Náhled - Oceňování podniku Škoda Auto, a.s.

Náhled diplomové práce - Oceňování podniku Škoda Auto, a.s.

2 Literární rešerše

2.1 Obecné základy ve vztahu k oceňování podniku

Tato úvodní část diplomové práce bude pojednávat o obecných základech ve vztahu k oceňování podniku. Bude se zaměřovat zejména na vysvětlení základních pojmů a východisek, které je třeba znát v souvislosti s problematikou oceňování. Jedná se zejména o vysvětlení pojmů jako jsou např. podnik, hodnota podniku, kategorie hodnoty a další.

2.1.1 Definice podniku

Základním předpokladem pro správné ocenění podniku je vymezení toho, co vlastně budeme chtít oceňovat a za jakým účelem. Proto prvním krokem je vymezení samotného pojmu podnik.

Podnik je definován různými autory rozličnými způsoby, jako např.:
„…Základní jednotka národního hospodářství, plánovitě organizovaná, která prostřednictvím účelné kombinace výrobních faktorů usiluje o dosahování svých cílů…“

„…plánovitě organizovaná hospodářská jednotka, v níž se zhotovují a prodávají statky a služby…“

„…soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik je věc hromadná…“

„…Podnik obecně je místo, kde se podniká, kde se něco děje. Jedná se o soubor hmotných, osobních a nehmotných složek sloužících k podnikání…“

Definic podniku je tudíž velké množství, všechny však mají společný základ a charakterizují podnik jako určitý soubor majetkových hodnot jehož základním úkolem a účelem je dosahování zisku. Z tohoto základní účelu lze vyvodit i prioritu výnosových metod při ocenění podniku.

2.1.2 Hodnota podniku a Hladiny hodnoty podniku

Hodnota podniku
Hodnota podniku chápaná jako objektivní hodnota v praxi neexistuje a nedá se určit. Proto zavádíme pojem tzv. ekonomická hodnota, která je vysvětlena jako vztah mezi určitým subjektem a objektem za předpokladu racionálního chování. Ekonomická hodnota vyplývá ze dvou základních skutečností:

1) užitné hodnoty – schopnost statku uspokojovat lidské potřeby
2) směnné hodnoty – statek je předmětem směny pokud má užitnou hodnotu

Hodnota podniku je tedy dána očekávanými budoucími příjmy (buď na úrovni vlastníků, nebo na úrovni všech investorů do podniku) diskontovanými na jejich současnou hodnotu.
Pro stanovení hodnoty podniku je důležité, na jakých hladinách budeme daný podnik oceňovat. Podnik můžeme oceňovat na různých hladinách:
Hodnota brutto
- zde se jedná o hodnotu podniku jako celku, jako podnikatelské jednotky (entity). Zahrnuje hodnotu jak pro vlastníky, tak pro věřitele.
Hodnota netto
- touto hodnotou rozumíme ocenění na úrovni vlastníků podniku. V principu tedy oceňujeme vlastní kapitál. Pojetí vlastního kapitálu zde však nemusí vždy přesně souhlasit s jeho účetním pojetím.

Vymezení těchto oceňovacích hladin v obchodním zákoníku
Hodnota brutto – je zde označena jako obchodní majetek a definována:
„Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek.“
Souhrnný pohled na majetek podniku a závazky je pak zahrnut v pojmu obchodní jmění.

Hodnota netto – je zde označena jako čistý obchodní majetek (ČOM) a definována:
„Čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerých závazků, je-li osobou právnickou.“

2.1.3 Kategorie hodnoty

Pro účely oceňování rozlišujeme několik kategorií hodnoty podniku, které se dají odvodit z následujících otázek:

• Tržní hodnota – Kolik je ochoten za podnik zaplatit běžný nájemce, kolik bychom mohli dostat na trhu? Jaké je tedy tržní ocenění?
• Subjektivní hodnota – Jakou má podnik hodnotu z hlediska konkrétního kupujícího?
• Objektivizovaná hodnota – Jakou hodnotu lze považovat za nespornou?
• Hodnota na základě Kolínské školy – Komplexní přístup ke stanovení hodnoty, syntéza předchozích postupů.

2.1.3.1 Tržní hodnota

Tato kategorie hodnoty je založena na předpokladu, že existuje trh s podniky, na kterém je více kupujících a prodávajících. Vytvářejí se podmínky pro vznik tržní ceny. Tržní cena pak charakterizuje tržní hodnotu. Podle International Valuation Standards (IVS 2005) je tržní hodnota:
„…odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve které by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku…“
Podrobnější komentář a vysvětlení jednotlivých pojmů zahrnutých v této definici obsahují Mezinárodní oceňovací standardy (dále jen IVS). Uvedení komentářů přesahuje náplň a rozsah této práce, a proto k jejich prostudování čtenáře odkazuji na výše uvedené IVS.
Je třeba uvést, že tržní hodnota nemusí být pouze hodnota odvozená z cen daného aktiva, nýbrž může být zjištěna různými metodami (např. výnosovou metodou). Tržní hodnotu však nelze brát jednoznačně za zcela objektivní veličinu, jak již vyplývá z definice. Za nejpravděpodobnější vysvětlení lze chápat tržní cenu jako odhad ceny rovnovážné.

2.1.3.2 Subjektivní (investiční) hodnota

Jak již bylo uvedeno na začátku této subkapitoly, předpokladem pro identifikaci této kategorie hodnoty je subjektivní pohled konkrétního kupujícího na cenu podniku, kde hlavní prioritou jsou jeho očekávané užitky plynoucí z daného majetku. Subjektivní hodnota podniku je podle IVS definována jako:
„…hodnota majetku pro konkrétního investora nebo třídu investorů pro stanovené investiční cíle. Tento subjektivní pojem spojuje specifický majetek se specifickým investorem nebo jejich skupinou, kteří mají určité investiční cíle nebo kritéria. Subjektivní (investiční) hodnota majetkového aktiva může být vyšší nebo nižší než tržní hodnota tohoto aktiva…“
Subjektivní (investiční) hodnota je tedy dána zejména tím, jaké konkrétní názory a představy má daný kupující. Z tohoto důvodu vyplývají určité rozdíly mezi tržní a subjektivní hodnotou jako jsou např.:

• subjekt plánuje vstup na nové trhy
• subjekt má jiný postoj k riziku, než je na trhu obvyklé
• odlišná daňová pozice daného subjektu
• subjekt je optimističtější povahy než průměrný „tržní“ investor, aj.

2.1.3.3 Objektivizovaná hodnota

Objektivizovaná hodnota je v podstatě opakem subjektivní kategorie hodnoty. Na rozdíl od subjektivní hodnoty, kterou si finančně vzdělanější vlastník je schopen sám spočítat, objektivizovanou hodnotu je schopen určit jen profesionál. Jak již bylo zmíněno na začátku této práce, objektivní hodnota podniku je neurčitelná. Proto se začalo pracovat s tzv. objektivizovanou hodnotou, která je postavena na všeobecně uznávaných datech a v souladu s určitými všeobecně platnými požadavky a zásadami. Těmito kroky, tj. postupy, které nejsou závislé na konkrétním znalci nebo investorovi, a které jsou založeny zejména na zpracování relevantních dat, se odhadci chtějí alespoň přiblížit k neurčitelné objektivní hodnotě.

Pokud jsou pro určení objektivizované hodnoty podniku použita data z trhu, např. kapitálového, lze sledovat propojenost s tržní kategorií hodnoty, kterou můžeme chápat jako určitou formu objektivizace. Objektivizovaná hodnota je vstupním předpokladem pro využití metody kapitalizovaných čistých výnosů (viz dále).

TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde