Analýza a rozvojové tendence vybraného regionu ČR: region Ústí nad Labem

Základní informace - Analýza a rozvojové tendence vybraného regionu ČR: region Ústí nad Labem

Název práce: Analýza a rozvojové tendence vybraného regionu ČR: region Ústí nad Labem

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 105 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Petr Šlapák

Datum obhajoby: 2006

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Souhrn - Analýza a rozvojové tendence vybraného regionu ČR: region Ústí nad Labem

Tématem této diplomové práce je „Analýza a rozvojové tendence vybraného regionu ČR: Region Ústí nad Labem“. Zvolen byl právě tento region, neboť byl změnami v České republice po roce 1989 zasažen významným způsobem a došlo tak ke hlubokým změnám všech oblastí hospodářského a sociálního života kraje a k překotnému přechodu od centrálně řízené ekonomiky k ekonomice tržní. Po provedeném sběru dat a údajů, které charakterizují zmíněný region, je provedena analýza vybraného regionu z hlediska vývojových změn v oblasti přírodních podmínek a životního prostředí, změn demografických, sociálních či výrobně ekonomických kritérií a zhodnocení jejich silných a slabých stránek prostřednictvím provedených SWOT analýz. Tato práce je komplexní analýzou dosavadního vývoje regionu Ústeckého kraje v období po roce 1989 a poskytuje náhled na možnou strategii vývoje jednotlivých oblastí života kraje, pomocí níž je možno dosáhnout dlouhodobého rozvoje tohoto regionu.

Úvod - Analýza a rozvojové tendence vybraného regionu ČR: region Ústí nad Labem

Tato diplomová práce nese název „Analýza a rozvojové tendence vybraného regionu“. Jde o velmi zajímavou látku vhodnou ke zpracování, neboť v současné době jsou pojmy region a regionální politika skloňovány snad ve všech oblastech života nejen České republiky, ale i dalších států, jsou součástí Evropské unie či o vstup do tohoto kolegia evropských států usilují. Ekonomická, sociální a kulturní úroveň jednotlivých regionů je závislá na kvalitní přípravě a realizaci regionálních politik, a proto je třeba těmto politikám věnovat pozornost ve stále větší míře, než tomu bylo v minulosti. Míra úspěšnosti vývoje jednotlivých regionů je přímo podmíněna i mírou úspěšnosti celé České republiky.

Česká republika se dnem 1. května 2004 spolu s dalšími deseti kandidátskými státy stala členem Evropské unie, kde se otázkám spojeným s rozvojem jednotlivých regionů věnuje značná pozornost. Tuto pozornost způsobuje skutečnost, že zhruba jedna třetina veškerých výdajů realizovaných státy Evropské unie je vynaložena ve spojitosti s regiony a regionálním rozvojem. Vybraným představitelem regionů v této práci je region Ústeckého kraje, který dle statistického členění územních jednotek EU patří do úrovně NUTS III a je součástí regionu soudržnosti Severozápad na úrovni NUTS II. Zvolen byl právě tento region, neboť byl změnami v České republice po roce 1989 zasažen významným způsobem a došlo tak ke hlubokým změnám všech oblastí hospodářského a sociálního života kraje, kdy došlo k překotnému přechodu od centrálně řízené ekonomiky k ekonomice tržní. V souvislosti s těmito hospodářskými změnami byla současně nastartována restrukturalizace i ve všech dalších částech společnosti, např. sociální atd. Následky přeskupování majetků do soukromého vlastnictví ve spojení s někdy nepříliš zdařenými pokusy o privatizaci velkých průmyslových celků strojírenského, hutního či důlního průmyslu, které vždy byly významnými společenskými činiteli v Ústeckém kraji, vyústily v problémy, které se svým rozsahem staly problémy celospolečenskými. Jedná se především o míru nezaměstnanosti, která je dlouhodobě nad celorepublikovým průměrem.

Závěr - Analýza a rozvojové tendence vybraného regionu ČR: region Ústí nad Labem

Tato práce se zaměřila na hodnocení Ústeckého kraje podle jeho základních charakteristik, přírodních podmínek, demografických kritérií, sociálních kritérií a výrobně ekonomických kritérií. Na základě analýzy shromážděných údajů byla provedena SWOT analýza, podle které byly identifikovány silné a slabé stránky kraje, možnosti jeho ohrožení či naopak příležitosti, které je nutno využít pro překonání stránek slabých. V sedmé kapitole této práce byly uvedeny cíle, na které je třeba směrovat rozvoj kraje v jednotlivých oblastech života kraje. Bylo doporučeno dokončit restrukturalizaci průmyslu a zajistit podporu rozvoje malého a středního podnikání a podpůrných služeb budováním průmyslových zón, podnikatelských inkubátorů a revitalizací nevyužívaných průmyslových areálů. Pro podnikatelské subjekty je třeba vytvořit soubor opatření zjednodušujících jejich vstup na trh a zkvalitnit přístup k podpůrným programům. Zdokonalení vytvořeného systému BROÚK zlepší možnosti subjektů jak získat prostředky na další rozvoj.

V oblasti zemědělství je třeba se zaměřit na zvětšení podílu činnosti spojené s nepotravinářským zaměřením, tj. využití mimoprodukčních funkcí zemědělství, podpora pěstování plodin pro nepotravinářské účely, např. pěstování plodin pro energetické využití biomasy jako obnovitelného zdroje. Podpora vzniku a rozvoje služeb pro podnikání může být spojena např. s rozvojem cestovního ruchu na venkově, což znamená orientovat regionální turistiku na tzv. poznávací turistiku s využitím kulturního a přírodního potenciálu tvorbou turistických tras. Regionální turistický ruch je možno spojit s podporou rozvoje menších lázeňských center a jejich propojením s vytvářenými zábavními a sportovními areály. Tato turistická infrastruktura by měla pozitivně ovlivnit vývoj přeshraničního turistického ruchu se Saskem. Pro další turistický, jakožto i další hospodářský rozvoj kraje, je nezbytně nutné zlepšit dopravní spojení uvnitř kraje a optimálně je napojit do zahraničí a do sousedních krajů, a to rozšířením kapacity průchodnosti hranic a propojením hlavních pozemních komunikací s EU a se sousedními kraji v ČR. Ve městech a obcích je nutno zmodernizovat dopravní sítě a zajistit jejich dostatečnou kapacitu. Dále je nutno začít řešit problematiku obchvatů, aby se hlavní silniční trasy vyhýbaly centrům měst. Rekonstrukci dopravní sítě je vhodné spojit s vybudováním a rozvojem technických sítí (energetických, vodohospodářských a spojových), které budou součástí budovaného regionálního systému odpadového hospodářství.

Klíčová slova - Analýza a rozvojové tendence vybraného regionu ČR: region Ústí nad Labem

Region, Ústecký kraj, regionální politika, strukturální politika, strukturální fondy, regionální rozvoj, strategie rozvoje, investice, průmyslové zóny

Obsah - Analýza a rozvojové tendence vybraného regionu ČR: region Ústí nad Labem

1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE
2 DEFINICE A OBSAH REGIONÁLNÍ EKONOMIKY
3 REGIONÁLNÍ STRUKTURA ÚZEMÍ ČR
4 CÍLE A PRINCIPY REGIONÁLNÍ POLITIKY EU A ČR
4.1 Pojem - Regionální politika
4.2 Dva typy regionální politiky
4.3 Regionální politika EU
4.3.1 Strukturální fondy EU
4.4 Regionální politika ČR
5 METODIKA REGIONÁLNÍHO HODNOCENÍ
6 ANALÝZA VYBRANÉHO REGIONU
6.1 Základní charakteristika regionu Ústecký kraj
6.1.1 Poloha a hlavní geografické rysy Ústeckého kraje
6.1.2 Socio-ekonomická charakteristika kraje
6.2 Přírodní podmínky a životní prostředí kraje
6.2.1 Kvalita životního prostředí a ochrana přírody
6.2.2 Znečišťování životního prostředí
6.2.3 Odpadové hospodářství
6.3 Demografická kritéria
6.3.1 Demografický vývoj
6.3.2 Osídlení
6.4 Sociální kritéria kraje
6.4.1 Trh práce
6.4.2 Kvalita a stav služeb
6.4.3 Bydlení
6.4.4 Regionální aktivity obcí
6.5 Výrobně ekonomická kritéria Ústeckého kraje
6.5.1 Hospodářský rozvoj
6.5.2 Zemědělství a venkov v regionu
6.5.2.1 Povětrnostní podmínky
6.5.2.2 Půdní fond
6.5.2.3 Oblasti LFA
6.5.2.4 Podnikatelská struktura v zemědělství
6.5.2.5 Rostlinná výroba
6.5.2.6 Živočišná výroba
6.5.2.7 Lesní hospodářství
6.5.2.8 Rozvoj venkova
6.5.3 Průmysl v regionu
6.5.4 Doprava a infrastruktura
6.5.5 Cestovní ruch
6.6 Uplatnění předvstupních fondů a regionálních podpor
6.7 SWOT analýza
6.7.1 SWOT analýza hospodářské sféry
6.7.2 SWOT analýza lidského kapitálu
6.7.3 SWOT analýza sociálního kapitálu
6.7.4 SWOT analýza environmentální sféry
6.7.5 SWOT analýza veřejného sektoru
7 PERSPEKTIVY ROZVOJE REGIONU PO VSTUPU ČR do EU
8 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
9 SEZNAM LITERATURY