Trestní právo

Základní informace - Trestní právo

Název práce: Trestní právo

Typ práce: Seminární práce

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2011

Poznámka: PRÁCE ZDARMA

Trestní právo

Trestní právo je velmi obsáhlým odvětvím veřejného práva v naší republice. Má za úkol nejen určovat jednání, které je společensky škodlivé, to znamená určit, co je trestný čin a co nikoliv, ale také stanoví sankce za spáchání těchto deliktů. Dále zde spadá celý proces vyšetřování a posléze trestání těchto skutků. K tomu účelu stát využívá svých příslušných orgánů a institucí. Trestní právo tedy můžeme v zásadě rozlišit na:
- trestní právo hmotné
- trestní právo procesní

Aby trestní právo hmotné bylo komplexně upraveno, je v naší republice zaveden tzv. trestní zákoník, který uceleným způsobem upravuje hmotné trestní právo. S vývojem doby bývá tato právní norma v nepravidelných intervalech aktualizována. Poslední rozsáhlá aktualizace nabyla účinnosti 1. ledna 2010. Aktualizace této základní právní normy jsou nutné, protože čas od času se změní posuzování některých skutků. Například na některý přestupek v silničním provozu může být nově po změně vyhlášky pohlíženo jako na trestný čin nebo naopak. Dle mého názoru ale pružnost našich orgánů v této oblasti ještě zdaleka není na takové výši, jak by měla být.

Celý náš platný trestní zákoník se dělí prakticky na dvě hlavní části: na část obecnou a část zvláštní. Obecná část obsahuje normy, které lze aplikovat na všechny trestné činy nebo na některé jejich skupiny. Zvláštní část je rozčleněna do třinácti základních podskupin a obsahuje jakýsi katalog všech trestných činů. A zde bych se chtěla u některých podskupin zastavit. Kdo rozhoduje o tom, že trestný čin proti životnímu prostředí je stavěn na úroveň třeba trestného činu proti pořádku ve věcech veřejných? Kdo rozhodne o tom, že daný skutek je závažnější než jiný? Nejsou některé podkapitoly legislativně lépe ošetřeny než jiné? Nezáleží to v konečném důsledku na lidském faktoru? Laicky řečeno, bude-li na úseku legislativy pro životní prostředí zaměstnán horlivý pracovník, zanícený člen strany zelených, který soustavně připravuje, zlepšuje, podává a následně prosazuje své návrhy na změny na svém úseku nakonec úspěšný a prosadí si víc než jiní, ovlivní tím i celkové mínění o trestných činech.

Dle mého názoru by naše legislativa měla mnohem více pozornosti věnovat ochraně lidského života, a to i ve stadiu před jeho narozením. Lidský život je přece to nejcennější, co máme a proto ho musíme chránit všemi možnými prostředky. Přikláněla bych se pro zpřísnění postihů za trestné činy jako jsou těžké ublížení na zdraví, vraždy nebo pokusy o vraždy. Trestné činy majetkové jsou určitě také v každé společnosti nežádoucí, ale co je to proti lidskému životu! Majetek lze vždy nějak nahradit, škody na životním prostředí se časem také dají trochu napravit, ale lidský život již vrátit nelze nikdy. V podstatě obsah zvláštní části trestního zákona je poplatný době jeho vzniku. Zatímco minulý režim kladl důraz na stíhání skutků namířených proti jeho podstatě a existenci, v systematice nového trestního zákoníku jsou v souladu se základními principy svobodné demokratické společnosti kladeny na přední místo trestné činy namířené proti základním právům jednotlivce. Znova bych apelovala za ještě větší ochranu počatého ale ještě nenarozeného dítěte. Tak, jak hmotné právo upravuje náš trestní zákoník, tak právo procesní je upraveno například v občanském soudním řádu. Procesní právo popisuje postupy, které jsou používány k uplatnění práva a je vždy propojeno s hmotným právem. Základním pramenem občanského práva procesního je občanský soudní řád, který je dále rozčleněn do osmi kapitol. V první kapitole jsou obsažena obecná ustanovení. Tato obecná ustanovení se pak dále vztahují ke všem dalším částem, kterými jsou
- činnost soudu před zahájením řízení
- řízení v prvním stupni
- opravné prostředky
- řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem,
- výkon rozhodnutí
- jiná činnost soudu
- závěrečná ustanovení

Občanský soudní řád je v naší republice základní procesním nástrojem a obsahuje právní úpravu civilního procesu. Je to opět velmi obsáhlá oblast a činnosti soudu v této oblasti můžeme rozdělit na tyto základní:
- řízení nalézací
- řízení vykonávací
- insolvenční
- rozhodčí
- zajišťovací

V poslední době nabývá na rozmachu zejména insolvenční řízení v souvislosti se vzrůstajícím počtem bankrotů. Upravuje způsoby řešení úpadku dlužníka a zahrnuje prvky jak řízení nalézacího, tak vykonávacího. Za minulého režimu vlastně insolvenční řízení nebylo téměř vůbec řešeno, spíše jen okrajově. Klasické insolvenční řízení bylo do právního řádu navráceno zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, který byl od l. ledna 2008 nahrazen stávajícím insolvenčním zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, a podstatným způsobem změnil způsob řešení úpadku dlužníka. Nově se zavedla funkce insolvenčního správce, kterého do své funkce jmenuje anebo naopak odvolává ministerstvo spravedlnosti. Tento správce má specifické postavení jak k dlužníkovi, tak k jeho věřitelům. I přesto, že této oblasti se věnuje velká pozornost, legislativa se dle potřeb aktualizuje, nedostatky tady zcela jistě, dle mého názoru, jsou a existuje u nás celá řada podnikavců, kteří těchto mezer dokážou využít ve svůj prospěch. Civilní proces musí ve své činnosti dodržovat celou řadu zásad, mezi které řadíme zásadu dispoziční, volného hodnocení důkazů, zákonné důkazní teorie, jednotnosti řízení, legálního pořádku, zásadu projednací, vyšetřovací, rovnosti účastníků před soudem, veřejnosti a celou řadu dalších zásad. U některých procesů může být uplatněna zásada neveřejnosti, a to v případech, kdy jsou projednávané záležitosti podléhající tajemství.

Závěrem bych se chtěla vyjádřit ještě k jedné velmi důležité záležitosti, a tou je pravomoc soudců obecně. Myslím si, že jsou až příliš svazováni danými předpisy při rozhodování o výši trestů. Pokud se jedná o závažný trestní čin a pachatel dosud nebyl trestně stíhán, nemůže dostat trest na samé horní hranici trestní sazby, ale soudce mu musí udělit trest nižší. Zásadně s tím nesouhlasím. Pokud někdo spáchá například vraždu, pak přece nemůžeme dělat rozdíly v tom, zda ji spáchal desetkrát trestaný recidivista nebo bezúhonný občan. Viníci by měli dostat nejvyšší možný a stejný trest. Oba přece spáchali stejný trestný čin. Zvlášť bych toto ustanovení uvítala v případech vraždy, kdy obětí bylo dítě.
Vzhledem ke stále se měnícím podmínkám v naší společnosti je nutné i naše trestní právo neustále doplňovat, zkrátka přizpůsobovat ho aktuálnímu stavu dané společnosti.

Klíčová slova - Trestní právo

Trestní právo, trestní právo hmotné, trestní právo procesní, trestní zákoník, občanský soudní řád, insolvenční řízení



Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420607443173

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde