Vznik a zánik politické strany v České republice

Tématem bakalářské práce je vznik a zánik politických stran v České republice. Jde zde o část problematiky, která je včleněna do rozsáhlého tématu, a to fungování a právní postavení politických stran. Důvodem vzniku této práce i je častá diskuse ve společnosti právě k této problematice. Neboť politika a politické strany, stejně jako její představitelé budou vždy jedním z pečlivě sledovaných témat společenského života.
Problematika týkající se vzniku politických stran a působení, stejně jako zániku, kde můžeme zejména jmenovat odmítnutí registrace, pozastavení činnosti politické strany, nebo nedobrovolného rozpuštění politické strany jsou v každé společnosti zejména demokratické velmi důležitými pojmy a otázkami, které vyvolávají emoce a ostré diskuze mezi příznivci politické strany a zástupci legislativy dané demokratické společnosti. Na to navazují další otázky týkající se morálky, demokracie a mantinelů v ní. V České republice najdeme příklady jak vzniku nových politických stran například TOP 09, Věcí veřejných, které slavily úspěch v parlamentních volbách, tak otázek problematiky fungování extremistických politických stran jako například Dělnická strana. Téma fungování politických stran bude vždy pro společnost zajímavé a v každém okamžiku bude mít vysokou míru preference.
Téma vzniku politické strany a svoboda sdružování je velmi silně propojena s pojmy svoboda shromažďování a svoboda projevu. V současné době vnímáme možnost svobodně se sdružovat jako naprostou samozřejmost. Dostáváme se do rozporu, kdy nám jsou dány právě tyto svobody a záruka nevměšování se státu do politické soutěže, která je svobodnou. Ale stát má za úkol chránit občany a společnost před projevy extremismu a možným násilným převratem režimu, proto je nutná jistá regulace a ochrana státu, i demokracie a to zejména před extremistickými projevy politických stran. A nebyla by to politika, pokud by někdo z protivníků nechtěl využít svého vlivu a moci k poškození svých konkurentů – třeba i v podobě politické strany a pokusu o její diskreditaci či dokonce ukončení činnosti. Nad tímto vším je jemné pletivo politických ambic, mocenských snah a řád přináší legislativa, která má nelehký úkol „dozorce demokracie“.
V teoretické části se seznamuje s pojmem a funkcí politické strany a je popsáno stručné zachycení rozdílnosti přístupů vybraných autorů, dále se zde vychází z pojmu systematické regulace politických stran a je popsána historie politických stran. A s politickými stranami, jak již bylo zmíněno souvisí extremismus, radikalismus. V práci je obsažen i postup a systém při vzniku politické strany – předpokladem pro vznik je realizace konkrétního individuálního politického práva občana,dále je to veřejná funkce. Je to spojnice mezi státem a občanem, nebo občanskou společností. Politické strany se snaží ve vzájemném konkurenčním boji získat pro sebe maximální podíl na státní moci. A právě legislativa dává velice podrobné limity pro jejich legální vznik, působení a zánik, stejně jako pro spolupráci se státní správou.
Ve výzkumné části bakalářské práce je proveden rozbor a hodnocení ústavních a zákonných ustanovení, vztahujících se k danému institutu, tak jak jsou obsaženy v Ústavě České republiky, Listině základních práv a svobod, zák. č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní a zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
V České republice je vznik, fungování a postavení politických stran upraveno zákonnou úpravou a činnosti politických stran se dotýká i mnoho právních norem. Judikatura však má i tak značný prostor pro výklad, dotváření a k interpretaci těchto zákonných norem. Cílem bakalářské práce je analyzovat zejména platnou právní úpravu vztahující se k podmínkám vzniku a zániku politických stran v České republice. Budou zde uvedeny i příklady a praktické uplatňováním souvisejících právních předpisů v činnosti příslušných státních orgánů, zejména Ministerstva vnitra ČR, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Česká republika je povinna dodržovat závazky plynoucí z Evropské úmluvy a judikatura českých soudů je v posledních letech silně ovlivněna judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, je v práci zmíněna i tato problematika.
Současné právo vychází z historie a tradice práva. Proto není možné začít se věnovat stavu po roce 1989, neboť právo se kontinuálně vyvíjelo od vzniku Československa v roce 1918. Stejně tak je náš právní systém ovlivněn i zahraničním právem a vývojem v této oblasti ve světě. Platná právní úprava i rozhodovací praxe soudů se i u nás vyvíjí a proto je zde zmíněna i kritika a návrh na změnu stávající právní úpravy.

Politické strany mají v demokratické společnosti velmi důležitou úlohu. V príái byl popsán historický vývoj politických stran a vývoj zákonů, které se vyvíjely tak, aby vyhovovaly ústavnímu právu. V pojetí práva České republiky je důležitým faktem vymezení rozdílu mezi tím zda je organizace politickou stranou či politickým hnutím. Právní úprava vzniku i zániku politických stran v České republice je velmi dobře právně popsána. Judikatura byla z počátku minimální , ale postupem času došlo k vylepšení argumentace a odůvodnění soudních rozhodnutí. Práce kromě současné české úpravy a judikatury ukázala i judikaturu a právní úpravu československé první republiky, druhé republiky i doby totality.
Současnost a zákaz činnosti politických stran ukazuje, že se jedná o problém, který pokrývá právo i politiku... Opět se dostáváme k tomu, že politické strany jsou klíčovou politickou institucí v pluralitní demokracii. Zároveň k tomu, že zásah do jejich činnosti je zásahem do politického spektra, veřejného života a je to dáno také tím, jak je tento institut v konkrétních případech konstruován a aplikován. K politizaci dochází zapojením politických aktérů v procesní úpravě zákazu politických stran a dále je to politizace kritérií pro rozhodování o důvodnosti zákazu politických stran. Právní důvody pro zákaz činnosti politické strany by měly mít stejný dopad na všechny případy, které budou vykazovat stejný procesní průběh a neměla by zde vůbec hrát roli politika a dopad na veřejnost, tedy politické spektrum a politické dopady. V praxi to znamená posouzení dostatečnosti bezprostředního ohrožení demokracie stranou, která má být zakázána.