůrců tohoto způsobu řešení sporů. A podobně, jako je tomu v jiných oblastech lidské činnosti, i zde platí, že porozumění určitému institutu a následné smluvní ošetření některých otázek může napomoci limitovat negativní stránky jevu a zesílit stránky pozitivní.
Civilní řízení (nebo také občanské soudní řízení) a rozhodčí řízení jsou v zásadě alternativními procesními možnostmi, za jejichž užití mají účastníci řízení možnost domáhat se svých práv.
Problematika rozhodčího řízení, a zejména problematika přezkoumání pravomocného rozhodčího nálezu soudem, se stává v uplynulých letech více aktuální než tomu bylo v minulosti. Nárůst soudní agendy, která se zabývá touto problematikou, je způsoben zejména nárůstem vydaných rozhodčích nálezů na území České republiky.
Ve své diplomové práci hodlám (po krátkém historickém exkurzu) poukázat na charakteristické prvky řízení před rozhodcem, načež bych ráda rozvedla problematiku rozhodčího řízení v evropském kontextu a sice vyhledáním spojitostí s komunitárním právem i komparací právní úpravy obsažené v právním řádu některé členského státu EU.
Jelikož máme za úkol zkoumat téma hojně komentované a poznamenané poměrně dlouhým a kontinuálním legislativním vývojem, podařilo se nám shromáždit uspokojivé množství pramenů literárních (knižních i časopiseckých), přičemž máme možnost čerpat také ze značného množství znění právních předpisů i jiných pramenů (internet aj.).
Co do metod použitých při zpracovávání této práce se jeví nejvíce pravděpodobné, že užiji vědeckou metodu analytickou a v některých kapitolách práce pak metodu komparační.

Závěr - Rozhodčí řízení v ČR a v kontextu s EU

Ve své diplomové práci jsem zkoumala problematiku rozhodčího řízení v České republice s následným analyzováním předmětného tématu v prostředí Evropské unie.

Rozhodčí řízení se uplatňuje nejlépe v oblasti obchodních vztahů, přičemž můžeme zaznamenat také arbitráže na poli pracovních vztahů a speciálním druhém rozhodčího řízení je pak řízení obsahující mezinárodní prvek (mezinárodní arbitráže jsou poměrně známé také díky médiím).

Práce je uvedena krátkým historickým exkurzem, s jehož pomocí je snazší si uvědomit, že rozhodčí řízení není moderní výstřelek a právnický experiment, kterým se legislativci pokusili odlehčit v práci přetíženým soudům, ale že je součástí evropské právní kultury již několik století.

Jádro práce pak spočívá v analytické části, kdy jsem vymezila nejdůležitější instituty rozhodčího řízení, které jsem následně za vydatné pomoci různorodých pramenů charakterizovala.

Přestože tato práce měla v zásadě pojednávat o vnitrostátní právní úpravě rozhodčího řízení, nemohla jsem se v několika kapitolách nevyhnout mezinárodním souvislostem. Krátce bylo nutno pojednat o rozhodčích pravidlech Organizace spojených národů UNCITRAL, neboť tyto se mezi rozhodci těší velikému respektu a mnozí podle nich rozhodují ve vnitrostátních sporech. Další celá kapitola je pak věnována rozhodčímu řízení s mezinárodním prvkem. Konečně poměrně zásadní částí této práce je kapitola, která analyzuje vztah rozhodčího řízení a evropské legislativy s následnou komparací naší a slovenské právní úpravy.

Komparační metoda zkoumání je pak použita (vedle vzpomenutého případu) také v kapitole, která si vzala za úkol prozkoumat shody a rozdíly mezi rozhodčím řízením a řízením před obecným soudem.

Pouze na okraj byla v této práci nastíněna činnost některých stálých rozhodčích soudů, přičemž záměrně byly zvoleny velice vážené instituce jmenovitě zřízené zákonem i obchodní společnosti, které vykonávají rozhodčí činnost jako svůj byznys.


Při zpracovávání své práce jsem se věnovala studiu odborné knižní i časopisecké literatury, dále relevantní ustálené rozhodovací praxi soudů, prostudovala jsem a použila celou řadu právních předpisů a mezinárodních smluv a fragmentárně jsem využila i databázi Internetu. V neposlední řadě mi posloužily i některé interní normativní předpisy, které nemají charakter předpisů právních (Řády soudů aj.).

Přestože jsem čerpala z celé řady pramenů, nedomnívám se, že by má práce byla pustou kompilací, neboť za použití metody analýzy a komparace jsem na spoustu skutečností na vhodných místech vyjádřila vlastní názor a ostatně mnou provedená srovnání jistě přinesla mnoho nového a zajímavého. Komparační část práce je totiž skutečným výzkumem, jehož předmět dle mých znalostí doposud nikdy nebyl zkoumán a nebyl publikován a je tedy originální.

Klíčová slova - Rozhodčí řízení v ČR a v kontextu s EU

Rozhodčí řízení, Osoba rozhodce, Účastníci řízení, Zahájení řízení, Procesní pravidla, Rozhodčí smlouva, Rozhodčí doložka, UNCITRAL, Rozhodčí soudy, Přezkoumání rozhodčího nálezu soudem


Obsah - Rozhodčí řízení v ČR a v kontextu s EU

1. Úvod
2. Historický exkurz
3. Rozhodčí řízení
3.1. Charakteristika rozhodčího řízení
3.2. Osoba rozhodce
3.3. Účastníci řízení
3.4. Zahájení řízení
3.5. Procesní pravidla
3.6. Rozhodnutí
4. Rozhodčí smlouva a rozhodčí doložka
5. Rozhodčí pravidla UNCITRAL
6. Rozhodčí soudy
6.1. Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR
6.2. Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze
6.3. Arbitrážní soud České republiky
6.4. Komise pro rozhodčí řízení
6.5. Stálý rozhodčí soud organizátora regulovaného trhu
7. Přezkoumání rozhodčího nálezu soudem
8. Shodné a rozdílné prvky rozhodčího řízení a řízení před soudem
8.1. Shody
8.2. Rozdíly
9. Rozhodčí řízení s mezinárodním prvkem
10. Komparace rozhodčího řízení v ČR a v EU
10.1. Slovensko a ČR
11. Závěr
12. Použité prameny

Stažení práce - Rozhodčí řízení v ČR a v kontextu s EU

Jako nejlevnější a nejbezpečnější možnost byla jednoznačně zvolena platba bankovním převodem

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 190 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0410 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.


Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420607443173

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde