Náhled - Problematika mezinárodního dvojího zdanění

Náhled bakalářské práce - Problematika mezinárodního dvojího zdanění

2 ZDAŇOVANÍ VYBRANÝCH TYPŮ PŘÍJMŮ

V následující kapitole se budu věnovat zdaňování příjmů. Vzhledem k rozsáhlosti tématu jsem se zaměřila pouze na některé druhy z nich.

2.1 PŘÍJMY ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

Do této části mé bakalářské práce spadá podkapitola příjmy nerezidentů ze závislé činnosti vykonávané na našem území a následně mezinárodní pronájem pracovní síly.

2.1.1 PŘÍJMY NEREZIDENTŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI VYKONÁVANÉ NA ÚZEMÍ ČR

Příjmy ze závislé činnosti, vykonávané na území ČR nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 (tj. rezidenty ČR), jsou zdanitelným příjmem na území ČR dle § 22 odst. 1 písm. b) ZDP. Výjimkou z tohoto ustanovení jsou příjmy z osobně vykonávané činnosti na území ČR nebo zde zhodnocované veřejně vystupujících umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob. Není to z toho důvodu, že by příjmy sportovců a umělců na území ČR nebyly zdanitelnými příjmy, ale proto, že tyto příjmy podléhají speciálnímu režimu, který je popsán v samostatné kapitole Sportovci a umělci 2.3.
Pokud je činnost na území ČR vykonávána nerezidenty ČR (poplatníky dle § 2 odst. 3 ZDP) po dobu kratší než 183 dní v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích a odměny jim vyplácí jejich zahraniční zaměstnavatel, pak jsou tyto příjmy osvobozeny od zdanění v ČR, ovšem za předpokladu, že tato činnost není vykonávána ve stálé provozovně, zřízené zahraničním zaměstnavatelem na území ČR, jak stanoví § 6 odst. 9 písm. f) ZDP.
Je-li závislá činnost na území ČR vykonávána osobou ze smluvního státu, postupujeme dále ve zdanění dle článku 15, resp. 14 (Zaměstnání, Závislá činnost). Daňové smlouvy řeší zdanění shodně jako tuzemské právo. Obecně platí, že odměny za práci, vykonávanou daňovým nerezidentem, podléhají zdanění ve státě, kde je zaměstnání vykonáváno. Odst. 2 cit. článku pak uvádí negativním způsobem totéž, co vymezuje pozitivně zmíněný § 6 odst. 9 písm. f) ZDP, a to, že příslušné odměny nebudou zdaněny ve státě, v němž je práce vykonávána, pokud budou splněny všechny 3 následující podmínky:

Příjemce je zaměstnán ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dní v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce.
Odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu.
Odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel v druhém státě.

V případě, že některá z výše uvedených 3 podmínek nebude splněna, nelze osvobození aplikovat, tzn., že příslušný příjem bude v zemi zdroje zdanění podléhat. Odměny, pobírané z důvodů zaměstnání, vykonávaného na palubě lodí, člunu, letadla nebo v železničním nebo silničním vozidle, které je provozováno v mezinárodní dopravě, podléhají zdanění ve smluvním státě, v němž se nachází místo skutečného (hlavního) vedení podniku, jak stanoví článek 14 SZDZ (Příjmy ze závislé činnosti).

Např.

Odměny slovenské letušky, zaměstnané u ČSA se sídlem v Praze, která létá na palubách letadel na lince Praha – Košice, budou zdaňovány v ČR (místo skutečného vedení v Praze),
Odměny slovenské letušky, zaměstnané u ČSA se sídlem v Praze, která létá na lince Bratislava – Košice, budou zdaňovány na Slovensku, protože se nejedná o mezinárodní přepravu ve smyslu čl. 8 SZDZ.

Rekapitulace příjmů ze závislé činnosti, podléhajících vždy zdanění v ČR:

Příjem rezidenta ČR za práci, vykonávanou v ČR, a to i tehdy, má-li uzavřen pracovněprávní vztah se zahraničním zaměstnavatelem.
Příjem nerezidenta, a to od prvního dne, je-li činnost vykonávána pro českého zaměstnavatele (pracovní smlouva) nebo stálou provozovnu zahraničního zřizovatele, umístěnou v ČR.
Příjem nerezidenta za práci v ČR, vykonávanou pro zahraničního zaměstnavatele, který nemá na území ČR stálou provozovnu, pracuje-li v ČR déle než 183 dní, dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. f) ZDP, bez ohledu na to, zda se jedná o rezidenta smluvního či nesmluvního státu.

Příklady zdaňování závislé činnosti, vykonávané na území ČR (pro zjednodušení výraz Čech znamená rezident ČR, Němec je rezident SRN, atd.)

Čech pracuje pro českého zaměstnavatele na území ČR – běžný postup – zdaňování daní ze závislé činnosti vždy v ČR.
Čech pracuje pro německého zaměstnavatele na území ČR – odst. 1 SZDZ – zdanění vždy v ČR.
Polák pracuje pro Čecha na území ČR – odst. 1 SZDZ – vždy v ČR, a to od 1. dne.
Ital pracuje pro Itala ve stálé provozovně na území ČR – od 1. dne v ČR (§ 38c ZDP, článek SZDZ Zaměstnání).
Francouz pracuje pro Itala ve stálé provozovně na území ČR – stejný režim jako v předchozím bodu.
Ital pracuje pro Itala na území ČR – není stálá provozovna – po 183 dnech náleží zdanění ČR, a to za celou dobu (§ 38c ZDP, článek Zaměstnání).
Španěl pracuje pro Itala na území ČR – není stálá provozovna – stejný režim jako předchozí případ.

POZOR:

Čech zaměstnává Slováka na území Slovenska – právo zdanění patří Slovensku, nikoliv ČR – vyplývá z 1. věty čl. 14 – Zaměstnání SZDZ - zdroj příjmů není na území ČR.
Rezident Rakouska pracuje na základě pracovní smlouvy pro českou společnost od 1. ledna do 31. 12. 2007. Od 1. 6. do 31. 8. téhož roku je vyslán českým zaměstnavatelem na dvouměsíční pracovní cestu do Nizozemí.
Podléhá zdanění mzda rezidenta Rakouska v ČR za celý kalendářní rok? Zdanění v ČR podléhá pouze mzda za práci, vykonávanou v ČR (tj. za 10 měsíců). Na zdanění mzdy za práci, vykonávanou v zahraničí, nemá ČR právo – dle § 22 ZDP není zdroj příjmů v ČR (Rezident Rakouska je povinen v tomto případě zdanit své příjmy v Rakousku dle SZDZ Rakousko – Nizozemí.)