Praktická aplikace smluv o zamezení dvojího zdanění

Název práce: Praktická aplikace smluv o zamezení dvojího zdanění

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 31 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2010

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce - Praktická aplikace smluv o zamezení dvojího zdanění

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 160 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0400 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn - Praktická aplikace smluv o zamezení dvojího zdanění

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou v převážné míře dvoustranné mezistátní smlouvy a v současné době jsou těmito smlouvami "pokryti" všichni významní obchodní partneři ČR. Celkově je uzavřeno více než 60 smluv a mnohé další se připravují. Plné znění těchto smluv bylo do konce roku 1999 zveřejňováno ve Sbírce zákonů a od 1. 1. 2000 jsou zveřejňovány ve Sbírce mezinárodních smluv.
Jak již vyplývá z pojmenování uzavřených smluv, jejich hlavním účelem je zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům.
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění stanovují přesné podmínky, za nichž má jeden smluvní stát (tj. buď stát zdroje příjmu, nebo stát, jehož je příjemce rezidentem) právo na vybrání daně a v některých případech určují i výši daně. Smlouva již dále neovlivňuje skutečnost, zda a jakým způsobem stát, kterému právo na vybrání daně přiřkla, toto právo využije.
Z toho vyplývá, že stát může z určitého příjmu daň vybrat, jestliže mu to umožní smlouva, a zároveň je-li daný příjem podle domácího daňového zákona vůbec zdaňován. Pokud však domácí zákon (v našem případě zákon o dani z příjmů, dále také jen „ZDP“) stanoví vybrání daně, ale sazbou vyšší než umožňuje smlouva, musí být daň vybrána sazbou uvedenou ve smlouvě. Naopak v případě, kdy zákon stanoví vybrání daně sazbou nižší, než umožňuje smlouva, vybere se nižší daň podle domácího zákona.
Z toho vyplývá další účel těchto smluv, a to je stanovení jednotných pravidel, podle kterých se určí, kterého ze smluvních států je daný subjekt daňovým rezidentem.

Ukažme si princip fungování těchto smluv na praktických příkladech. Týkají se příjmů rezidenta ze zahraničí nebo příjmů nerezidenta ze zdrojů v České republice.
Příjmy:
a) Smlouva stanoví zdanění příjmu v ČR do výše 10 %. Tuzemský zákon stanoví pro tyto příjmy zdanění ve výši 15 %. Jelikož smlouva omezuje výši zdanění maximálně na 10 %, bude tento příjem v ČR bez ohledu na sazbu v ZDP zdaněn pouze 10 %.
b) Smlouva stanoví zdanění příjmu v ČR do výše 15 %. Tuzemský zákon stanoví pro tyto příjmy zdanění ve výši 10 %. Jelikož smlouva omezuje výši zdanění maximálně na 15 %, ale ZDP stanoví sazbu pouze 10 % bude tento příjem v ČR v souladu s maximální hranicí sazby povolené ve smlouvě (tj. 15 %) a s ohledem na ZDP zdaněn pouze 10 %.
c) Smlouva stanoví zdanění příjmu v ČR do výše 15 %. Tuzemský zákon tento příjem vůbec nezdaňuje (např. příjem je osvobozen od daně). V tomto případě bez ohledu na hranici maximální výše sazby daně ve smlouvě nebude tento příjem v ČR zdaněn.
d) Smlouva vyloučí (neumožní) zdanění příjmu v ČR. Tuzemský ZDP tento příjem zdaňuje např. sazbou 25 % (popř. vstupuje do základu daně). V tomto případě tento příjem nebude v ČR zdaňován.

Úvod - Praktická aplikace smluv o zamezení dvojího zdanění

V mé bakalářské práci se hodlám zaobírat velice poutavým tématem aplikace smluv o zamezení dvojího zdanění. Budeme zkoumat rovinu ekonomickou i právní. Ekonomické i právní souvislosti zamezení dvojího zdanění jsou pak vzájemně provázány a na vhodných místech budeme na tyto vazby poukazovat. Dvojnásobné zdanění příjmu, který má z ekonomického hlediska jediný zdroj, není jen problémem mezinárodního zdaňování. Běžně se při aplikaci zákona pracuje i s vnitrostátním dvojím zdanění např. při zdanění dividend, resp. podílů na ziscích společností, které byly již jednou zdaněny daní z příjmů právnických osob. Protože se toto zdanění nesetkává u jednoho poplatníka a daňové povinnosti jsou uloženy dvěma nebo více subjektům, označuje se jako dvojí zdanění ekonomické. Tento typ daňové duplicity je ovšem pod tlakem mezinárodní konkurence podmínek pro investory postupně omezován jak čistě vnitrostátními opatřeními, tak i opatřeními navazujícími na komunitární právo.
V některých státech je běžné dvojí zdanění příjmu díky víceúrovňové organizaci výnosů veřejných rozpočtů. Zisk je tak např. zatěžován daní z centrální úrovně státu (např. federace) a zároveň daní z nižších územně správních jednotek až na úroveň jednotlivých obcí. Takovéto dvojí zdanění, které vyvolává vícenásobnou daňovou povinnost u stejného poplatníka, je dvojí zdanění právní. V České republice se v současné právní úpravě daně z příjmů nevyskytuje, i když se o něm čas od času vedou politické diskuse v souvislosti s financováním vyšších územních samosprávných celků.

Závěr - Praktická aplikace smluv o zamezení dvojího zdanění

V této práci jsme se zhostili úkolu poukázat na některé závažné aspekty praktické aplikace smluv o zamezení dvojího zdanění se zaměřením na fyzické osoby a příjmy ze závislé činnosti. Je třeba poznamenat, že se jedná o tématiku neobyčejně košatou a nebylo v našich silách (ani to nebylo naším záměrem) pokoušet se celé téma obsáhnout beze zbytku.
V první části práce jsme charakterizovali hlavní charakteristické rysy zkoumaných smluv, které jsou svou povahou smlouvami mezinárodními, načež jsme se zaměřili na ústavněprávní hledisko a analyzovali jsme klíčový pojem daňového rezidenta a daňového domicilu. Samotné jádro práce pak tvoří podrobné prozkoumání jednotlivých metod zamezujících dvojí zdanění (přičemž shledáváme, že teorie mezinárodního práva vskutku vynašla celou řadu způsobů, jak tuto otázku řešit) a vedle toho také modelové smlouvy nadnárodních organizací, které pro účely jednotlivých států vynašly jakési vzory, které fungují jako doporučené formy předmětné regulace. V závěru práce nechybí některé historické souvislosti formování institutu mezinárodních smluv zamezujících dvojí zdanění a následuje i kapitola, která ukazuje na poměrně aktuálně uzavřenou konkrétní problematiku relevantní smluvní úpravy se Sýrií.
Zvolené téma je tématem bohatým a stejně tak je pestré i spektrum pramenů, které nám sloužily ke zpracovávání látky. Nalezneme celou řadu odborných publikací, právních předpisů a mezinárodních smluv, ale i komunitární předpisy a jiné zdroje.

Klíčová slova - Praktická aplikace smluv o zamezení dvojího zdanění

Dvojí zdanění, Smlouvy o zamezení dvojího zdanění, Daňový rezident, Daňový domicil, Zamezení dvojího zdanění, Zápočet daně, Metoda vynětí příjmů, Modelová smlouva OECD, Modelová smlouva OSN

Obsah - Praktická aplikace smluv o zamezení dvojího zdanění

1. Úvod
2. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
3. Ústavněprávní východiska
4. Daňový rezident, daňový domicil
5. Metody k zamezení dvojího zdanění
5.1 Jednostranná opatření
5.2 Dvoustranná opatření
5.2.1 Zápočet daně (Credit system)
5.2.2 Metoda vynětí příjmů (Exemption)
5.2.3 Daň zaplacená v zahraničí jako náklad snižující základ daně
5.3. Srovnání metod zamezení a zmírnění dvojího zdanění
6. Modelové smlouvy o zamezení dvojího zdanění
6.1 Modelová smlouva OECD
6.2 Modelová smlouva OSN
6.3 Konvence k zamezení dvojího zdanění v Evropské unii
7. Historický exkurs
8. Příklad - zamezení dvojímu zdanění se Sýrií
9. Závěr
10. Prameny