Zahraniční vojenský odboj

Základní informace - Zahraniční vojenský odboj

Název práce: Zahraniční vojenský odboj

Typ práce: Seminární práce

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2012

Poznámka: PRÁCE ZDARMA

 


Zahraniční vojenský odboj

     Zahraniční vojenský odboj se konstituoval ve dvou hlavních, zásadně politicky i ideologicky odlišných centrech. Šlo o Velkou Británii a SSSR.

     Pro vytváření československých jednotek v zahraničí bylo typické problematické překonávání nedůvěry vlád hostitelských zemí, přesto se hned po obsazení zbytku Čech a Moravy v březnu 1939 začaly formovat první zahraniční vojenské jednotky, Češi a Slováci se hlásili do cizích armád i jako dobrovolníci. V dubnu 1939 se ustavila Československá zahraniční vojenská skupina v Polsku s centrem v Krakově. Tvořilo ji asi 10 000 mužů pod vedením gen. Lva Prchaly. V Polsku nalezl zázemí i početně slabší (asi 1000 mužů) Československý legion pod velením pplk. Ludvíka Svobody. Polská vláda jej uznala teprve po vypuknutí války a legion se zapojil do bojů po boku polské armády. Po porážce Polska přešla část příslušníků těchto jednotek do Rumunska a odtud na Střední východ. Větší část byla při ústupu po kapitulaci Polska zajata Rudou armádou a internována až do napadení SSSR Německem v roce 1941.

     Do Francie se stahovali dobrovolníci z protektorátu, odhodlaní zapojit se do války proti nacistům. Někteří prošli legionem v Polsku, jiní přicházeli přes tzv. balkánskou cestu, někdy i s oklikou přes Blízký východ, hlásili se také dobrovolníci z občanské války ve Španělsku. Snahy o vytvoření samostatné československé jednotky však ztroskotaly na odporu oficiálních míst, ani francouzská armáda o naše vojáky nejevila zájem. Ti tedy vstupovali do cizinecké legie. V září 1939 ustavila československá vojenská mise, která zahájila nábor dobrovolníků. Po napadení Francie Německem v roce 1940 se soustředili v samostatné jednotce pod vedením gen. Jaroslava Čiháka a podíleli se na obranných bojích. Bojů se zúčastnili vojáci 1. a 2. čs. pěšího pluku a čeští letci. Ústupových bojů při napadení Francie se účastnilo více než 11 000 Čechoslováků. Jejich ztráty dosáhly 1 600 mužů. Po pádu Francie bylo asi 4000 příslušníků čs. jednotek evakuováno do Velké Británie, kde vytvořili základ čs. zahraničního vojska podléhajícího prozatímní vládě.

     V průběhu roku 1940 vznikaly samostatné československé jednotky ve Velké Británii, řada letců sloužila přímo v RAF. Českoslovenští piloti jako příslušníci 310. a 312. stíhací a 311. bombardovací československé perutě si obzvláště v bitvě o Anglii vedli tak skvěle, že si vydobyli obrovskou úctu. Další byli zařazeni do britských nebo polských leteckých jednotek. Více než 500 jich v boji padlo. Pozemní vojsko bylo soustředěno v Československé samostatné brigádě, jíž velel gen. Bedřich Neumann. Jednotka se podílela na ostraze britského pobřeží, vykonávala strážní službu na letištích a jiných vojenských objektech a později zasáhla do bojů po invazi do západní Evropy. V anglických a skotských základnách prošly výcvikem i příslušníci paradesantních výsadků, jež pak byli s různým posláním vysíláni na území protektorátu.

     První výsadek z Velké Británie na naše území se uskutečnil již v roce 1941 (operace Benjamin), nebyl však úspěšný. Zpočátku měli parašutisté za úkol pouze obnovit kurýrní spojení nebo přepravit do protektorátu pro odboj důležité materiály, později už převládaly mise špionážní, sabotážní a teroristické. Prvním výsadkem s teroristickým úkolem (a také jediným, který atentátní činnost úspěšně zrealizoval), byl výsadek Anthropoid, vysazený do protektorátu s dalšími dvěma skupinami (zpravodajská Silver A, transportní Silver B) koncem prosince 1941. Parašutisté rtm. Jan Kubiš a rtm. Josef Gabčík podřídili veškerou svoji činnost splnění zadané mise – atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ve spolupráci s domácím odbojem a dalšími parašutisty, shozenými do protektorátu v období od prosince 1941 do dubna 1942 tento úkol splnili. 27. 5. 1942 v ranních hodinách se jim podařilo Heydricha v Praze překvapit při cestě na letiště a Kubišem hozená bomba protektora zranila. Ačkoliv se zranění nezdálo být vážné, upadl do komatu a 4. června zemřel.

     Nacisté okamžitě rozpoutali teror, jemuž padlo za oběť mnoho českých vlastenců, obec Lidice byla 10. 6. 1942 srovnána se zemí a zrada parašutisty Čurdy přivedla gestapo na stopu samotných parašutistů, skrývajících se v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. 18. 6. 1942 zde byli překvapeni oddíly SS a po boji se zastřelili. Neuzavřela se tím pouze kapitola operace Anthropoid, v kryptě se totiž skrývali i parašutisté z jiných skupin, utíkajících se před stanným právem. Ad acta bylo možné založit i spisy výsadků Bioscop a Out distance, prvního mrtvého zaznamenal desant Tin, mající za úkol atentát na Emanuela Moravce a zahynul i jeden člen řídícího výsadku Silver A. Nacisty podnikané razie pak vedly k likvidaci všech sedmi výsadkových skupin, působících dosud na území protektorátu (Steel, Zinc, Intransitive, Antimony, Bivouac) unikal jen Silver B, který však svoji misi neuskutečnil a stáhnul se do ilegality. Atentát a následné fašistické běsnění zaznamenaly velkou odezvu ve světě a umožnily jak exilové vládě v Londýně, tak politické reprezentaci v SSSR, mnohem lepší vyjednávací pozici v žádostech o podporu odboje a v jednáních o politickém uspořádání poválečné ČSR.

     Na území protektorátu působily také výsadky ze SSSR, jejichž odlišnost od výsadků ze Západu byla naprosto evidentní. Zatímco parašutisté, shazovaní z Velké Británie, skákali v malých skupinách, disponovali osobními, snadno přenosnými zbraněmi, plnili mise spíše nebojové a pohybovali se v civilním oblečení, výsadky sovětské, mající působit jako jakýsi protipól západním skupinám, seskakovaly v početných oddílech těžce vyzbrojených uniformovaných vojáků, jejichž hlavním posláním byl partyzánský boj. Západní a sovětští parašutisté spolu zrovna ideálně nevycházeli, i když je spojoval společný cíl. Několik nic netušících členů desantu nebo i celých výsadků z Anglie bylo dokonce u nás i na Slovensku na příkaz NKVD nebo z vůle velitelů ruských partyzánských skupin popraveno (výsadek Courrier 5 byl například ruskými partyzány, jednajícími na pokyn NKVD, rozbit, okraden o vysílačku a šifry a  jeden jeho člen kvůli protestům popraven).

     Na Blízkém východě se ocitla v problémech část českých a slovenských dobrovolníků, kteří uvízli na území Sýrie, tehdy ovládané Francií. Mnozí se zapojili do bojů proti francouzských jednotkám, oddaným vichystickému režimu. Posléze z nich vznikly československé oddíly, začleněné do britských sil na území Palestiny. Zde se zformoval čs. pěší pluk (Čs. pěší prapor 11-Východní ) pod velením pplk. Karla Klapálka. Rekrutoval se z uprchlíků z protektorátu a částečně z vojáků, uvolněných z internace v SSSR. Zasáhl do bojů proti italskému a německému expedičnímu sboru v severní Africe (Tobruk) a poté posílil čs. jednotku ve Velké Británii. V květnu 1943 tam vznikla Československá samostatná obrněná brigáda. Ta se po invazi na evropský kontinent mimo jiné účastnila pod velením gen. Aloise Lišky bojů proti nacistům u Dunkerque.  

     Největší československé jednotky se zformovaly na území SSSR. Jejich základ tvořili jednak vojáci internovaní v SSSR po pádu Polska, jednak Češi a Slováci žijící v SSSR, uprchlíci z protektorátu i zajatci a přeběhlíci ze slovenské armády vyslané na východní frontu vládou Slovenského státu. Napadení SSSR Německem a vznik protihitlerovské koalice pomohly při utváření čs. vojenské jednotky v SSSR. Z internace byly propuštěny zbytky Polského legionu a postupně doplňovaly jednotku, která procházela výcvikem v Buzuluku, další Češi a Slováci, uvolnění na základě amnestie ze sovětských vězení a táborů nucených prací.  Počty příslušníků čs. jednotek v SSSR dosáhly z původních 16 000 až na 60 000 osob.

     Do bojů proti nacistickým armádám zasáhli vojáci 1. čs. samostatného praporu pod velením plk. Ludvíka Svobody v březnu roku 1943 u Sokolova. Prapor utrpěl velké ztráty a byl doplněn a rozšířen na 1. čs. samostatnou brigádu, v roce 1944 pak na 1. čs. armádní sbor v SSSR gen. Kratochvíla. Čechoslováci byli od podzimu 1943 trvale nasazeni na frontě a podíleli se na osvobozování Ukrajiny, Běloruska, Polska a Československa. Příslušníci sboru byli vysoce ceněni i sovětským velením. Na východní frontě padlo více než 2 500 československých vojáků.

     Češi a Slováci nebojovali jen v pravidelných armádách protihitlerovské koalice. Často vstupovali do partyzánských oddílů na okupovaném území. Na podzim roku 1942 se vytvořila z krajanů žijících v bývalé Jugoslávii partyzánská Brigáda Jana Žižky z Trocnova, která operovala převážně na území Slovinska. Bojovalo v ní 1000 Čechů a Slováků. V květnu 1943 přešel na východní frontě k sovětským partyzánům oddíl slovenských vojáků vedených kapitánem Janem Nálepkou. Ten pak velel 1. čs. partyzánskému oddílu a padl v listopadu 1943 při boji o město Ovruč. V téže době přešlo na Krymu k partyzánům skoro 3 000 dalších slovenských vojáků, kteří se zapojili do boje proti nacistům. Německé velení proto stáhlo slovenskou armádu pro nespolehlivost z východní fronty.

Literatura:

Čornej, P. a kol. Kdy, kde, proč a jak se to stalo v českých dějinách. Praha: Reader´s digest, 2001.
Sládek, O. Přicházeli z nebe. Praha: Naše vojsko, 1993.
Šolc, J. Bylo málo mužů. Praha: Merkur, 1990.

 

Klíčová slova - Zahraniční vojenský odboj

2. světová válka, odboj, historie, zahraniční vojenský odboj

 

Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420607443173

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde