Družstvo v zemědělství

Základní informace - Družstvo v zemědělství

Název práce: Družstvo v zemědělství

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 57 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Vendula Straňáková

Datum obhajoby: 2005

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Souhrn - Družstvo v zemědělství

Právní úpravu družstva najdeme v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku. Základním dokumentem družstva jsou jeho stanovy. Stanovy upravují například problematiku členství nebo orgánů družstva. Členem družstva se může stát jako osoba fyzická tak i osoba právnická a to ne dříve než při zaplacení vstupního vkladu.

Podle obchodního zákoníku má družstvo následující orgány:

- členská schůze,

- představenstvo,

- kontrolní komise,

- další orgány družstva podle stanov

Úvod - Družstvo v zemědělství

Pojem družstvo se poprvé objevil v první polovině 19. století. Společnost „Rochdale Society of Equitable Pioneers“, což v překladu můžeme vyjádřit jako Rochdalské družstvo poctivých průkopníků, která vznikla v roce 1844 ve Velké Británii, lze označit za vůbec první družstvo na světě. Družstvo bylo založeno na dvou základních principech, a to na principu vzájemné spolupráce drobných živnostníků, kteří se zde sdružili za účelem ekonomického přežití vůči jiným podnikatelům, a svépomoci, a na principu vzájemné sociální pomoci a ochrany proti negativním důsledkům tehdy ničím neregulované tržní ekonomiky. Rochdalské družstvo i přes mnohé překážky přežilo a svou existencí pomohlo k šíření myšlenky družstevnictví.

V českých zemích bývá jako první družstvo označován Potravní a úsporný spolek v Praze, který byl založen nedlouho po Rochdalském družstvu v roce 1847. Poté začala v Čechách vznikat další družstva různého charakteru, družstevní záložny, výrobní družstva atd. Prvním výrobním družstvem bylo v roce 1892 založené Výrobní družstvo Kovo Věšín. V roce 1857 byl Františkem Šimáčkem založen časopis k propagaci myšlenky družstevních záložen, který nesl název „Posel z Prahy“. Myšlenka družstevních záložen byla následující. Drobní zemědělci, dělníci apod. budou jen těžko získávat drahé bankovní úvěry s vysokým úročením. Proto pro ně bude lepší, když se soustředí v úvěrové záložně, do které vloží své peníze a která jim bude půjčovat potřebné prostředky za nízký úrok. Tato myšlenka byla velmi příznivě přijata a proto také dochází v druhé polovině 19. století k zakládání stále nových záložen. V roce 1876 jich bylo v Čechách okolo 600. Takto vzniklé záložny byly většinou malé, většinou s několika málo členy.

V tomto období ještě v Rakousku neexistovala samostatná právní úprava družstevnictví. První družstva bylo zakládána podle předpisů práva spolkového – císařský patent č. 253/1852 ř.z., o spolcích. Až později byl vydán zákon č. 70/1873 ř.z., o výdělkových a hospodářských společenstvech, který se stal základem právní úpravy družstevnictví v českých zemích a který v Rakousku platí dodnes. Tento zákon byl následně doplněn zákonem č. 133/1903 ř.z., o revizi společenstev výdělkových a hospodářských a jiných spolků.

První Československá republika recipovala rakouskou právní úpravu zákonem č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého. Tímto zákonem se přebíraly až na některé výjimky veškeré právní předpisy říšské a zemské platné k 28. 10. 1918 pro české země, a uherské právní předpisy pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Tato právní úprava pak byla doplněna o další právní předpisy. Jednalo se o zákon č. 210/1919 Sb., o úpravě poměrů družstev na Slovensku, dále pak zákon č. 238/1924 Sb., kterým se zřizuje Všeobecný fornd peněžních ústavů v republice Československé, který byl později novelizován, a také zákon č. 279/1924 Sb., o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva. Smyslem těchto zákonů bylo nadále podpořit a upevnit rozvoj družstev, posílit jejich důvěryhodnost v očích veřejnosti i jejich členů.

Závěr - Družstvo v zemědělství

V praktické části práce jsem zkoumala stanovy Zemědělského obchodního družstva Kámen, zejména problematiku členství (vznik, obsah a zánik členství) a dále orgány družstva. V této části práce stručně shrnu poznatky, ke kterým jsem při zkoumání stanov došla. Stanovy Zemědělského obchodního družstva Kámen byly sepsány v roce 1992, tedy ihned při transformaci družstva. Proto také obsahují některá ustanovení, která se pak v praxi nikdy nevyužila, nebo některé nepřesnosti, které by bylo třeba opravit. Jedná se zejména o oblast obsahu členství. Stanovy uvádějí právo člena družstva podílet se na případném pronájmu majetku družstva či podnájmu prostředků, které má družstvo v nájmu. Toto ustanovení bylo do stanov zařazeno kvůli tomu, že se v transformačním období jako jedna z možností zvažoval pronájem majetku družstva členům. K tomu však nikdy nedošlo a toto ustanovení se v praxi vůbec neužívá.

Další oblast, která je ve stanovách uvedena, ale v praxi se nikdy nepoužila, je spojená z výše uvedeným ustanovením. Stanovy upravují i přednostní poskytování výrobků, služeb a prací družstvu v případě hospodaření s majetkem družstvem členům pronajatým. Vzhledem k tomu, že družstvo nikdy svým členům žádný majetek nepronajímalo, je i toto ustanovení ve stanovách nadbytečné. Obě dvě ustanovení by měla podle mě být ze stanov odstraněna, protože obě tato ustanovení mohou zakládat mylný dojem, že k pronájmu majetku družstva členům dochází, a tím i mást případné zájemce o členství v družstvu. Další nepřesnost ve stanovách se týká ustanovení o rozhodování o výši členského vkladu ze strany členů družstva. Toto ustanovení bylo v této podobě platné pouze v době transformace družstva, kdy si členové mohli sami rozhodnout, jakou část majetku chtějí vložit do družstva jako vklad – zda celou družstvem vypočtenou částku nebo jen její část. V případě, že se rozhodli vložit pouze část vypočtené částky, byl zbytek zaevidován jako tzv. členská výpůjčka. V současné době se může pouze rozhodnout, zda chce zvýšit svůj členský vklad z části členské výpůjčky. V případě, že by chtěl svůj vklad snížit, je jedinou cestou ukončení členství a vypočtení vypořádacího podílu. Správně by tedy podle mě mělo ustanovení znít: Člen se může rozhodnout o navýšení svého členského vkladu. Ve stanovách je také uvedeno, že člen má povinnost dodržovat stanovy a další vnitrodružstevní předpisy. Po mém dotazu na vnitrodružstevní předpisy jsem se dozvěděla, že žádné vnitrodružstevní předpisy družstvo nemá. Toto ustanovení zde bylo zařazeno proto, že dříve bylo členství v družstvu spojené s pracovní účastí v družstvu. ZOD Kámen se ale rozhodlo striktně oddělit členství od pracovní účasti a proto je ustanovení přikazující dodržování těchto předpisů nadbytečné. V minulosti byly vnitrodružstevními dokumenty např. pracovní řád nebo směrnice o odměňování. Dalším nesprávně uvedeným ustanovením ve stanovách je ustanovení o povinnosti člena družstva podílet se na ručení za ztrátu družstva. Z § 222 odst. 2 ObchZ. vyplývá, že členové družstva za závazky družstva neručí. Stanovy však mohou určit, že členové družstva mají na základě rozhodnutí členské schůze vůči družstvu do určité výše uhrazovací povinnost. V případě ZOD Kámen se ztráta nejprve hradí z rezervního fondu nebo z jiných zajišťovacích fondů, které byly pro tento účel vytvořené. Pokud tyto prostředky k úhradě ztráty nepostačují, přistupuje družstvo k úhradě ztráty z členských vkladů, přičemž na každý členský vklad připadá úhrada poměrné částky, na členské vklady členů představenstva připadá částka dvojnásobná. Může nastat i situace, kdy při úhradě ztráty z členských vkladů dojde ke snížení členského vkladu některého z členů pod 25 000,- Kč, což je minimální částka členského vkladu. V tom případě má člen povinnost doplnit si svou členský vklad o příslušnou částku, aby dosáhl hodnoty 25 000,- Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že by ustanovení o povinnosti člena ohledně ručení za ztrátu mělo být změněno na uhrazovací povinnost.

Můj další dotaz ohledně stanov směřoval k ustanovení o povinnosti členů pronajmout družstvu zemědělskou půdu, kterou mají či později získají do svého vlastnictví. Toto ustanovení je v družstvu dodržováno a vedení družstva nemá s jeho uplatňováním nejmenší problémy. Družstvo samo o sobě nevlastní žádné z pozemků, na kterých hospodaří. Veškeré pozemky, které leží na rozloze 2 990 ha orné půdy, má pronajaté na základě smlouvy o pronájmu od svých členů. 95 % pozemků je pronajato na dobu 10 let a zbývajících 5 % na dobu 5 let. Smlouva o pronájmu také obsahuje klauzuli ohledně prodlužování smlouvy o dalších 10 (5) let, v případě, že ji člen v daném termínu nevypoví, což se však ještě v historii družstva nestalo. Družstvo platí 700,- Kč/rok. Pronájem pozemků je v současné době pro družstvo jediná možnost, protože nemá dostatek finančních prostředků k tomu, aby si pozemky mohlo odkoupit. Navíc je systém pronájmů pro družstvo finančně velice výhodný. Družstvo má v současné době pronajaté téměř veškeré zemědělské pozemky, které jsou v jeho okolí. Proto nečiní ustanovení o povinnosti členů pronajmout družstvu zemědělskou půdu, kterou získají do svého vlastnictví už za doby jejich členství v družstvu, žádný problém. Většinou jde totiž o půdu, kterou získali jako dar nebo děděním, a tato půda již je ve většině případů ve vlastnictví družstva. Nových majitelů pozemků už v okolí družstva totiž moc není. Zeptala jsem se, co by se stalo, kdyby pole, které je ve vlastnictví člena družstva bylo po jeho smrti zděděno osobou, která není členem družstva. I tuto otázku má družstvo ve smlouvě o pronájmu upravenou. Ve smlouvě je klauzule o věcném břemenu, to znamená, že i když je pole zděděno nečlenem, má povinnost po dobu trvání smlouvy strpět hospodaření družstva na svém pozemku.

Dalším sporným ustanovením stanov je, že k podpisu všech důležitých dokumentů postačí pouze podpis předsedy družstva. Ze zákona je dáno, že dokumenty musejí podpisovat nejméně dva členové představenstva. Správně by tedy mělo být stanoveno, že dokumenty podpisuje předseda družstva a dále např. místopředseda družstva. I samotní představitelé družstva mi řekli, že stanovy ZOD Kámen rozhodně nejsou dokonalé a že by rádi přistoupili k jejich revizi. Revize stanov by podle mého názoru byla velmi žádoucí, protože stanovy obsahují dost ustanovení, které družstvo za dobu své existence nikdy nepoužilo a také nikdy nepoužije, proto jsou ve stanovách zbytečně, a také dost nepřesností, které by bylo dobré přeformulovat, protože tak, jak jsou ve stanovách uvedeny nyní, odporují ustanovením obchodního zákoníku.

Klíčová slova - Družstvo v zemědělství

Družstvo, stanovy, orgány družstva, členská schůze, představenstvo, kontrolní komise, předseda družstva, obchodní zákoník, právní předpisy

Obsah - Družstvo v zemědělství

1 Úvod

2 Cíl a metodika

3 Přehled právní úpravy družstva v právu ČR

4 Stručná historie družstevnictví

4.1 Družstevnictví za Rakousko-Uherska

4.2 Družstevnictví za Československé republiky 1918 - 1945

4.3 Vývoj v letech 1945 – 1989

4.4 Vývoj po roce 1989

5 Pojetí družstva

6 Vymezení pojmu družstvo

7 Druhy družstev

8 Organizace českého družstevnictví

9 Právní subjektivita družstva

10 Založení a vznik družstva

11 Vznik členství v družstvu

12 Zánik členství v družstvu

12.1 Dohoda

12.2 Vystoupení

12.3 Vyloučení

12.4 Prohlášení konkursu na majetek člena

12.5 Zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena

12.6 Výkon rozhodnutí

12.7 Exekuce

12.8 Zánik družstva

12.9 Smrt fyzické osoby

12.10 Zvláštní důvody zániku členství právnické osoby

13 Vypořádací podíl

14 Stanovy

14.1 Obchodní firma

14.2 Sídlo firmy

14.3 Předmět podnikání a činnosti družstev

14.4 Členské vklady

14.5 Základní kapitál

14.6 Zapisovaný základní kapitál

14.7 Nedělitelný fond

15 Jednání družstva

15.1 Jednání osobní

15.2 Jednání zástupcem

15.2.1 Zákonné zastoupení

15.2.2 Smluvní zastoupení

16 Orgány družstva

16.1 Způsobilost ke členství v orgánech družstva

16.2 Členská schůze

16.2.1 Pravomoc a působnost členské schůze

16.2.2 Svolávání členské schůze

16.3 Představenstvo a kontrolní komise

16.3.1 Ustanovení do funkce a funkční období

16.3.2 Usnášení se volených orgánů družstva

16.3.3 Zákaz konkurence

16.3.4 Představenstvo

16.3.5 Kontrolní komise

17 Zrušení a zánik družstva

17.1 Zrušení družstva

17.1.1 Zrušení družstva bez právního nástupce (s likvidací)

17.1.2 Zrušení družstva s právním nástupcem (přeměna družstva)

18 Praktická část – Zemědělské obchodní družstvo Kámen

18. 1 Charakteristika obchodního družstva Kámen

18.1.1 Předmět činnosti

18.1.2 Živočisná výroba

18.1.3 Rostlinná výroba

18.2 Členství v družstvu

18.2.1 Vznik členství

18.2.2 Obsah členství

18.2.3 Členské vklady

18.2.4 Zánik členství v družstvu

18.2.4 Vypořádání při zániku členství

18.3 Orgány družstva

18.3.1 Členská schůze

18.3.2 Představenstvo

18.3.3 Kontrolní komise

18.3.4 Předseda družstva

18.3.5 Společná ustanovení o členství v orgánech družstva

18.4 Zaměstnanci

18.5 Hospodaření družstva

18.5.1 Rozdělení zisku a ztrát

18.5.2 Fondy

19 Závěr

Seznam použité odborné literatury

Seznam použitých zkratek

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde

TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde