Správní soudnictví v ČR

Základní informace - Správní soudnictví v ČR

Název práce: Správní soudnictví v ČR

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 53 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2010

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Velmi dobře

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce - Správní soudnictví v ČR

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 180 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0416 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn - Správní soudnictví v ČR

K vlastnímu definování pojmu správního soudnictví je nutno předeslat, že není příliš šťastný. Evokuje totiž představu, že jde o rozsuzování, vykonávané správními orgány. Tak tomu ale v naší praxi není (a nikdy nebylo). V českém právu je proto nutno chápat pojem správního soudnictví jako přezkum zákonnosti správního aktu prováděný soudem, a to soudem ve smyslu součásti justiční soustavy, článkem moci soudní.
Za druhé (povýtce praktické) hledisko s dosti značnou vypovídací hodnotou pro porovnání různých systémů považují autoři zjištění, zda vůbec a jakým opravným principem se spravuje řízení před správním soudem. Je třeba předeslat, že o opravném "principu" má smysl hovořit tehdy, dochází-li k přezkoumání určitého invidivuálního aktu "uvnitř" jednoho typu státní moci (lze proto hovořit o apelačním principu odvolání podle správního řádu) a jenom s výhradou v případech pravomoci dělené, tj. tehdy, přechází-li pravomoc rozhodnout o věci od moci výkonné k moci soudní. Tak tomu ale není tam, kde správní akt dosáhne právní moci "uvnitř" moci výkonné. Podaná žaloba k soudu proti takovému aktu nemá vůbec devolutivní účinek a pravomoc rozhodnout "o věci" na soud nepřechází. Část praxe tu správně rozlišuje "kasační princip" od "kasace".
Předesíláme, že například v řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů nejde o případ dělené pravomoci. Soud tu nerozhoduje o věci samé, ale spíše o žalobě samé; je-li důvodná, správní akt bude zrušen, není-li důvodná, žaloba bude zamítnuta. V tom lze také spatřovat rozdíl mezi kasačním principem, jehož uplatnění by mělo za následek potvrzení aktu jako věcně správného, a kasací.
Pojem správního soudnictví je proto praktické vymezit toliko v úzké vazbě na pozitivní právní úpravu toho kterého státu a metodami právní komparatistiky tyto úpravy porovnávat. Podle českého práva je správní soudnictví kontrolou zákonnosti správního aktu, prováděnou soudem, nikoli správním orgánem, a to zpravidla poté, kdy správní akt nabyl právní moci ve sféře výkonné moci, výjimečně i v kasačním řízení oprávněn.

Úvod - Správní soudnictví v ČR

Mým úkolem bude v této bakalářské práci přehledně prezentovat tématiku správního soudnictví. Jedná se o téma spletité a nové i známé zároveň. V dějinách našeho právního řádu bychom našli bohatou historii správního soudnictví, která sahá až hluboko do dob rakouského mocnářství, načež byl význam soudnictví ve správních věcech poněkud utlumen bolševickým režimem. Teprve před osmi lety se správní soudnictví vymanilo z nedůstojného přežívání mezi paragrafy občanského soudního řádu a byl schválen soudní řád správní, který navíc ustanovil vznik Nejvyššího správního soudu coby nejsvrchovanější instance správního soudnictví, která zde dlouhou dobu citelně chyběla.
Život člověka je prodchnut jednáním s úřady coby představiteli veřejné moci, která spravuje věci nikoliv soukromého charakteru. Aby měl člověk v neprostupné síti byrokracie nějaké zastání, je třeba pamatovat na institut správního soudnictví, který tak ve společnosti plní nezastupitelnou úlohu.
Požadavek, aby každý, kdo se cítí zkrácen zásahem státní (obecněji aby také vztahy veřejného práva a subjektivní práva a povinnosti z nich plynoucí byly postaveny pod nezávislou soudní kontrolu „veřejné“ autority) se mohl dovolat účinné ochrany, je velmi starý. Jeho prosazení v režimech absolutistických, autoritářských nebo totalitních je však současně obtížné, o čemž ostatně svědčí i vývoj správního soudnictví na území našeho státu. Jaký tento vývoj byl, jaká je stávající právní úprava obsažená především v soudním řádu správním, ale také aktuální otázky našeho i evropského správního soudnictví budou předmětem mého zkoumání v této práci.

Závěr - Správní soudnictví v ČR

Ve své bakalářské práci jsem podrobila zkoumání správní soudnictví. Soudnictví - vedle moci zákonodárné a moci výkonné jako třetí složka státní moci - kromě rozhodování v trestních věcech tradičně poskytuje ochranu subjektivním oprávněním tzv. soukromého charakteru (práva a povinnosti, vyplývající z občanskoprávních, obchodněprávních, pracovních a rodinných vztahů, které jsou charakterizovány rovností osob na nich zúčastněných). Vedle těchto „soukromých práv“ existují také subjektivní práva a povinnosti, která vznikají mezi subjekty, které jsou ve vzájemném postavení nadřízenosti a podřízenosti (obvykle občan nebo právnická osoba na straně jedné a orgán státu nebo obce či samosprávného kraje na straně druhé). Tyto právní vztahy jsou charakterizovány obvykle tím, že občan a právnická osoba se tu ocitají v podřízeném postavení - druhá strana právního vztahu má tzv. „vrchnostenskou pravomoc“ rozhodovat autoritativně o tom, co je pro občana či právnickou osobu právem a co povinností. Mluvíme o vztazích veřejného práva.

Takových vztahů a rozhodnutí je v běžném životě spousta: většina lidí se dostává do styku s daňovým nebo celním právem, živnostenskými oprávněními, stavebním řízením, dopravními předpisy, s povinností platit různé poplatky; na druhé straně stát vystupuje také jako ten, kdo má zajistit obecné dobro: plní proto úkoly na úseku sociálních práv, zajišťuje zdravé životní prostředí ve všech jeho složkách, dbá o ochranu kulturních památek, zajišťuje právo na informace atd. Ve všech těchto případech se zpravidla pohybujeme na půdě veřejného práva a v právních vztazích, které jsou označovány jako veřejnoprávní.

V této práci jsme si charakterizovali právní vztahy související se správním soudnictvím, nahlédli do historie této problematiky, poukázali na některé aspekty správního soudnictví ve vybraných státech Evropské unie a v neposlední řadě se i zamysleli na některými nedostatky pozůstalé právní úpravy zbylé v občanském soudním řádu a mající dodnes vazbu na správní soudnictví.

Klíčová slova - Správní soudnictví v ČR

Správní soudnictví v ČR, Nejvyšší správní soud, Krajské soudy, Současná právní úprava správního soudnictví, Žaloby a řízení před správními soudy, Postavení soudců ve správním soudnictví, Úvahy de lege ferenda, Opravné prostředky proti rozhodnutí správních soudů

Obsah - Správní soudnictví v ČR

Resumé
1. Úvod
2. Charakteristika správního soudnictví
3. Historický vývoj správního soudnictví
4. Současná právní úprava správního soudnictví
4.1. Obecná východiska
4.2. Organizace správního soudnictví
4.2.1. Nejvyšší správní soud
4.2.2. Krajské soudy
5. Žaloby a řízení před správními soudy
5.1. Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
5.2. Ochrana proti nečinnosti správního orgánu
5.3. Řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo
donucením správního orgánu
5.4. Soudnictví ve věcech volebních a ve věcech místního referenda
5.5. Zvláštní řízení ve věcech politických stran a politických hnutí
5.6. Řízení o kompetenčních žalobách
5.7. Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části
6. Opravné prostředky proti rozhodnutí správních soudů
6.1. Kasační stížnost
6.2. Obnova řízení
7. Postavení soudců ve správním soudnictví
8. Úvahy de lege ferenda
9. Reprezentativní evropské systémy správního soudnictví
10. Závěr