Cla - historický vývoj a dnešní pojetí

Základy činností a kompetencí, které jsou společné celním orgánům vyspělých zemí, vycházejí z mezinárodních prvků, jako je zahraniční obchod, mezinárodní spolupráce při ochraně společenských zájmů, zejména veřejné bezpečnosti, ochraně zdraví obyvatelstva před nebezpečnými materiály a drogami, ochraně životního prostředí, ohrožené fauny a flory, kulturního dědictví apod. Celní orgány jsou dále vybaveny kompetencemi, které umožňují plnit i další „tradiční“ úkoly, zejména zajišťování příjmů státního rozpočtu výběrem cel, daní a různých poplatků, kontrolou realizace některých nástrojů obchodní a zemědělské politiky, statistického sledování zahraničního obchodu, ale často i úkolů, které do rámce představ o tradičních činnostech celních orgánů zcela nezapadají (např. kontrola nelegálního zaměstnávání). Postavení a činnosti celních orgánů jsou dále výrazně ovlivněny zapojením země do mezinárodních ekonomických institucí, jakými jsou ekonomické, celní nebo měnové unie, oblasti volného obchodu apod. Nejstarší doložené zmínky o vybírání cla pocházejí už z období starověku. Řekové jako mořeplavci založili mnoho významných obchodních středisek na pobřeží Černého a Středozemního moře. V těchto místech se vybíraly celní poplatky od obchodníků dovážejících zboží z širokého okolí. Ve starověkém Římě bylo clo vybíráno nejen v přístavech, ale i na mostech a cestách. Po pádu Římské říše tvořila cla v nástupnických státech významnou složku příjmu panovníka. Tak tomu bylo i v Říši franské, která těsně sousedila s prvními státními útvary na našem území.