České soutěžní právo - zneužití dominantního postavení

Za předmět mého zkoumání jsem si zvolil problematiku zneužívání dominantního postavení. K výběru tématu mne přivedla souhra několika okolností; téma zneužití dominantního postavení (někdy také označováno jako monopolní postavení) je objektem mého zvýšeného zájmu již delší dobu a náhodou se mi podařilo narazit na nanejvýš zajímavé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který se zabýval problémem zneužití dominantního postavení společností Eurotel. Tím se dostáváme do roviny zkoumání komunikačních technologií, které jsou mým koníčkem, a proto pro mne volba tématu byla jednoduchou volbou a analyzování problematiky se mi dařilo za mého upřímného zájmu. Celou práci jsem rozdělil na část teoretickou a konkrétní - praktickou. V teoretické části bych rád alespoň ve zkratce poukázal na základní okolnosti a východiska právní úpravy dominantního postavení v hospodářském soutěžním právu (s poukazem na souvislosti s komunitárním právem) a v části praktické se hodlám zabývat podrobnou analýzou výše uvedené kauzy. V závěru práce bych rád vyzdvihl nejdůležitější zjištěné myšlenky analyzovaného případu. České soutěžní právo je koncipováno principiálně shodně s právem komunitárním. Na území České republiky se aplikuje jak právo komunitární, tak české; komunitárním právem se řídí pouze tzv. jednání s komunitárním prvkem, tj. jednání, které by mohlo znatelně ovlivnit obchod mezi členskými státy EU, zatímco právo české reguluje tzv. jednání bez komunitárního prvku, tj. takové, které způsobilost znatelně ovlivnit obchod mezi členskými státy nemá. V případě jednání s komunitárním právem nadto platí, že jedno a totéž jednání určitých podniků může být posouzeno současně podle českého i komunitárního práva. Důsledky této tzv. paralelní aplikace jsou rozdílné u zakázaných dohod a u zneužívání dominantního postavení; zatímco v prvním případě nemůže paralelní aplikace vést k odlišným výsledkům od samostatné aplikace práva komunitárního, tj. české právo nemůže „povolit“ dohodu zakázanou podle komunitárního práva ani „zakázat“ dohodu podle komunitárního práva dovolenou, v případě druhém může být české právo přísnější.