Rozhodčí řízení

Základní informace - Rozhodčí řízení

Název práce: Rozhodčí řízení

Typ práce: Seminární práce

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2010

Poznámka: PRÁCE ZDARMA


Rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení (arbitráž) lze vymezit jako „dobrovolné postoupení řešení sporu neutrální třetí straně, rozhodcům či rozhodčímu soudu (tj. soukromým osobám či nestátní instituci), která vydá po provedeném řízení závazné a vykonatelné rozhodnutí.“ Mezinárodní rozhodčí řízení či mezinárodní obchodní arbitráž je způsob řešení sporů o majetkové nároky vzniklé z provádění mezinárodního (obchodního) styku mezi fyzickými či právnickými osobami (obchodníky, podnikateli). Pro existenci možnosti řešit spor v rozhodčím řízení jsou nutné dva výstavbové prvky: dovolenost tohoto řízení (v mezinárodním měřítku ve státě vydání rozhodnutí i ve státě nuceného výkonu) a dohoda stran. Obě podmínky představují dvě strany jedné mince, resp. odrážejí dva různé rysy jednoho institutu - rozhodčí smlouvy. Prvá podmínka zhmotňuje jeho procesní rysy - přípustnost jako základní vymezení pravomoci rozhodců ve vztahu k soudům obecným. Druhá potom spíše jeho rysy smluvní tím, že základem pro přenos pravomoci je v režimu fakultativní arbitráže právě smlouva. Přípustnost, tedy jinými slovy arbitrabilita sporu, je ústředním problémem rozhodčího řízení. Představuje vymezení otázek, které mohou být řešeny před rozhodci. Legislativa při konstrukci rozhodčí smlouvy zachovala klasickou konstrukci smlouvy jako právního institutu, jímž strany své již vzniklé nebo v budoucnu vzniklé spory vylučují z pravomoci soudů a svěřují jejich projednání a rozhodování do pravomoci rozhodců. Jde tedy o dvě možnosti. V prvém případě jde o uzavření smlouvy v situaci, kdy mezi stranami již dříve vytvořeného právního vztahu vznikl spor. Jedná se o smlouvu o rozhodci. Druhý případ předpokládá situaci, kdy spor ještě nevznikl, ale strany jeho vznik nevylučují. Jde tedy o rozhodčí doložku, která se vztahuje na budoucí vzniklé spory z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů. Především se musí jednat pouze o spory majetkové, zákon o rozhodčím řízení, stejně jako občanský soudní řád pojem "majetkový spor" nevymezuje. Dále se musí jednat o spory, k jejich projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu. Další podmínkou arbitrability je možnost uzavřít o předmětu sporu smír podle § 99 občanského soudního řádu. Rozhodcem může být občan České republiky, který je zletilý a způsobilý k právním úkonům, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Cizinec může být rozhodcem, je-li podle práva svého státu způsobilý k právním úkonům. Postačí však, je-li způsobilý k právním úkonům podle práva České republiky. Přijetí funkce rozhodce je volní záležitost každého, kdo je do této funkce navrhován. Nikdo tedy není povinen tuto funkci přijmout. Přijetí funkce rozhodce musí být písemné. Rozhodce se může své funkce vzdát jen ze závažných důvodů nebo se souhlasem stran. Rozhodce, který by jednal v rozporu s tímto kongentním ustanovením, by odpovídal za vzniklou škodu.

Rozhodci mohou působit: a) jako jednotliví, příležitostní rozhodci, a to buď jednotlivě, nebo může spor projednat více rozhodců, anebo, b) u stálých rozhodčích soudů. Cílem zákona č. 216/1994 Sb., jenž má rovněž povahu procesního předpisu, není zřizovat stálé rozhodčí soudy nebo upravovat mechanismus jejich zřizování. Zákon tedy jen vyjadřuje, že stálé rozhodčí soudy mohou být zřizovány pouze na základě zákona. V současné době tedy na území České republiky působí jako stálý rozhodčí soud například Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Zahájení rozhodčího řízení bylo zákonem konstruováno ve shodě s občanským soudním řádem, tedy žalobou. Není-li žaloba podána stálému rozhodčímu soudu, podává se předsedajícímu rozhodci, je-li určen nebo jmenován. Není-li předsedající rozhodce dosud určen nebo jmenován, žaloba se podává kterémukoli určenému nebo jmenovanému rozhodci. Ve shodě s dřívější právní úpravou, s Evropskou úmluvou o mezinárodní obchodní arbitráži a se Vzorovým zákonem, zákon č. 216/1994 zakotvuje oprávnění rozhodců rozhodovat o své pravomoci. Dospějí-li k závěru, že jejich pravomoc není dána, rozhodnou o tom usnesením, které musí mít tytéž náležitosti jako rozhodčí nález a musí být doručeno stranám. Námitku nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé. Rozhodčí řízení se koná v místě dohodnutém stranami. Základní zásadou rozhodčího řízení je rovné postavení stran. Důležité je stanovení postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Zákon dává přednost dohodě stran o tomto postupu. Nebyla-li však dohodě o postupu, kterým mají rozhodci vést řízení uzavřena, postupují rozhodci v řízení způsobem, který považují za vhodný. Jedním z obecně uznávaných principů rozhodčího řízení je jeho neveřejnost. V souladu s dřívější právní úpravou lze před zahájením rozhodčího řízení nebo v jeho průběhu nařídit předběžné opatření, o němž však musí rozhodnout soud.

Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodnutí, které může mít dvě formy. a) Rozhodčí nález. Tento se vydává v případě, že rozhodci rozhodují o věci samé. b) V ostatních případech rozhodčí řízení končí usnesením. Jde například o zpětvzetí žaloby, kdy rozhodci usnesením řízení zastavují. I v řízení před rozhodci platí zásada priority smírného vyřízení věci. Zákon také přesně stanoví náležitosti rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález musí obsahovat odůvodnění, ledaže se strany dohodly, že odůvodnění není třeba. To platí i o rozhodčím nálezu o uzavření smíru. Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno stranám a po doručení opatřeno doložkou o právní moci. Rozhodčí nález, který nelze přezkoumat (protože se na tom strany předem nedohodly), nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání, nabývá dnem doručení pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. Rozhodci jsou povinni do 30 dnů od právní moci rozhodčího nálezu předat do úschovy okresnímu soudu, v jehož obvodu byl rozhodčí nález vydán, rozhodčí nález opatřený doložkou o právní moci a všechny listiny prokazující průběh rozhodčího řízení. Zákon stanoví, ve kterých případech může soud rozhodčí nález zrušit. Návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li zákon č. 216/1994 Sb. jinak. Podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu soudem nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma.

Ve několika případech však zákon přímo soudu ukládá zamítnutí návrhu na zrušení rozhodčího nálezu, jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než počala jednat ve věci samé. Jde o případy, kdy je návrh na zrušení opřen zejména o následující důvody: a) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje. Na rozhodčí řízení s mezinárodní prvkem pamatuje zákon č. 216/1994 Sb. ve své páté části. Přípustnost rozhodčí smlouvy se proto posuzuje podle citovaného zákona. Ostatní náležitosti rozhodčí smlouvy se posuzují rovněž podle tohoto zákona, jestliže rozhodčí nález má být vydán v tuzemsku, tedy v České republice. Pro formu rozhodčí smlouvy platí právo rozhodné pro ostatní náležitosti rozhodčí smlouvy. Pro řízení s mezinárodním prvkem je důležité stanovení podle jakého práva se bude spor rozhodovat. Především platí zásada, že rozhodci rozhodují spor podle práva, které strany zvolily. Nezvolí-li si strany hmotné právo uvedeným způsobem, užijí rozhodci právo státu určené podle tuzemských kolizně právních předpisů. Uznání nebo výkon cizího rozhodčího nálezu však bude odepřen, jestliže: a) rozhodčí nález není podle práva státu, v němž byl vydán, pravomocný nebo vykonatelný, b) rozhodčí nález je stižen vadou uvedenou v § 31 zákona o rozhodčím řízení.

Klíčová slova - Rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení, arbitráž, spor, vykonatelné rozhodnutí, majetkové nároky, majetkový spor, smír, rozhodce



Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420607443173

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde