Náhled - Dysfunkce v partnerské komunikaci, v rodině, rozvod a jeho vliv na dítě

Náhled bakalářské práce - Dysfunkce v partnerské komunikaci, v rodině, rozvod a jeho vliv na dítě

2 Model současné rodiny

Funkce modelu rodiny se v současné společnosti mění. Role muže a ženy ve společnosti se v posledních dvou desetiletích výrazně změnila. Stalo se tak díky změně politického klimatu. Mladí lidé odsouvají založení rodiny na pozdější věk, oproti minulým generacím. Zásadní změny doznala mužská role v rodině, a muži jsou si ve své roli otce méně jistí než ženy v mateřské roli. Nastávají výchovné problémy u dětí a komplikace při přebírání identifikačních modelů chování.
„Naši předci by si asi neodpustili příměr: "Svět se zbláznil". Jak jinak si vysvětlit statistická data, kdy se v současnosti u nás rodí více než 30 % dětí mimo manželství a na sto nově uzavřených manželství připadá přibližně 65 rozvodů. Rozvodů je každý rok více jak 33 tisíc a o jednoho z rodičů tak přijde přes 20 tisíc dětí. Průměrná délka trvání manželství je pak pouhých 13 let. "Společnost se mění. Na páry je vyvýjen velký tlak na výkon. Mění se také ekonomická situace mladých lidí, přičemž ale neplatí, že čím lepší ekonomická situace, tím lepší vztah," vysvětluje situaci psycholog Petr Šmolka. "Jedním z důvodů rozvodu je i to, že jsme se naučili věci rovnou vyměňovat, místo abychom se snažili je opravit," dodal. Podle Šmolky se jakákoliv finanční částka vložená do podpory rodin společnosti vyplatí. Náklady na rozvod se totiž už před 20 lety pohybovaly kolem 250 000 korun. Jen pražské manželské poradně se podaří ročně zachránit asi 400 manželství, přitom její roční náklady na provoz dosahují zhruba 13 miliónů korun. Richard Kane, zakladatel Národního týdne manželství ve Velké Británii, ze statistik doložil, že lidé žijící v manželství jsou v průměru šťastnější, zdravější, žijí déle, lépe pracují, více vydělávají a více si naspoří. Největším rizikem vztahu často bývá okamžik, kdy se lidé cítí úspěšní.
Národní týden manželství, chce povzbudit zájem veřejnosti, institucí i médií o podporu manželství. Největší zkouškou manželství nemusejí být podle organizátorů jen tíživé vnější okolnosti. Paradoxně může být větším rizikem vztahu čas, kdy se lidem daří, cítí se úspěšní, myslí si, že jejich manželství je v pořádku a nemusejí se nijak snažit si dobré partnerství udržet .“Dříve otec představoval autoritu a doplňoval vztah dítěte k matce. Byl to otec,
kdo uváděl dítě do světa, a to se postupně vytrácí. „Jeden otec je víc než sto učitelů .„ George Herbert. Pro roli otce se v současnosti stává téměř pravidlem, že otec je osobou, která se v rodině z pracovních nebo osobních důvodů, případně kvůli rozpadu rodiny vyskytuje spíše jako host. Pro děti je vzácný. Chybí potom dětem možnost: identifikace s otcem: kdy jde o druh nápodoby určitého vzoru – ztotožnění se s motivy, vzorců chování jako prostředků k dosažení žádoucích odměn a vyhnutí se nežádoucím trestům. Děti napodobují rodiče, protože:

  • důvěřují jejich schopnostem a obdivují je
  • rodiče odměňují jejich chování, které je jim podobné


Rodiče jsou pro dítě vzorem při vytváření sociální role, zejména identity a sexuální role. V takové situaci přebírá veškerou výchovu matka, většinou je také pracovně vytížená a to na ní klade maximální zátěž. Velice těžko v tomto vytížení nachází čas pro sebe a mnoho žen je frustrovaných, z toho že „nestíh“. Stres se stává všudypřítomný.

Co to stres je?

  • stav dlouhodobé psychické zátěže
  • EUSTRES - pozitivní stres, napomáhá k dobrým výsledkům
  • DISTRES - negativní stres, způsobuje psychosomatická onemocnění
  • STRESOR - podmět, který způsobuje stres; příklady stresorů:
  • nezvratitelnost situace
  • nepředvídatelnost
  • subjektivně kladené velké nároky na sebe sama
  • životní tragédie, katastrofa
  • životní změny (změna práce, přestěhování)


Brockert ve své knize uvádí, cituji : „ Stres vzniká, když se naše životní cíle již nekryjí s našimi potřebami. “ A dále říká :“ Stres je hříchem proti tomu nejlepšímu, co máme : proti naší lásce, našemu smích, proti našemu životu .“Rodina tráví pohromadě málo času a zde bychom mohli hledat příčinu výchovných problémů dětí. Zde můžeme také hledat počátky v problematické komunikaci v rámci rodiny... a také počátky rozpadu rodiny. Společností je zdůrazňován úspěch jedince, úspěch se sebou nese finanční nezávislost. Finanční nezávislost umožňuje vytvoření materiálního zázemí. Mladí lidé se věnují svému vzdělání, potom cestují a začínají budovat pracovní kariéru. V této rychlosti a orientaci na materiální hodnoty světa není příliš prostoru pro tradiční hodnoty jako je rodina, soudržnost rodiny. Na to se zapomíná.Není ani přílišná snaha o nalezení východiska z krize rodiny a komunikačních konfliktů. Spíše se volí cesta radikální změny. “Respekt k odlišnostem, jinak řečeno tolerance, je přístup, který uznává, že se lidé mohou od sebe v mnoha věcech odlišovat a že je to v pořádku. Má smysl ostatním naslouchat, přemýšlet o nich a především je respektovat. Odlišnosti tříbí náš vkus, nutí nás přemýšlet o vlastních myšlenkách a postojích. Setkám-li se s výrazně odlišným člověkem, vede mě to k přemítání o tom, jaký je, jak vypadá, ale také jaký jsem já sám. Bez tenze, vyplývající z odlišných názoru, by pravděpodobně vyschl pramen lidské invence “ Děti mají rodiče jako svůj první vzor a učí se od nich jednotlivým rolím, přebírají jejich vzorce pro rodičovské chování.

Vztah k rodičovství se může měnit i během života. Dospělý člověk většinou vychází ze své osobní zkušenosti. Být rodičem, to znamená být zralým partnerem a navíc mít prostor a čas pro vzájemnou komunikaci mezi rodiči a dětmi. Protože komunikace je v rodině to nejdůležitější.

Pracovní vytížení rodičů přináší změny do fungování rodiny. Rodičovský vztah se postupně čím dál více nahrazuje peněžními dárky a vzájemné vztahy v rodině se udržují spíše formální a stávají se odtažitými, udržuje se vzájemný respekt a rodina udržuje a zajišťuje základních životní potřeby. Společné dovolené přestávají být radostí a stávají se časem, kdy se prověří zda si vůbec partneři mají co říci po celý dlouhý den. Běžný pracovní den omezuje komunikaci v rodině na minimum. Nastupují dva extrémy v přístupu rodičů, a to buď kompenzace nedostatku společného času drahými dárky a penězi, dále extrémní volnost pro děti nebo naopak dril v přístupu k dětem v rámci rodiny. Ani jeden ze způsobů není vhodný. „Čím dál větší roli hraje také něco jiného: rodiče jsou zaměstnanější a pro rodinu si nechávají méně času. Povídání u večeře nahrazují e-maily a esemesky “.

Ale mezi námi - alespoň já to tak vnímám a říkám: Díky bohu za esemesky!! Alespoň mám jako pracovně vytížená matka samoživitelka jakýsi pocit kontroly a komunikace se svý, dítětem, mám možnost sdělit mu, že opět přijdu později, protože se musím zdržet v práci. Ale, že ho mám ráda a posílám mu pusu. Rodinné soužití je daleko náročnější než v minulosti. Muž a žena se v současné společnosti stávají rovnoprávnými partnery jak na poli pracovním, tak i v rodině. To přináší změnu rolí a nové povinnosti pro každého z partnerů, ale málokdo tuto změnu zvládá. Rodina zvyšuje i nároky na sebe samu. Nestačí jen zvládat běžný provoz a být zázemím pro všechny členy rodiny. Manželé jsou neustále nuceni ke konfrontaci a neustálému porovnávání s mediální představou o ideální rodině .

Ke změnám v rodičovských rolích a v přístupu k rodičovství v současné rodině přispívá také vysoký počet rozvodů.


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde