Sledované cíle hospodářské politiky

V úvodu bych chtěl podotknout důvod mé volby tohoto tématu a tímto důvodem je, že pokud by hospodářská politika nesledovala cíle, nebylo by výrazu „hospodaření“. V poslední době je nemyslitelné, abychom se při sledování televizních kanálů, při čtení denního tisku nebo poslouchání rozhlasových zpráv nesetkali s výrazem hospodářské politiky. Co však tento význam obnáší? Ptám se záměrně, a to především proto, protože tato práce se bude zaměřovat na sledované téma, které je v současném světě velmi aktuální a tím jsou sledované cíle hospodářské politiky. Každý stát, každá země se v současnosti doslova pere s hospodářskou politikou. Položme si tedy tuto základní otázku: „Proč tomu tak je?“ Hospodářskou politiku chápeme jako přístup státu k ekonomice své země. Každý stát si svou ekonomiku vytváří určitými přístupy a tyto přístupy se odráží v blahobytu této země. Žádnému z nás není určitě lhostejné, jak se naše ekonomika vyvíjí. A zde se vybízí další význam slova a to je „ekonomika“. Mnozí občané si pojem ekonomika vysvětlují několika pojmy. Slyšíme odpovědi, jako je hospodaření a od kritiků si mnohdy vyslechneme dokonce i lámavější výrazy. Co to tedy ekonomika znamená a proč ji spojujeme s hospodářskou politikou? Ekonomiku lze vysvětlit jako hospodaření určitého státu, jako celku. Ekonomika zkoumá jednotlivé úseky národního hospodářství. A zde se dostáváme k cílům hospodářské politiky, které sledují určitou hierarchii cílů. Hierarchie sledovaných cílů může mít podobu v mnoha oblastech. V poslední době se stát snaží maximalizovat společenský blahobyt ve všech směrech. Problém však je v tom, co si pod tímto pojmem máme představit. Jedná se zde o určitou sumu užitků, kterou lze zvýšit pouze tehdy, pokud ve společnosti uděláme takovou změnu, která bude výhodná pro všechny jedince, nebo jen pro některé a to aniž by se znevýhodnila jiná strana. Ovšem jedná se v tomto cíli pouze o materiální hodnotu? Určitě tomu tak není, protože musíme cítit, že je zde potřeba zahrnout také kulturu, zvyky a tradice, které jsou součástí společenského blahobytu. Hospodářská politika ovšem nesleduje pouze blahobyt, ale také se zaměřuje na cíle ekonomické, které jsou žádoucí. O významu slova „ekonomika“ jsem se již zmiňoval a to ve významu hospodaření státu jako celku. Co stát tedy sleduje a nač se zaměřuje? Žádoucím cílem hospodářské politiky je stimulovat celkovou produkci v ekonomice. Ale proč je tento cíl tak žádoucím významem? Důvodů můžeme mít několik, ale nejzákladnějším je, že od velikosti produktu se také odvíjí úroveň celkových příjmů v ekonomice. A s tímto se také spojuje životní úroveň každého občana. Zde jsem vymezil cíl velikosti produkce, ale málokdo ví, že ještě sledovanějším cílem je tempo růstu produktu. Tady se nám to začíná pěkně rozšiřovat. A vidíme, že sledovat cíle hospodářské politiky jsou v dnešní době žádoucí stavy každého státu. Proč stimulovat celkovou produkci a sledovat ekonomický růst, a to jak se vyvíjí hrubý domácí produkt? Další cíl hospodářské politiky souvisí se zvyšováním ekonomické výkonnosti a tedy navazuje na předchozí. V podstatě můžeme říci, že jde ruku v ruce o tzv. „strašáka“ a tím je nezaměstnanost. Nezaměstnanost zároveň s inflací je pro občany všeobecně vnímána jako ekonomický problém. Jak tento problém však vyřešit? Cílem hospodářské politiky je snížit nezaměstnanost a také přirozenou nezaměstnanost. Zmínil jsem se o inflaci jako dalšího „strašáka“ naší ekonomiky. Napadlo mě, proč takový výraz? Je pravda, že mnozí ekonomové inflaci považuji za škodlivou. Inflaci si ovšem lidé způsobují někdy sami a to přerozdělováním. Inflace může mít i mimo negativních dopadů také pozitivní dopady. Zdá se to trochu nelogické, ale je to tak. Hospodářská politika se na inflaci zaměřuje a to především na její snižování. Doposud byly uváděny vnitřní cíle hospodářské politiky, ale hospodářská politika sleduje také cíle vnější. Mezi tyto cíle patří platební bilance. Lze shodně říci, že všechny uvedené cíle hospodářské politiky jsou podstatné a jejich realitní vývoj, lze sledovat v tzv. magickém čtyřúhelníku, který sleduje vývoj daných hodnot. V této práci se zaměřím na vnitřní a vnější cíle hospodářské politiky, tedy na ekonomický růst, nezaměstnanost, inflaci a platební bilanci. Všechny tyto uvedené cíle, které sleduje hospodářská politika spadají do zmíněného magického čtyřúhelníku a každý stát nebo země se snaží tento magický čtyřúhelník určitým způsobem redukovat.