Společné jmění manželů

Základní informace - Společné jmění manželů

Název práce: Společné jmění manželů

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 42 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2011

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Velmi dobře

Hodnocení od odborné komise: Výborně


Stažení práce - Společné jmění manželů

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 160 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0415 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn - Společné jmění manželů

V rámci vlastnického práva lze rozlišovat vlastnické právo objektivní a subjektivní. Vlastnické právo v objektivním smyslu představuje souhrn právních norem, regulujících vlastnické vztahy v ekonomickém pojetí. Vlastnické právo je základním právním institutem, který zakotvuje existující ekonomické vlastnické vztahy. Vlastnické právo v objektivním smyslu zakotvuje především statickou stránku vlastnictví, tj. existují systém rozdělení věcí. Dynamickou stránku vlastnických vztahů (tj. těch vztahů, které vznikají v procesu užívání a disponování věcmi) upravuje vlastnické právo společně s jinými právními instituty, na prvém místě s instituty obligačního práva.
V právním řádu ČR je vlastnické právo regulováno především v Listině základních práv a svobod a v občanském zákoníku .
Listina základních práv a svobod na ústavní úrovni prohlašuje právo každého vlastnit majetek za základní občanské právo. Tím navazuje na Všeobecnou deklaraci lidských práv, která stanoví: „Každý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jinými. Nikdo nesmí být svévolně svého majetku zbaven.“ Na rozdíl od předcházejících regulací druhů a forem vlastnického práva s preferencí socialistického společenského vlastnictví je v Listině vyjádřena rovnost (stejný zákonný obsah) vlastnického práva všech vlastníků (nemá proto již oporu v právním řádu rozlišování např. soukromého a osobního vlastnictví). Tento princip občanský zákoník opakuje v § 124. Současně Listina zaručuje vlastnickému právu stejnou míru ochrany.

Úvod - Společné jmění manželů

Manželství je důležitá instituce rodinného a společenského života, kterému dává společenský systém přednost pro realizaci přirozených vztahů muže a ženy při jejich soužití. Je to tedy právní instituce; vztahy vznikající v takovém soužití jsou právně upraveny, zatímco mimomanželské soužití právně upraveno samostatně není.
Právní svazek manželství už jen statisticky předvádí závažnost manželství pro celou společnost, a současně i závažnost právních vztahů upravujících soužití v manželství na různých úsecích života, nikoli jen ve vztazích osobních mezi mužem a ženou, mezi rodiči a dětmi.
Na rodinu lze nahlížet tak, že nejde jen o přirozené společenství dvou lidí různého pohlaví s následným zrozením dětí a jejich výchovou, avšak že jde také o základní hospodářskou jednotku společnosti. Citové vztahy, společná domácnost, společné bydlení a hospodaření, zrození a výchova dětí, kulturní život takové jednotky společenské mají i hospodářské následky či aspekty. Rodinu nelze prostě zbavit majetkových vztahů, ať jde o vztahy uvnitř rodiny, anebo navenek.
Rodina, ať jde o takzvanou rodinu úplnou, tj. muže, ženu a děti, anebo neúplnou, má své materiální potřeby.
Vyjadřuje to § 19 zákona o rodině: „O uspokojování potřeb rodiny jsou povinni oba manželé pečovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Poskytování peněžních a jiných prostředků na náklady společné domácnosti může být zcela nebo zčásti vyváženo osobní péčí o společnou domácnost a děti. Neplní-li jeden z manželů svoji povinnost hradit náklady společné domácnosti, rozhodne na návrh druhého manžela ve věci soud.“ Znění tohoto ustanovení už samo ukazuje, že zákon dává přednost rodině vzniklé uzavřením manželství, rodině manželské. Tím není řečeno, že zákon o rodině má na mysli jen rodinu manželskou. Společenství dvou lidí různého pohlaví může založit rodinu i bez uzavření manželského svazku, a tyto případy se stávají stále hojnějšími. Zákon o rodině na to pamatuje tím, že jeho ustanovení o výživě a výchově dětí mají obecný ráz. Jako se nerozeznává v právním smyslu mezi dětmi zrozenými v manželství jejich rodičů a mezi dětmi, zrozenými v mimomanželském vztahu rodičů, pokud jde o zajištění výživy, tak se nerozeznává i ve vzájemných vztazích tj. v oprávněních a povinnostech rodičů a dětí ve věcech výchovy.
Avšak rodina založená na základě manželství má svá právní specifika. Se zřetelem k potřebám rodiny, jak o nich hovoří už § 19, je zpravidla třeba vynaložení zejména pracovního úsilí členy rodiny – uvnitř rodiny, péči o společnou domácnost, o děti a jejich výchovu i životní vybavení – avšak i mimo rodinu. Nelze si dnes představit rodinu úplně izolovanou od okolí, která robinsonsky obstarává bez vzájemného styku s okolní společností, jako jakýsi takzvaný uzavřený systém, všechny své potřeby. Rodina je tisícerými prvky společenských a to i hmotných styků spojena s okolní společností, nemůže být absolutně samostatná; má jen svou relativní samostatnost, ať po stránce hmotné, morální či jakékoliv jiné.
Tento pohled na rodinu a to manželskou ukazuje důvodová zpráva k § 19, který lze i pod novým zorným úhlem pochopení přijmout: „Výdělečné možnosti a schopnosti každého z manželů jsou hranicí vymezující povinnosti každého z nich, aby přispíval na potřeby rodiny. Nejde tedy jen o příspěvek na potřeby druhého manžela, nýbrž celého rodinného kolektivu, do něhož mají být oběma manžely vnášena hodnoty podle toho, jak jsou sami schopni vydělávat. Bude – li některý z manželů pracovat v domácnosti a svou osobní prací přispívat druhému manželovi a celé rodině, nelze pochybovat o tom, že tato jeho práce je příspěvkem, který nahrazuje výdělek, jímž by jinak, jako osoba v pracovním poměru, rozmnožoval úhrnný příjem celé domácnosti. Totéž platí i o práci, kterou manžel koná k prospěchu rodiny tím, že osobně pečuje o děti a vychovává je.“
V současné době pluralitní demokracie a tržního hospodářství musíme samozřejmě pochopit pojem „výdělek“ nikoli jen jako příjem ze zaměstnaneckého poměru nebo ze zdrojů tomu podobných, avšak vůbec jako příjem plynoucí z jakékoli jiné činnosti nebo i situace (např. z akcií, z úroků apod.).
Z této důvodové zprávy při tomto pochopení však pro vztahy uvnitř rodiny jasně plyne, že úsilí vynakládané ve směru do okolí se zásadně rovná úsilí vynakládanému uvnitř rodiny.
Ono slovo „zásadně“ je třeba zdůraznit, neboť jde o velice pružný pojem, který nelze obecně mechanicky vyjádřit a řídí se konkrétní situací.
Hlavní tíha povinností i hlavní práva jsou na rodičích. Současná právní úprava a situace jen zobrazuje nynější názor na vlastnické vztahy mezi manžely i manželů navenek, a nebude na škodu stručně projít celým vývojem, na jehož základě naše právní úprava vznikla.
Nelze popřít velký vliv římského práva na vývoj našeho. Šlo tam prakticky zpočátku o projev vlády muže, který se při starších formách manželství výslovně v poměru k manželce dostával do pozice „cum manu“: Při formě zvané confarreatio byla totiž manželka k němu v pozici dcery a ke svým dětem v pozici sestry. Žena neměla vlastní majetek, přešla takto ze své rodiny do rodiny muže se vším všudy. Srovnáme – li současnou právní úpravu s poměry za římské republiky, je nasnadě, jak dlouhým vývojem musela právní úprava projít.

Závěr - Společné jmění manželů

Problematika úpravy majetkoprávních záležitostí v manželství je velmi stará. Byla řešena zpravidla ve prospěch muže. U nás teprve po roce 1945 byla právní úprava provedena tak, aby byla co nejvíce zajištěna rovnoprávnost ženy. Nejde ovšem jen o právní zajištění této rovnosti. Jde také o to, jak se v praxi přemáhají přežitky minulosti za platnosti a účinnosti ustanovení o majetkoprávních vztazích v manželství.

Protože manželská rodina není jen ryze osobním, společenským svazkem, ale má také svůj důležitý ekonomický aspekt, je také třeba právní úpravu volit tak, aby majetkoprávní stránka nenarušovala zájem na pevné rodině.

Manželská rodina není uzavřený systém. Je součástí společnosti a mnoha vazbami je se společností propojena, takže tvoří jen relativně autonomní její součást. Jednou z vazeb je také ekonomický styk mezi manželskou rodinou a ostatní společností. Proto je třeba takové úpravy, aby nedocházelo k principiálním rozporům, tak i zájmy a práva jiných. Také o to současná právní úprava usiluje.

Mé závěry ukázaly, dle mého názoru, s kolika obtížemi se právní úprava při své aplikaci setkává. Dochází k pochybnostem, zda úprava patří do sféry občanského práva či práva rodinného. Úprava se dotýká i jiných sfér, např. pracovního práva i práva sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění. Má svůj odraz v právu trestním, pozemkovém i stavebním, nehledě na styky s právem trestním.

Při ohlédnutí zpět lze posoudit, že pouhých osm původních paragrafů z úpravy z roku 1964 o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů bylo předmětem zvláštní pozornosti soudních orgánů, jak to přinášela potřeba v těchto směrech právní řád dotvořit. Dá se to poznat z publikované judikatury. Avšak jak ona úprava z roku 1964, tak i judikatura vycházely ze stavu společnosti, v níž fyzické osoby byly prakticky omezeny na zaměstnanecké příjmy a odměny jim podobné a v níž až na zcela nepatrné výjimky neexistovalo podnikatelství a tomu odpovídající příjmy z podnikatelského zisku; v oné společnosti převládala chudoba právních vztahů mezi subjekty, chudoba právního života vůbec. Byla to společnost ovládaná direktivně a tomu odpovídala i kogentnost právní úpravy bezpodílového spoluvlastnictví.

Společnost pluralitní demokracie a tržního hospodářství obnovila plnost práv jednotlivce a v novele uvolnila krunýř kogence se zřetelem na širokou možnost podnikání jednotlivcem.

V dohledu se rýsuje nová úprava občanskoprávních vztahů s navázáním na úpravu z předchozí doby pluralitní demokracie a tržního hospodářství v období první republiky. Žádný návrat ovšem nemůže být návrat ke zcela shodné úpravě. Vysokou odpovědnost tu ponesou soudy, dotvářející judikaturou právní normy do funkční podoby.

Klíčová slova - Společné jmění manželů

Vlastnictví, Vlastnické právo, Vlastníkova oprávnění, Spoluvlastnictví, Společné jmění manželů, Právní domněnka, Souhlas k podnikání, Dohody o nemovitostech

Obsah - Společné jmění manželů

1. Úvod
2. Vlastnictví
2.1. Vlastníkova oprávnění
3. Spoluvlastnictví a společné jmění manželů
4. Společné jmění manželů
4.1. Rozsah SJM
4.2. Změna rozsahu SJM
4.3. Právní domněnka SJM
4.4. Užívání, správa a závazky SJM
4.5. Souhlas k podnikání
4.6. Odchylná úprava SJM
4.7. Změny SJM provedené soudem
4.8. Vypořádání SJM
4.9. Dohody o nemovitostech
4.10. Způsob vypořádání SJM
4.11. Obnovení SJM
5. Sdružení bez právní subjektivity
6. Závěr
Použité prameny

Stažení práce - Společné jmění manželů

Jako nejlevnější a nejbezpečnější možnost byla jednoznačně zvolena platba bankovním převodem

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 160 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0415 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.


Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420607443173

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde