Sbližování práva ČR a EU – oblast občanského práva

Základní informace - Sbližování práva ČR a EU – oblast občanského práva

Název práce: Sbližování práva ČR a EU – oblast občanského práva

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 36 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2011

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 140 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0561 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Úvod

Tématem mé bakalářské práce je problematika sbližování práva Evropské unie a práva České republiky v oblasti občanského práva. V tomto směru se zaměříme jak na teoretické, tak problémy, které s tímto problémem souvisejí. Harmonizační tendence v různých oblastech práva lze vysledovat již od počátků Evropské unie. Zde jsou jednotlivé nejvýznamnější oblasti harmonizace práva EU s členskými státy ale, ale stále více vystupovala do popředí potřeba harmonizace také v oblasti soukromého práva. Tak jak se vyvíjela Evropská společenství, tak se vytvářela nutnost regulace jednotlivých právních oblastí a vztahů mezi jednotlivými členskými státy, a to včetně ČR. Vliv na harmonizaci předpisů soukromého práva měla také Lisabonská smlouva, jež zakotvila noé podmínky sbližování předpisů evropského práva. Jeji význam spočívá v tom, že dále umožňuje harmonizaci předpisů členských států, a také rozvoj dalších pravomocí z hlediska jednotného trhu. Specifický je pak systém evropského práva, který je v současnosti zcela samostatný. Je to systém práva a v rámci tohoto právního systému, který má zastřešující charakter existuje a funguje v současnosti 27 svébytných právních řádů jednotlivých členských států EU. Změny v soudobém právu EU jsou dynamické a umožňují neustálý právní vývoj.

Cíl - Sbližování práva ČR a EU – oblast občanského práva

Cílem této práce je analýza dané problematiky jak po teoretické, tak po praktické stránce. V práci se budeme zabývat konkrétními oblastmi jako je volný obchod, jednotný trh a hospodářská a měnová unie.

Úvahy de lege ferenda - Sbližování práva ČR a EU – oblast občanského práva

Podle výše uvedených informací, tak současná i budoucí právní úprava zastoupení, i když není podstatnou systémovou právní změnou, minimálně u převažujícího zastoupení fyzických osob, umožňuje množství nových ustanovení a změn, ve vrovnání se současnou právní úpravou. Tyto změny vycházejí z nového koncepčního zpracování nového občanského zákoníku, například v souladu s trendy v evropském právu, ale také například z judikatury Evropského dvora, apod. Tyto změny také plynou z poznatků z právní praxe, ale také z poznatků doktríny kontinentálního typu právního systému. V případech, které se vztahují na zastoupení právnických osob, je zde výchozí koncepcí německá právní úprava zastoupení, označovaná jako „organschaftliche Vertretung“, která nerozlišuje jednání statutárních orgánů a smluvního zástupce, kdy se hovoří o tzv. zastoupení právnické osoby. Hlavním pozitivem navrhované právní úpravy je její integrace v rámci právního institutu zastoupení do textu nového občanského zákoníku, což harmonizuje obecnou i zvláštní úpravou této problematiky, a to i v souladu s dílčími vlivy evropské právní úpravy. Toto konkrétně je uvedeno v hlavě třetí, části první nového občanského zákoníku, která uvádí nejprve všeobecná ustanovení o zastoupení, a to bez ohledu na jeho původ, i přes úpravu smluvního zastoupení, tzv. zmocnění, až po jednotlivá specifika právní úpravy, včetně prokury. Další členění některých právních institutů bylo přehodnoceno a došlo se k závěrům, o jejich obecné aplikaci, a proto jsou zařazeny mezi obecnější ustanovení, tj. jedná se o členění z marginální rubriky o smluvním zastoupení, a proto byly převedeny do všeobecných ustanovení základní pravidla excesu, nebo ochrany dobré víry, jak je uvedeno v předchozích kapitolách výše. Při charakteristice struktury a řazení textu nového občanského zákoníku lze také navrhovat, z hlediska úvah de lege ferenda, také další postupy a přístupy, o kterých bylo také jednáno. Všeobecná ustanovení nového občanského zákoníku je možné doplnit, změnit, nebo zkrátit a obecný základ právní úpravy tak konstruovat v samotné úpravě smluvního zastoupení, na tuto právní úpravu se pak v jiných částech občanského zákoníku odkazovalo. Z hlediska současné právní praxe, není tento přístup považovaný za nejvhodnější řešení, i když se s ním je nutné, i přes dílčí výhrady, ztotožnit. Tyto přístupy jsou obdobně realizovány také v jiných právních úpravách, kdy v připravované změny, v nové právní úpravě, nebyly uvedeny z hlediska připomínek, v připomínkovém řízení. Ve srovnání se současnou podobou právní úpravy občanského zákoníku došlo k celkovému posílení právní úpravy a řešení některých problematických oblastí, které nebyly doposud vůbec právní upraveny. Tyto právní instituty jsou také v současné právní úpravě upraveny buď nedostatečným způsobem, nebo je právní úprava nedopovídající, konkrétně se jedná o vznik zastoupení, specifikace excesu, další zastoupení na základě nutné potřeby, odpovědnost za výběr substitučního zástupce, nebo jiné formy plné moci, než je písemná a ústní forma, jak bylo uvedeno výše. Nová je také výslovná právní úprava zastoupení právnických osob a podnikatelů, smluvní typ přímého zastoupení ve smlouvě o obchodním zastoupení, apod.

Klíčová slova

Evropské právo, Evropská unie, občanské právo, právní úprava, právnická osoba, občanský zákoník, směrnice, právní institut, zástupce, zmocněnec

Obsah

1 Úvod
2 Teoretická část práce
2.1 Hodnocení současné právní úpravy v ČR
2.2. Současný vývoj právní úpravy v EU – oblast občanského práva
3 Vybrané instituty občanského práva
3.1 Institut smluvního zastoupení v zákoně č. 40/1964, občanský zákoník
3.2 Institut smluvního zastoupení v zákoně č. 89/2012, nový občanský zákoník
3.2.1 Obecná právní úprava zastoupení
3.2.2 Všeobecná ustanovení a jejich vymezení
3.2.3 Smluvní zastoupení a jeho vymezení
3.2.4 Prokura a její vymezení
3.2.5 Zastoupení členem domácnosti a jeho vymezení
3.2.6 Zastoupení při jednání právnických osob a jeho vymezení
3.2.7 Zastoupení podnikatele a jeho vymezení
4 Úvahy de lege ferenda
5 Seznam použitých zdrojů