Správní trestání v teorii a praxi

Základní informace - Správní trestání v teorii a praxi

Název práce: Správní trestání v teorii a praxi

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 66 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Marie Martincová

Datum obhajoby: 2008

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 220 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0674 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn - Správní trestání v teorii a praxi

Obecným cílem mé bakalářské práce je zjištění a zhodnocení současného stavu a vývoje správního trestání v oblastech, ve kterých je jako správní orgán příslušný rozhodovat a udělovat sankce Celní úřad. Hlavním cílem je provést podrobné zmapování počtu případů správního trestání za období let 2009 až 2012 v Celní správě na základě dat, které celní správa v tomto období evidovala v informačním systému Evidence porušení předpisů. Práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické a praktické.
Teoretická část bakalářské práce je věnována obecné problematice správního trestání, v úvodních kapitolách se zabývám základními pojmy v oblastech správního řízení a trestání. Praktická část vychází ze zpracování a analýzy, která vychází z dat Informačního systému Celní správy Evidence porušení předpisů. Sleduji vývoj počtu spisů, nejčastěji porušené normy, počet sankcí dle porušených norem a jejich průměrnou výši sankce.

Úvod - Správní trestání v teorii a praxi

Ke zpracování bakalářské práce jsem zvolila téma „Správní trestání v teorii a praxi“, neboť se jedná o zajímavé téma a současně jde o problematiku, které jsem se pár let profesně věnovala.
Obecným cílem mé bakalářské práce je zjištění a zhodnocení současného stavu a vývoje správního trestání v oblastech, ve kterých je jako správní orgán příslušný rozhodovat a udělovat sankce Celní úřad.
V úvodu bakalářské práce se věnuji kapitole Celní úřad jako správní orgán dle zákona platného do 31.12.2012 a následně dle zákona platného od 1.1.2013. Postupně se v dalších kapitolách budu zabývat základními pojmy v oblastech správního řízení a trestání, průběhu řízení v prvním stupni a následně přezkoumávání rozhodnutí. Následuje kapitola Předměty správního řízení a správního trestání, kde podrobně vysvětluji pojem Přestupek, Sankce, Ochranná opatření, Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, Ostatní správní delikty v působnosti celních orgánů, na toto navazuje kapitola Podněty k zahájení správního řízení. V další kapitole rozebírám praktické příklady z jednotlivých oblastí správního trestání Celní správou jako je Intrastat, Kontrola v oblasti silniční dopravy, Celní řízení a správa cel, jaké předpisy a zákony tuto oblast upravují a jaké sankce může Celní správa v těchto oblastech udělit.
V praktické části bakalářské práce se věnuju Informačnímu systému Celní správy Evidence porušení předpisů, který mi umožňuje provést podrobnou analýzu počtu správního trestání za období 2009 až 2012 v Celní správě. Sleduji vývoj počtu spisů, nejčastěji porušené normy, počet sankcí dle porušených norem a jejich celkovou a průměrnou výši apod.

Závěr - Správní trestání v teorii a praxi

K celé problematice, kterou jsem se v této práci zabývala, bych závěrem mohla uvést: obecný cíl mé bakalářské práce, zjištění a zhodnocení současného stavu a vývoje správního trestání v oblastech, ve kterých je jako správní orgán příslušný rozhodovat a udělovat sankce Celní úřad, jsem myslím splnila dobře a zpracovala jsem toto poměrně obsáhlé téma do konkrétní ucelené a přehledné podoby v kapitolách 3-7.
Hlavním cílem praktické části bakalářské práce bylo provést podrobné zmapování počtu případů správního trestání za období let 2009 až 2012 v Celní správě na základě dat, které Celní správa v tomto období evidovala v informačním systému Evidence porušení předpisů (EPP). Informační systém EPP vznikl dne 1.7.2008 z důvodu absence uceleného systému, který by shromažďoval informace o subjektech (osobách), které jsou podezřelé z porušení právních předpisů, nebo o jejichž porušení bylo již útvary Celní správy pravomocně rozhodnuto v rámci vykonávaných kompetencí Celní správy a hlavně z důvodu absence systému pro řízení oblasti správního trestání. Z hlediska komplexnosti a úplnosti dat bylo možné mapování dat od 1.1.2009, kdy začaly být evidovány i blokové pokuty a lze tak předpokládat, že od tohoto data by aplikace EPP měla evidovat veškeré případy porušení předpisů, které byly projednávány v rámci správního trestání. K 31. 12. 2012 bylo v aplikaci EPP evidováno téměř 290 tisíc případů porušení předpisů. V tabulce a grafu č. 1 bylo zjištěno, že se jedná přesně o 288.579 spisů (z tohoto celkového počtu se více jak 90% případů týká tzv. silničních kompetencí). V tabulce a grafu č. 2 spisy byly rozděleny podle stávajících Celních ředitelství. Nejvíce spisů evidovalo CŘ Ústí nad Labem (59.351), CŘ Brno (54.643) a CŘ Praha (52.433). CŘ Hradec Králové (pod který Celní úřad Pardubice spadal) evidovalo 23.404 spisů. Velký rozdíl evidovaných správních spisů CŘ Ústí nad Labem, CŘ Brno a CŘ Praha ve srovnání třeba s CŘ Hradec Králové má pouze jednu příčinu. U zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je velký rozdíl v počtu zjištěných porušení mezi CŘ. Ti co mají nejméně, tak nemají zpoplatněné komunikace. V tabulce a grafu č. 3 bylo za sledované období 1.1.2009 – 31.12.2012 zmapováno 277.699 spisů, jsou rozdělený podle jednotlivých roků a pololetí. Největší počet zaevidovaných spisů byl zjištěn v 1. pololetí roku 2011 (38.696) a v 1. pololetí roku 2012 (37.872). Přehledněji je to vyznačeno ještě v tabulce a grafu č. 4. Spisy z roku 2012 opět rozděleny podle stávajících Celních ředitelství jsou uvedeny v tabulce a grafu č. 5. Nejvíce spisů evidovalo CŘ Brno (16.409), CŘ Praha (13.129) a CŘ Ústí nad Labem (13.075). CŘ Hradec Králové evidovalo 4.014 spisů. V tabulce a grafu č. 6 jsem přehledně rozdělila počet projednaných případů dle rozdělení správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob/přestupky fyzické osoby. Od předchozích statistik se trochu liší (cca 300 spisů za rok). To lze interpretovat následovně. Rozdíl je způsoben tím, že projednané případy jsou nižší oproti zjištěným, protože někde mohlo dojít ke slučování případů (§140 Správního řádu - správní orgán může na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení, k nimž je příslušný, pokud se týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak věcně souvisejí anebo se týkají týchž účastníků, nebrání-li tomu povaha věci, účel řízení anebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků. Spojit řízení lze i v průběhu řízení za předpokladu, že tím nevznikne nebezpečí újmy některému z účastníků). Druhou možností je to, že nedošlo v tom daném období k jejich projednání. Také velmi zajímavé je zjištění, že od 1.1.2009 do 31.12.2012 bylo v EPP sloučeno 2709 případů (stav – sloučení více případů) a následně v řízení bylo pokračováno pouze v rámci 700 případů (stav – následný stav po sloučení).
Z hlediska statistických výstupů je možné na data z oblasti správního trestání nahlížet v rámci několika úrovní. Jedním z pohledu je počet zjištěných podezření, počet zahájených řízení nebo počet vydaných rozhodnutí o porušení předpisů. Do této oblasti taktéž patří i případy, kdy bylo např. v rámci 2709 založených případů dále pokračováno v rámci společného řízení pouze u 700 případů. Pokud bychom tedy uváděli statistiky za celková zjištěná podezření, tak se budou vždy lišit od celkového počtu následně vydaných rozhodnutí o porušení předpisů. Další rozdíl způsobí zastavení řízení, odložení věci atd. Při interpretaci statistických dat je tedy vždy nutné přesně popsat jejich obsah, včetně ohraničení posuzovaného období.
Dalším cílem bakalářské práce bylo zmapovat nejčastěji porušené normy, počet sankcí dle porušených norem a jejich průměrnou výši i celkovou sumu udělených pokut apod. V tabulce a grafu č. 7 je vyčíslená suma pokut udělených za správní delikty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám/ a za přestupky fyzickým osobám ve sledovaném období 1.1.2009 – 31.12.2012 v celkové výši 303.749.191,- Kč. Největší suma pokut byla udělena v roce 2011 ve výši 82.605.167,- Kč. Nejmenší suma pokut byla udělena v roce 2012 ve výši 65.032.201,- Kč. Větší podíl na pokutách mají přestupky fyzickým osobám, které činí 213.906.776,- Kč (oproti sumě pokut udělených za správní delikty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám v celkové výši 89.842.415,- Kč). Z následujícího grafu a tabulky č. 8 je zřejmé, že se opravdu nejvíce jedná o pokuty za přestupky podle již zmiňovaného zákona č. 13/1997 Sb. Tato porušená norma byla ve sledovaném období projednána 237.564krát, takže je naprosto bezkonkurenčně nejčastěji porušenou normou. Zajímavé na tom ale je, že tato nejčastěji porušená norma naopak, co se týká průměrné výše sankce, patří mezi nejmenší (tabulka a graf č. 9), jedná se o sankci v rozmezí 766,- Kč (rok 2012) až po částku 889,- Kč (rok 2010). A naopak nejméně často porušená norma dle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, byla projednána 1.717krát, ale co se týká průměrné výše sankce, patří mezi největší, jedná o sankci v rozmezí 10.050,- Kč (rok 2009) až po částku 20.422,- Kč (rok 2011).
Závěrem bych napsala moje doporučení pro zlepšení správního trestání na jednotlivých celních úřadech. Z mojí vlastní zkušenosti bych doporučila více pracovat s informačním systémem EPP, kde lze zjistit veškerá porušení právních předpisů (všech evidovaných subjektů a konkrétní výši sankce), kde již bylo útvary Celní správy pravomocně rozhodnuto. V aplikaci lze dohledat, při zadání IČO právnické osoby nebo fyzické podnikající osoby (u fyzické osoby rodné číslo), jedná-li se u daného subjektu o první porušení právních předpisů tohoto druhu a proto bych navrhovala nízkou pokutu, anebo se jedná o stále se opakující a narůstající počet porušení právních předpisů daného subjektu a tam bych přistoupila k mnohem vyšší sankci.
Mělo by se také sjednotit udělování sankcí v rámci Celní správy. Samozřejmě, že každé správní řízení je individuální záležitost, ale je zvláštní, když na některých celních úřadech dávají za konkrétní porušení právních předpisů sankci v řádech sta korun a za obdobný správní delikt udělí jiný celní úřad sankci v řádu tisíců korun. Bohužel řadový právní referent tyto své postřehy může pouze sdělit, spolu se svým názorem a návrhem výše sankce, vedení Celního úřadu, ale většinou nemá žádnou moc a šanci ovlivnit výši sankce, o které striktně rozhoduje management Celního úřadu. Výše uvedené je významné v kontextu zásady ustanovené v § 2 odst. 4 Správního řádu.

Klíčová slova - Správní trestání v teorii a praxi

Celní orgány, správní právo, správní trestání, přestupek, jiný správní delikt, účastník řízení, pokuta, rozhodnutí, příkaz, odvolání, odpor

Obsah - Správní trestání v teorii a praxi

1   Úvod
2   Cíl práce a metodika
2.1   Cíl práce
2.2   Metodika
3   Celní úřad jako správní orgán
3.1   Celní úřad jako správní orgán dle zákona platného do 31.12.2012
3.1.1   Celní správa České republiky a její organizace
3.1.2   Celní úřad a jeho organizace
3.1.3   Celní úřad a jeho kompetence
3.2   Celní úřad jako správní orgán dle zákona platného od 1.1.2013
3.2.1   Orgány Celní správy České republiky
3.2.2   Celní úřady - jejich územní působnost a sídlo
3.2.3   Celní úřad a jeho věcná působnost
4   Základní pojmy v oblastech správního řízení a trestání
4.1   Základní pojmy v oblasti správního řízení
4.1.1   Charakteristika správního řízení
4.1.2   Věcná příslušnost
4.1.3   Místní příslušnost
4.1.4   Účastník správního řízení
4.2   Základní pojmy v oblasti správního trestání
4.2.1   Trestání
4.2.2   Správní delikt
4.2.3   Sankce
4.3   Průběh řízení v prvním stupni
4.3.1   Zahájení řízení
4.3.2   Podklady pro vydání rozhodnutí
4.3.3   Rozhodnutí
4.3.4   Příkaz
4.4   Přezkoumávání rozhodnutí
4.4.1   Odvolání
4.4.2   Odpor
4.4.3   Rozklad
4.4.4   Obnova řízení
4.4.5   Přezkoumávání rozhodnutí mimo odvolací řízení
5   Předměty správního řízení a správního trestání
5.1   Pojem přestupku
5.2   Možné postihy za přestupek
5.2.1   Sankce
5.2.2   Ochranná opatření
5.3   Správní delikty
5.3.1   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
5.3.2   Přestupky
5.4   Ostatní správní delikty v působnosti celních orgánů
6   Podněty k zahájení správního řízení
7   Praktické příklady z jednotlivých oblastí správního trestání Celní správou
7.1   Intrastat
7.2   Kontrola v oblasti silniční dopravy
7.2.1   Přestupky dle § 42a odst. 2 až 4, které projednává celní úřad
7.2.2   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob dle § 42b odst. 2, které projednává celní úřad
7.3   Celní řízení a správa cel
8   Analýza počtu správního trestání v Celní správě za období 2009-2012
8.1   Evidence porušení předpisů (EPP)
8.1.1   Informační systém EPP – okolnosti vzniku
8.1.2   Informační systém EPP – evidovaná data
8.1.3   Informační systém EPP – současnost
8.1.4   Informační systém EPP – využitelnost evidovaných dat a reportů
8.1.5   Informační systém EPP – vývoj počtu spisů (trend)
8.1.6   Informační systém EPP – počet spisů do 2012 dle Celních ředitelství
8.1.7   Informační systém EPP – počet spisů 2009 -2012
8.1.8   Informační systém EPP – počet spisů 2009 -2012 dle pololetí
8.1.9   Informační systém EPP – počet spisů 2012 dle CŘ
8.2   Počet případů správního trestání projednaných v období let 2009 -2012
8.2.1   Počet projednaných případů správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob/přestupky fyzické osoby
8.2.2   Suma pokut udělených za správní delikty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám/ a za přestupky fyzickým osobám
8.3   Počet projednaných případů správního trestání dle nejčastěji porušené normy za období 2009-2012
8.4   Průměrná výše sankce nejčastěji porušených norem za období let 2009-2012
9   Závěr
10   Zdroje