Krajinné typy na území mapového listu 25-22-08

Základní informace - Krajinné typy na území mapového listu 25-22-08

Název práce: Krajinné typy na území mapového listu 25-22-08

Typ práce: Seminární práce

Rozsah práce: 24 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Ing. Zuzana Lašková

Datum obhajoby: 2013

 

Souhrn - Krajinné typy na území mapového listu 25-22-08

Kyčera

Hodnoty krajiny: Vzhledem k poloze oblasti, je zdejší hodnotou přirozený les. Jedná se o oblast 5. vegetačního stupně a přirozenou vegetací jsou zde karpatské květnaté jedlobučiny. Nachází se zde stanoviště s hydrickou řadou normální. Toto druhové složení zde však dnes téměř neexistuje a většinou zde převažují smrkové monokultury.

Limity využití: Celé území se nachází na území CHKO Beskydy, EVL Beskydy, Ptačí oblasti Beskydy a chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy. V rámci CHKO Beskydy se zde nachází 1., 2. a 3. zóna. 1. zóna CHKO se nachází na území lesa severně od osady Prašivka. Zastoupení 2. a 3. zóny na vymezeném území je přibližně rovnoměrné. Ještě i v této oblasti je podél Stonávky vymezena zátopa Q 100 (zde už ale může být zaplaven pouze les, nebo lesní cesty), aktivní záplavová zóna zde již vyčleněna není, a to ani u Stonávky ani u Lučiny. Z prvků ÚSES se zde nachází pouze lokální úroveň. Všechny lesy jsou vedeny jako lesy hospodářské a to dokonce i les na území 1. zóny CHKO, v tomto lese je pouze lokalizováno lokální biocentrum. Zemědělský půdní fond se zde nevyskytuje, takže se zde nevyskytují ani žádné třídy ochrany ZPF. Na území se nachází chráněné ložiskové území černého uhlí a zemního plynu.

Stresové faktory: Na severním úbočí Kyčery je zde vyčleněné sesuvné území. Jedná se o sesuv potenciálně stabilní. Tato oblast patří do oblasti degradace půd imisemi C a D, kdy D (tj. nejnižší degradace), se nachází podél Stonávky a na jihovýchodním úbočí Kyčery. Velkým stresovým faktorem je zde hospodaření (těžba dřeva), kdy se zde nachází mnoho mýtin s mladými porosty. S tímto stresovým faktorem souvisí i změna druhové skladby, kdy na většině území zde byly vysazeny smrkové monokultury.

Střety zájmů: Největším střetem zájmů je zde těžba dřeva a sním související změna druhové skladby, která jde proti ochraně přírody v CHKO, kdy důvodem pro vyhlášení CHKO byly zbytky původních karpatských pralesů se vzácnými živočichy a rostlinami a druhově pestré louky a pastviny (ty se vyskytují ve vedlejší oblasti). Z podobných důvodů byla vyhlášena i EVL Beskydy. Karpatské pralesy se zde ale nenacházejí a jen na menší části plochy rostou lesy s jinými dřevinami, než jehličnatými a i tady se většinou jedná o stejnověké bukové monokultury. Dalším střetem zájmů je zde i turistický ruch, který je rovněž v rozporu s ochranou přírody. Přes území prochází turistické značené stezky na Prašivou a jiné beskydské kopce. Na rozdíl od jiných oblastí v Beskydách (Lysá hora, Radhošť) zde ale není turistů tolik, takže i tento střet zájmů není tak významný.

Kategorie ohrožení: Jako nejméně ohrožené jsme vyčlenili oblasti, ve kterých se nachází starší porosty a to pokud možno smíšených lesů, případně v nižších polohách lesů listnatých. Středně ohrožené jsou oblasti s vyšší mírou těžby, případně nepůvodním složením lesů a nejvíce ohrožené jsou oblasti, kde je intenzita těžby dřeva nejvyšší.

Cílová charakteristika krajiny: V této oblasti by bylo, alespoň na některých místech, nejlepší nechat les svému přirozenému vývoji a těžbu zde neprovádět formou holoseče. Vhodné by bylo také celkový objem těžby snížit.
(mapový portál moravskoslezského kraje, Culek, 2005, národní geoportál Inspire, úhul, úap Třinec, úap Frýdek – Místek, územní plán Komorní Lhotka, územní plán Dobratice).

Pod Kyčerou

Hodnoty krajiny: Hodnotou krajiny jsou v této oblasti enklávy lučních společenstev (ovsíkové louky) a také tradiční zástavba, která je tvořená dřevěnicemi. V dnešní době jsou zde převážně trvalé travní porosty (pastviny a louky).

Limity využití: Oblast se nachází z velké části v CHKO Beskydy a to ve 4. a 3. zóně (louka na jihovýchod od Komorní Lhotky patří do 2. zóny CHKO), dále je zde EVL Beskydy, Ptačí oblast Beskydy a chráněná oblast akumulace vod. Přes tuto oblast probíhají lokální prvky ÚSES z Beskyd do okolních níže položených oblastí, ÚSES je většinou veden podél vodních toků. Všechny lesy, které se zde vyskytují - jsou lesy hospodářskými. Třídy ochrany ZPF jsou zde zastoupeny všechny, ale převládají zde kategorie 4. a 5. a to přesto, že se zde jako v jediném území na mapovém listu vyskytují i půdy 1. třídy ochrany. Nachází se zde rovněž aktivní záplavové zóny Stonávky a Lučiny, kdy Lučina zde neohrožuje žádnou zástavbu a Stonávka ohrožuje rekreační chaty, které jsou podél tohoto vodního toku postaveny. Na toto území zasahuje chráněné ložiskové území černého uhlí a zemního plynu.

Stresové faktory: Na některých, ale velmi malých pozemcích je zde silně překračován limitní odnos půdy a to i přesto, že jsou tyto pozemky zatravněné (je zde velký sklon svahů). V oblasti jižně od Dobratic se zde nachází podmíněně stabilní sesuvné území. Vzhledem k tomu, že tato oblast leží částečně mimo hranice CHKO, tak je zde stresovým faktorem i zástavba volné krajiny. Oblast se nachází v oblasti degradace půd imisemi C (A: největší degradace a D: nejmenší degradace).

Střety zájmu: Střetem zájmu je zde jednak snaha zastavět pozemky dnes využívané k zemědělství individuální zástavbou. Dalším střetem zájmu je zde rekreace vs. ochrana přírody (rekreační chaty na území CHKO Beskydy). Dále zde proti sobě stojí silná eroze na trvalých travních porostech a snaha využívat tyto pozemky k pastvě, případně zachovat je pro výskyt vzácných druhů.

Kategorie ohrožení: tato oblast je i díky tomu, že leží z velké části v CHKO Beskydy všeobecně méně ohrožena, než níže ležící 4 oblasti. Nejohroženější jsou zde jednak pozemky navržené k zastavění mimo CHKO. Zde je situace o to horší, že na těchto plochách nebyly dosud vytvořeny velké lány orné půdy, ale zachovaly se zde pásy políček a luk (tento problém je v mnoha případech i v níže ležících oblastech). Silně ohrožené jsou i místa, kde se dnes nachází rekreační chaty, kolem nichž jsou často nasázeny živé ploty a tůje (sice se nejedná o ploty ale i tak jsou to bariéry) Dále jsou silně ohrožené i místa, kde je nepřípustně velká eroze. Nejméně ohrožené jsou oblasti s tradiční zástavbou, loukami a pastvinami a bukovými a jinými listnatými lesy.

Cílová charakteristika krajiny: Erozí silně ohrožené pozemky by bylo nejlépe zalesnit (i vzhledem ke zdejším sklonům svahů), pokud se na nich nenachází vzácné druhy. Na místech, kde se dochovaly tradiční lány políček a luk by se rozhodně neměla plánovat zástavba. Jinak je tento region poměrně málo ohrožen, takže by zde mělo vše zůstat a nic moc neměnit, neboť by mohlo dojít k narušení současné harmonické krajiny.
(mapový portál moravskoslezského kraje, národní geoportál Inspire,vúmop, úhul, úap Třinec, úap Frýdek – Místek, územní plán Komorní Lhotka, územní plán Dobratice).

Komorní Lhotka

Hodnoty krajiny: Toto území je tvořeno především souvislou zástavbou obce Komorní Lhotka a k hodnotám patří tradiční karpatské roubenky, kterých už zde ale moc nezbylo, dále jsme zde zařadili 2 kostely a hodnotou krajiny je i lipová alej podél silnice do Hnojníku, která
se díky rozrůstání zástavby nachází částečně také na vymezeném území. Přírodě blízké koryto Stronávky a Roztoky jsme do hodnot krajiny nezařadili, protože v tomto území by bylo, vzhledem k zástavbě, velmi náročné se tomuto původnímu stavu přiblížit.

Limity využití: Podél vodního toku Stonávka je veden od severu k jihu lokální ÚSES. Les se na území obce nevyskytuje. Obec leží na jihu na půdách 4. třídy ochrany (zde leží oblast původní zástavby), na severu na 3. třídě ochrany a na severozápadě částečně zasahuje i do 2. třídy ochrany. V jižní části zasahuje toto území do 4. zóny CHKO Beskydy. Na stejném území se nachází rovněž EVL Beskydy, ptačí oblast Beskydy a chráněná oblast přirozené akumulace vod. Na celém vymezeném území se nachází chráněné ložiskové území černého uhlí (vnější zóna) a zemního plynu.

Stresové faktory: Stresovým faktorem je zde nebezpečí záplav, podél Stonávky byla vyčleněna aktivní záplavová zóna, obec se nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Velmi významným stresovým faktorem je zde zástavba volné krajiny, která se týká oblasti mimo CHKO Beskydy. Je zde plánována výstavba na půdách 3. i 2. třídy ochrany a v podstatě se jedná o rozšíření stávající souvislé zástavby obce severním, západním i východním směrem. Na území CHKO mají nově navržené plochy smíšeně obytné jen velmi malou rozlohu. Oblast se nachází v oblasti degradace půd imisemi C.

Střety zájmu: Nejdůležitějším střetem zájmu je zde nová výstavba na stávající orné půdě (individuální bydlení vs. zemědělství). Souvisle zastavěné území Komorní Lhotky mělo ještě na začátku 20. století mnohem menší rozsah. Dalším střetem zájmu je zde neustálé rozšiřování současného typu zástavby na úkor tradičního, kdy i na území starého zastavěného území se nachází jen několik tradičních staveb. Střetem zájmu jsou i vodní toky tekoucí
přes obec (přirozené koryto vs. současné umělé koryto, kdy tokem Stonávkou je dokonce veden ÚSES a zálavová zóna podél toku vs. plochy pro bydlení). Roztoka má dokonce v centru obce vybetonované koryto s kameny. Podél vodních toků se zde šíří křídlatka (střet zájmu s přirozenou vegetací). Nová zástavba je navrhovaná mimo vymezenou záplavovou zónu, takže se v tomto případě nejedná o střet zájmu. Střetem zájmu může být i ochrana přírody vs. rekreace (rekreační chaty v jižní části obce).

Kategorie ohrožení: Nejohroženější jsou plochy, kde se plánuje nová zástavba, případně místa, kde již nová zástavba stojí. Do této kategorie jsou zahrnuty i plochy rekreačních chat v jižní části obce. Nejméně ohrožené jsou místa s tradiční zástavbou.

Cílová charakteristika krajiny: Pro tuto oblast by mělo být nejdůležitější už moc nerozšiřovat zástavbu a zachovat tradiční typ zástavby. Nejlepší by bylo provádět i novou výstavbu v tradičním vzhledu budov (dřevěné obložení budov), takové budovy ovšem tvoří jen nepatrnou část z nových staveb. Měla by zde být zachována lipová alej. Podél vodních toků většinou existují stromořadí a vzhledem k zástavbě by se tento tok stejně nedal moc revitalizovat, tak by se zde mělo dbát o to, aby se zde nešířily nepůvodní druhy (křídlatka)
a v omezené míře by mohla být alespoň rozvolněná kyneta.
(mapový portál moravskoslezského kraje, národní geoportál Inspire,vúmop, úhul, úap Třinec, územní plán Komorní Lhotka).

U Stonávky

Hodnoty krajiny: K hodnotám krajiny patří především rozptýlená zástavba, dále tradiční uspořádání polí a luk, které ale bylo změněno, stejně tak bylo změněno přírodě blízké koryto Stonávky. Hodnotou krajiny je i chráněná lipová alej podél silnice z Komorní Lhotky
do Hnojníku.

Limity využití: Podél Stonávky, Šprochůvky a vodního toku Zbojičný jsou severojižním směrem vedeny lokální prvky ÚSES, podél Stonávky byla vymezena aktivní záplavová zóna, která ale většinou zasahuje jen na plochu lesa podél tohoto toku, ale záplavové území Q100 už zasahuje i do zástavby. Všechny lesy v této oblasti jsou lesy hospodářské, půda patří
do 2. a 3. třídy ochrany, kdy o něco větší plochu zabírá půda 2. třídy ochrany. Malá část území zasahuje do 4. zóny CHKO Beskydy, na stejném území se nachází i EVL Beskydy, Ptačí oblast Beskydy a chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Na celém území se nachází chráněné ložiskové území černého uhlí a částečně je zde i chráněné ložiskové území nerudných surovin (zemní plyn).

Stresové faktory: nejdůležitějším stresovým faktorem je zde zástavba volné krajiny, kdy stávající územní plány zde předpokládají většinou pospojování stávající rozptýlené zástavby v zástavbu souvislou, navíc je zde na území obce Komorní Lhotka hned vedle CHKO Beskydy podle územního plánu navržena plochy výroby, kde se již dnes staví. Území
se nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a podél Stonávky je záplavová zóna. Je zde i eroze, kdy na poli (velký lán) na západ od Komorní Lhotky je překračován limit pro odnos půdy na jeho okrajových částech, kde jsou prudší svahy (odnos na okraji strže i 30 t na ha
za rok, uprostřed je hluboká půda, takže i odnos 8 t na ha za rok je v limitu), letos zde roste pšenice, ale na mnoha dalších polích roste kukuřice, takže dalším stresovým faktorem je
i intenzita hospodaření. Oblast se nachází v oblasti degradace půd imisemi C.

Střety zájmu: Střety zájmu jsou zástavba v aktivních záplavových zónách a také šíření nepůvodních druhů (křídlatka podél Stonávky).

Kategorie ohrožení: Nejohroženější jsou oblasti, kde je plánována výstavba, dále do této kategorie patří i oblast pole, kde je na okraji strže u Šprochůvky překračován limit pro odnos půdy, vzhledem k nadefinovaným hodnotám území je ohrožen i tok Stonávky a to svým umělým korytem a také šířením křídlatky. Nejméně ohroženy jsou oblasti s přirozenými vodními toky, listnatými lesy podél těchto toků (s jasany, olšemi, a jinými dřevinami, které by zde měly růst a dále od těchto toků duby a buky), málo ohrožené jsou i oblasti s tradiční rozptýlenou zástavbou a tradičním uspořádáním polí a luk (těchto oblastí moc není). Jehličnatý les a ornou půdu jsme zařadili do středně ohrožených oblastí. Jehličnatý les sice není přirozený, ale alespoň je zde les.

Cílová charakteristika krajiny: Mělo by zde v lese docházet k nahrazování smrku původními druhy. Na orné půdě by mělo dojít ke zmenšení ploch jednotlivých polí a nejlépe by se pole měly střídat s loukami (pro zmírnění eroze a jako zasakovací pás). Vůbec by zde nemělo docházet k nové výstavbě a na Stonávce by bylo nejvhodnější provést revitalizaci. Na erozí ohroženém okraji pole by bylo nejvhodnější provést zalesnění.
(mapový portál moravskoslezského kraje, národní geoportál Inspire,vúmop, úhul, úap Třinec, úap Frýdek – Místek, územní plán Komorní Lhotka, územní plán Dobratice).

Dobratice

Hodnoty krajiny: Toto území je tvořeno souvislou zástavbou obce Dobratice, která je soustředěna v linii podél silnice. V 1. polovině 19. století zde podél této silnice byla zástavba rozptýlená, a ještě v 50. letech 20. století zde byla zástavba rozptýlená, koncentrovanější jen v okolí středu obce. Hodnotou krajiny zde tedy může být dnes již neexistující rozptýlená zástavba s částečným soustředěním v centru, hodnotou jsou také omezeně se vyskytující tradiční roubenky. Hodnotou krajiny může být i rybníček v jižní části obce, který zde byl už v 1. polovině 19. století a dnes se jedná o plochu rekreace ploše přírodního charakteru (podél rybníka jsou vzrostlé stromy).

Limity využití: Podél Lučiny je vyčleněna záplavová zóna a podél Zbojičného je veden lokální ÚSES, zástavba obce je většinou na vyvýšenině mezi oběma vodními toky a tak se ji tyto limity dotýkají jen v místech, kde přes obec tyto toky prochází. Les se vyskytuje jen na malém kousku a jedná se o les hospodářský. Zástavba leží na půdách 3. a 4. třídy ochrany, kdy oblast okolo centra leží na půdách 4. třídy ochrany, zbytek obce na půdách 3. třídy ochrany. Obec leží ve vnějším pásmu chráněného ložiskového území černého uhlí.

Stresové faktory: Území obce leží v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, přes severní část území probíhá nová rychlostní silnice, která je migrační bariérou (je zde sice most, ale ten je v místech, kde je zároveň zástavba) a zdrojem hluku. Část obce leží v aktivní záplavové zóně. Plánuje se rozšíření zástavby, což je také stresový faktor. Oblast se nachází v oblasti degradace půd imisemi C.

Střety zájmu: Střetem zájmu je změna krajinného rázu, kdy z původně rozptýlené zástavby vznikla uliční ves. S tím souvisí další střet zájmu, kdy se plánuje další rozšíření stávající zástavby na plochy, které jsou v dnešní době využívány k zemědělským účelům, kdy zástavba se má rozšiřovat převážně na půdách 3. třídy ochrany v severní a jižní části obce.

Kategorie ohrožení: Nejohroženější jsou místa, kde již došlo, nebo má podle územního plánu dojít k nové výstavbě. Jako nejohroženější jsme vyčlenili i místo, kde obec protíná silnice pro motorová vozidla. Jako středně ohrožený jsme vyčlenili střed obce, kde byla zástavba již v 19. století, i když tehdy ještě nebyla tak koncentrovaná jako dnes a do této kategorie jsme zařadili i část severní části obce okolo kostela, který zde tvoří dominantu. Nejnižší kategorie ohrožení se zde nevyskytuje a to proto, že tato obec původně vypadala úplně jinak, byl zde úplně změněn typ zástavby, tradiční roubenky se skoro nevyskytují a v podstatě se jedná většinou
o novou výstavbu.

Cílová charakteristika krajiny: Stavět by se zde mělo co nejméně, a když už by k nějaké nové výstavbě došlo, tak by se mělo jednat především o severní část obce, která je dále od CHKO Beskydy a už teď je znehodnocena nedalekou rychlostní silnicí. Dodržovat tradiční vzhled domů má nějaký význam pouze v jižní části obce blízko hor, v severní části obce, i vzhledem k tomu, že vzhled obce jako celku není tradiční, nemá moc velký význam. Když už se bude při výstavbě dodržovat tradiční vzhled roubenky, tak by tak měly vypadat všechny nově postavené domy, neboť (jak je vidět v jižní části obce) vedle sebe stojící domy postavené v moderním vzhledu a imitace tradiční zástavby nepůsobí moc esteticky. Vodní toky tekoucí přes obec jsou téměř v přirozeném stavu, takže by se měly v tomto stavu také ponechat.
(mapový portál moravskoslezského kraje, národní geoportál Inspire,vúmop, úhul, úap Frýdek – Místek, územní plán Dobratice).

Bukovice

Hodnoty krajiny: Hodnotou krajiny v této vymezené oblasti je tradiční rozptýlená zástavba, která je ale ohrožena plánovaným spojením jednotlivých usedlostí novou zástavbou v uliční ves. Další hodnotou je rozptýlená zeleň, což je také jev, který byl výrazně zredukován, především spojováním jednotlivých políček ve velké plochy orné půdy. Tradiční, dnes již neexistující zemědělství by bylo možno také považovat za hodnotu krajiny.

Limity využití: Podél vodního toku Lučina byla vymezena aktivní záplavová zóna. Lesů je zde málo, ale ty které se zde nachází, jsou lesy hospodářskými. Většinu plochy zabírají půdy 3. a 2. třídy ochrany, přičemž oblasti se starou zástavbou se nachází na půdách 3. třídy ochrany a zástavba v oblasti Přílohy dokonce na půdách 4. třídy ochrany. Nenachází se zde žádné ZCHÚ, ani prvky ÚSES. Nachází se zde chráněné ložiskové území černého uhlí
a zemního plynu.

Stresové faktory: Stresovým faktorem jsou záplavy, v aktivní záplavové zóně Lučiny,
ale v této oblasti leží jen několik domů. Dalším stresovým faktorem je rychlostní silnice, která prochází přes toto území. Jedná se o migrační bariéru, podél této silnice jsou zde v některých místech dokonce postaveny protihlukové stěny. Tam, kde stěny nejsou je zase stresovým faktorem hluk. Nedaleko odtud směrem na západ se nachází nová průmyslová zóna Nošovice, která také může působit negativně přes les, ale není vidět. Území se nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Stresovým faktorem je zde i intenzita hospodaření na erozně náchylných pozemcích. Byly zde vytvořeny velké lány polí. Nejhorší je situlace na poli na území Vyšních Lhot, kde je ztráta půdy 8 t na ha za rok. Jedná se o půdu na hranici půd hlubokých a středně hlubokých, takže eroze zde již mírně překračuje limitní hranici. Letos zde roste pšenice. Na méně erozně ohrožených polích roste většinou kukuřice. Oblast se nachází v oblasti degradace půd imisemi C.

Střety zájmu: Střetem zájmu je zde snaha zastavět pozemky, které dnes slouží k zemědělskému využití a část z nich se dokonce nachází na půdách 2. třídy ochrany. Další střet zájmu rovněž souvisí s výstavbou, kdy je snaha propojit stávající rozptýlenou zástavbu na 2 celky (protažené ve směru severojižním). Jedná se o osady Bukovice a Hranice. Dalším střetem zájmu je výstavba rychlostní silnice, kdy byla v nedávné době narušena migrační prostupnost.

Kategorie ohrožení: Nejvíce ohrožená jsou místa, kde se plánuje nová zástavba, dále plocha nově postavené rychlostní silnice. Do této kategorie rovněž spadá pole s nepřípustným odnosem půdy. Nejméně ohroženy jsou oblasti, kudy tečou vodní toky, které jsou ponechány v přirozeném stavu. Do této plochy patří i přilehlé lesíky, které mají druhovou skladbu podobnou skladbě přirozené. Málo ohrožené jsou rovněž sporadicky se vyskytující oblasti s tradiční zástavbou a zemědělstvím. Středně ohrožené jsou oblasti s ornou půdou.

Cílová charakteristika krajiny: Vodní toky i s přilehlými lesíky by měly zůstat v takovém stavu, jako jsou dnes. Nemělo by docházet k nové výstavbě a tím i ke zničení stávající rozptýlené zástavby jejím spojením v uliční zástavbu. Erozí nejvíce ohrožené pole by mělo být zatravněno, nebo alespoň rozděleno na menší plošky vzájemně oddělené remízky, které budou tvořeny liniovou zelení (keře a menší stromy) protaženou po vrstevnici.
(mapový portál moravskoslezského kraje, národní geoportál Inspire,vúmop, úhul, úap Frýdek – Místek, územní plán Dobratice).

 

Klíčová slova - Krajinné typy na území mapového listu 25-22-08

Krajinné typy, mapový plán, Kyčera, Pod Kyčerou, Komorní Lhotka, U Stonávky, Dobratice, Bukovice

 

Stažení práce - Krajinné typy na území mapového listu 25-22-08

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 95 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0589 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

 

Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420607443173

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde