Ekologické zemědělství, biopotraviny

Základní informace - Ekologické zemědělství, biopotraviny

Název práce: Ekologické zemědělství, biopotraviny

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 72 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Tomáš Novotný

Datum obhajoby: 2006

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Souhrn - Ekologické zemědělství, biopotraviny

Ekologické zemědělství dbá na životní prostředí a přirozené potřeby rostlin a zvířat, zříká se používání látek a postupů, které životní prostředí zamořují. Produkty a potraviny ekologického zemědělství se označují grafickým znakem a předponou „bio“. V České republice jsou podmínky pro hospodaření v tomto systému po vstupu do Evropské unie upraveny Nařízením rady 2092/1991 a národní legislativou zákonem č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. Kontrolu a certifikaci producentů, zpracovatelů a obchodníků, zařazených v systému ekologického zemědělství a jejich produktů provádí Kontrola ekologického zemědělství, obecně prospěšná společnost. Zájem o produkty ekologického zemědělství v poslední době roste, stejně jako počet podniků, které se k tomuto systému hospodaření hlásí, tak i výrobců biopotravin a osob uvádějících biopotraviny do oběhu. V současné době takto hospodaří 836 subjektů na 236 tisích hektarech. Část české bioprodukce se v současné době vyváží do zahraničí, především do států Evropské unie. Dotazníkové šetření sledovalo nabídku a poptávku po ekologických produktech a poskytlo ekonomickou analýzu farem hospodařících především v oblasti severozápadních Čech.

Úvod - Ekologické zemědělství, biopotraviny

České zemědělství se v posledních patnácti letech setkalo s řadou zásadních změn. Došlo ke změně majitelů zemědělských podniků v rámci restitucí a privatizace. Před rokem 1989 zemědělství nebralo v úvahu, zda zásahy chemikálií (průmyslových hnojiv, herbicidů, fungicidů a insekticidů) ovlivňují potraviny, půdu, ovzduší a spodní vody. Prioritou bylo zabezpečení ČR potravinami a nikoho už nezajímaly další aspekty výroby. Centrálně řízený systém se po roce 1989 změnil v tržní, a tím se nastartovala cesta k podnikání v tomto oboru. Zemědělský podnik je považován za složitý systém s mnoha vazbami nesoucí vysoké podnikatelské riziko. Ten, kdo se rozhodne v tomto oboru podnikat, si musí být vědom problémů, které současné zemědělství přináší. Je obrovská konkurence na trhu díky vysoké nadprodukci, laciným dovozům ze zahraničí a nízké koupěschopnosti obyvatelstva. Jednou z cest jak uspět na agrárním trhu je zaměřit se na alternativní způsob hospodaření, tzn. produkovat potraviny odlišné od anonymního zboží. Potraviny, o kterých ví spotřebitel téměř vše, tj. které vznikly v podmínkách zemědělství, kde bylo používané co nejméně chemie a obsahují minimum cizorodých látek. Řešením je integrované nebo ekologické zemědělství, které je již dlouhou dobu uznávaným doplňkem konvenčních zemědělských systémů ve světě. Tento způsob hospodaření nezatěžuje životní prostředí, nevytváří nadprodukci jednotlivých komodit v takové míře jako konvenční zemědělství, podporuje druhovou rozmanitost, vytváří podmínky pro přirozenou úrodnost půdy, udržuje kulturní ráz zemědělské krajiny a v neposlední řadě poskytuje pracovní příležitosti v regionu, což významně podporuje obnovu venkova.

O ekologické zemědělství v poslední době vzrostl zájem, a to v souvislosti s atmosférou vyvolanou nemocí šílených krav. Před vypuknutím aféry s BSE byli ekologičtí zemědělci považováni za docela zajímavé, nicméně ekonomicky nepříliš výnosné zpestření potravinového trhu. Spotřebitelé chtějí záruku zdravotní nezávadnosti potravin, a to zcela ovlivňuje agrární politiku nejen v ČR ale i v Evropě. Zajišťování zdravotně nezávadných potravin je základním předpokladem nejen v ekologickém zemědělství, ale i při zavádění HACCP v prvovýrobě. Vstupem České republiky do Evropské unie je nutno respektovat a podporovat společnou zemědělskou politiku, která jako základní směr dalšího vývoje zemědělství stanovila multifunkční zemědělství. Jeho cílem je zachování zemědělství jako producenta potravin současně s plněním mimoprodukčních funkcí zemědělství v oblasti rozvoje venkova, ochrany životního prostředí, zachování evropského rázu krajiny a národního kulturního dědictví. Ekologické zemědělství má v této souvislosti velice důležitou pozici z hlediska dodržování principů trvale udržitelného obhospodařování půdy s minimalizací negativních vlivů na životní prostředí a má tak možnost v České republice prodělat razantní vývoj.

Závěr - Ekologické zemědělství, biopotraviny

V diplomové práci bylo provedeno zhodnocení situace ekologického zemědělství na českém trhu a na trhu v Evropské unii, dále byla provedena ekonomická analýza konvenční a ekologické produkce a v neposlední řadě i charakteristika konkurenceschopnosti ekologické produkce na trhu. Trh s produkty, které pocházejí ze systému ekologického zemědělství, je jedním z nejrychleji se rozvíjejících a prozatím neobsazených prostorů jak na evropskému tak i mezinárodním trhu se zemědělskými výrobky. Na základě výsledků zjištěných z provedeného šetření lze tyto poznatky shrnout do několika základních bodů:

1. Ekologické zemědělství by mělo v České republice získat silnější postavení. Do roku 2010 by se mělo rozšířit na desetinu zemědělské půdy. Mezi cíle Akčního plánu patří i ochrana ekoproduktů před kontaminací geneticky upravenými organismy, podpora prodeje biopotravin v tuzemsku i na evropském trhu.

2. Do budoucna se má většina dotací vyplácet nezávisle na objemu výroby, kvalita produkce dostane přednost před kvantitou. Poskytování podpor bude vázáno na plnění ekologických standardů Cross-compliance, bezpečnosti potravin a pohody zvířat (welfare).

3. Struktura půdního fondu je charakterizována velkou převahou trvalých travních porostů (91 %) a tím je dána i vysoká nadprodukce ekologicky certifikovaných zvířat.

4. Na trhu je nedostatek certifikovaných jatek, což vede farmáře k prodeji skotu jiným jatkám a to k prodeji bez certifikátu.

5. Pouze čtyři farmy z dotazovaných jsou členem odbytového sdružení a prodávají svou produkci s certifikátem. Jednou z možností, jak zvýšit odbyt certifikované bioprodukce, je vznik a rozšíření odbytových družstev v regionu s návazností na zpracování.

6. Většina farem ještě nemá vyřešeny vlastnické vztahy k půdě. Nejvíce farem, tj. 64 % z dotazovaných, stále hospodaří na půdě pronajaté od státu.

7. Na trhu je nedostatek bioproduktů, především ovoce, zeleniny, vajec a mléčných výrobků. V nabídce ekoproduktů z ekofarem zcela chybí produkce olejnin a drůbežího masa.

8. Pro zvýšení konkurenceschopnosti farem je dána možnost využívat dotační tituly z Horizontálního plánu rozvoje venkova, Operačního programu „Zemědělství“, a v neposlední řadě i využití státem podporovaného poradenství v této oblasti.

9. Cílem nejen samotných farmářů, svazu ekologických zemědělců PRO-BIO a dalších zájmových svazů, ale i samotného Ministerstva zemědělství, by mělo být zlepšit marketing, podporu prodeje českých biopotravin, propracovat reklamu a zvýšit informovanost spotřebitelů.

10. Ekonomickou analýzou bylo zjištěno, že se náklady na 1 krávu bez tržní produkce mléka výrazně neliší od statistik Ministerstva zemědělství, oproti nákladům na 1 hektar trvalých travních porostů, kde náklady jsou mnohdy až o 50 % vyšší než uvádějí statistiky.

11. Z šetření vyplynulo, že současná dotační pravidla neumožňují příliš reagovat na změny trhu. Většinou se jedná o reakce kvalitativní nikoli kvantitativní.

Dalším aspektem ekologického zemědělství je, že může pomoci řešit současné problémy konvenčního zemědělství a venkova. Konvenční zemědělství a venkov se potýkají s mnoha již zmíněnými problémy, mezi které patří nadprodukce, znečišťování životního prostředí, sociální problémy rolníků a vylidňování venkova. Na českém venkově díky kolektivizaci zemědělství téměř vymizela hospodářství s malou výměrou půd, s různorodým osevním postupem a pestrým chovem hospodářských zvířat. Problém nadprodukce by snad bylo ještě schopno konvenční zemědělství vyřešit samo, neboť k zajištění produkce dostatku potravin by dnes České republice stačilo koncentrovat produkci pouze do intenzivních oblastí, což by ovšem znamenalo další zatížení životního prostředí a vedlo by to k opuštění půdy v marginálních oblastech a jejich vylidňování.

Klíčová slova - Ekologické zemědělství, biopotraviny

Ekologické zemědělství, bioprodukt, biopotravina, kontrola, certifikace, integrované zemědělství, bioprodukce, nekonvenční zemědělství

Obsah - Ekologické zemědělství, biopotraviny

1. ÚVOD

1.1 CÍL PRÁCE

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED

2.1 NEKONVENČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ

2.1.1 Integrované zemědělství

3.1.2 Ekologické zemědělství

2.1.3 Bioprodukce

2.1.4 Kontrola a certifikace

2.2 VÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

2.2.1 Přehled rozvoje ekologického zemědělství v ČR

2.2.3 Trh s biopotravinami

2.2.4 Světový trh s biopotravinami

3. METODIKA

4. VÝSLEDKY A DISKUSE

4.1 NABÍDKA A POPTÁVKA EKOLOGICKÉ PRODUKCE NA TRHU

4.1.1 Charakteristika podniku

4.1.2 Nabídka produkce

4.1.3 Poptávka po ekologické produkci

4.2 EKONOMICKÁ ANALÝZA KONVENČNÍ A EKOLOGICKÉ PRODUKCE

4.3 KONKURENCESCHOPNOST EKOLOGICKÉ PRODUKCE NA TRHU

4.3.1 Identifikace dotazovaného

5. ZÁVĚR

6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

7. PŘÍLOHY

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde

TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde