Sociokulturní hlediska obnovy venkova

Základní informace - Sociokulturní hlediska obnovy venkova

Název práce: Sociokulturní hlediska obnovy venkova

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 90 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Naděžda Gajdošíková

Datum obhajoby: 2005

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Souhrn - Sociokulturní hlediska obnovy venkova

Diplomová práce je případovou studií, která se zabývá procesem urbanizace, ovlivňujícím venkov a venkovany. Cílem mé práce bylo poskytnout sociologické informace o způsobu žití venkovských obyvatel na Mohelnicku, který se mění pod vlivem urbanizace. K základním teoretickým východiskům, ze kterých práce vychází, patří způsob života na venkově (zejména bydlení) a změny v sociální struktuře. Metodologická část práce pojednává o sociologickém empirickém výzkumu. V práci byl použit kvantitativní přístup, který využil standardizované dotazování. Empirické šetření bylo prováděna ve čtyřech obcích na Mohelnicku – v místě mého bydliště v Újezdě, v Podolí, v Líšnici a ve Studené Loučce. Závěry práce přinášejí zjištění, jak se ve zkoumané lokalitě projevují městské a venkovské vlivy.

Úvod - Sociokulturní hlediska obnovy venkova

Charakteristickým rysem naší doby je změna. Jedná se o permanentní proces, probíhající v současnosti ohromnou rychlostí a je na nás, jak se s ní vyrovnáme. Právě venkov je místem, kde můžeme pozorovat výrazné proměny. Ty vedly postupně od izolace venkova, zejména kulturní i civilizační, až ke stírání rozdílů mezi městem a venkovem. Ve své práci se zabývám tématem „Sociokulturního hlediska obnovy venkova“ právě z pohledu analýzy procesů zrychlování změn ve snaze pochopit úlohu, kterou hrají v jednání současného venkovského člověka. Má práce vede k odhalení nevyhnutelnosti a nemožnosti uniknout změnám, které se promítají do způsobu života, především z pohledu procesu urbanizace. Zaměřuji se na změny ve způsobu života na venkově, tedy zejména jeho hmotných a nehmotných statků. Jsou to změny promítající se do bydlení, sociální struktury, do hodnotové orientace sociálních skupin i do jejich postojů k hodnotám. K volbě a zpracování tohoto tématu mě vedl můj zájem o problematiku venkova, kde žiji a pracuji. Sama vnímám proces obnovy venkova a změny, které s sebou nese. Jsem rovněž jeho součástí a podílím se na něm. Proto, ve snaze pochopit a porozumět, chci poskytnout touto prací sociologické informace o způsobu života venkovského člověka ve vybraných obcích na Mohelnicku.

Závěr - Sociokulturní hlediska obnovy venkova

Empirické šetření, které bylo provedeno, je reprezentativní pro čtyři příměstské vesnice Mohelnicka. Mohelnice samotná není velkým městským centrem. Včetně sedmi integrovaných obcí, mezi které patří také obce Újezd, Podolí a Studená Loučka (Líšnice je samostatnou obcí), čítá 10 tisíc obyvatel. Vesnice Újezd a Podolí jsou situovány v rozpětí do 3 km od Mohelnice, Studená Loučka a obec Líšnice do 7 km od Mohelnice. Známe-li působení urbanizace, které zahrnuje veškerý prostor, lze usoudit, že v příměstském prostředí se projevuje více než na okraji regionu, jehož centrum tvoří městské jádro (v našem případě Mohelnice). Jsou to jak projevy ve změnách chování lidí, v jejich motivacích, v kulturních vzorech, tak i formách organizace venkovské společnosti. Můžeme sledovat například zvyšující se koncentraci obyvatel právě v obcích bezprostředně sousedících s městem. Mým úkolem bylo zjišťovat styl života obyvatel vybraných čtyř příměstských obcí, se zvláštním zaměřením na bydlení a obývání vlastního obydlí, přilehlého prostoru a prostoru širšího, obecního i v rámci dané lokality, s cílem postihnout sociokulturní hledisko obnovy venkova.

Další zjištění lze učinit na základě výsledků dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 27% ze všech domácností usazených ve čtyřech sledovaných vesnicích. a) Úroveň bydlení Je poměrně vysoká. Naprostá většina respondentů obývá dům (zemědělskou usedlost či dům městského typu), přičemž průměrný počet obytných místností je vysoký (6) a rovněž tak je vysoká úroveň vybavení domácností (automobil a telefon byl zahrnut do standardního vybavení). Lze usoudit, že tento komfort můžeme přičíst příměstské poloze vesnic, která skýtá větší prostor pro bydlení a zároveň usnadňuje jak získat, tak mít prostředky pro bydlení. b) Čas trávený doma Není zvykem věnovat jej práci pro zaměstnání (kromě podnikatelů). Je rozdělen na povinnosti z větší části (typické pro ženy) a volný čas z menší části (neliší se u žen a mužů), což však znamená, že muži tráví více času mimo domov (nesledovala jsem, zda prací v zaměstnání či volnočasovými aktivitami). Tato struktura času tráveného doma spíše kopíruje venkovský způsob. K oblíbeným volnočasovým aktivitám, vykonávaným doma patří nenáročné zábavné činnosti, avšak ty náročnější (sebevzdělávání, cvičení, hra na hudební nástroj) nejsou na okraji spektra oblíbených aktivit volného času. Spíše bychom zde mohli vidět městský styl. K nejčastějším činnostem, vykonávaným doma, patří spíše ty nepovinné, vykonávané v okruhu více osob (setkávání s přáteli, příbuznými a známými, domácí zábava v místnostech s účastí rodinných příslušníků) a bez účasti dalších osob, tj. koníčky či odpočinek trávené buď v obývacím pokoji či údržbovými činnostmi v přilehlém prostoru k domu. Velmi časté jsou však i povinné práce, a to v kuchyni, také v jiných místnostech domu/bytu než v kuchyni. V posledních třech aktivitách (údržbové činnosti jako koníček, povinné práce v kuchyni a mimo ni) se projevuje dělba na mužské a ženské práce. V ostatních nejfrekventovanějších činnostech, těch nepovinných a kolektivně trávených se dělba práce dle pohlaví výrazně neprojevuje. Takový styl doma trávených činností je více venkovský.

Klíčová slova - Sociokulturní hlediska obnovy venkova

Urbanizace, ruralizace, venkov, vesnice, životní styl, bydlení, hospodaření na venkově, rodina a bydlení na venkově

Obsah - Sociokulturní hlediska obnovy venkova

Úvod
1 Cíl práce a metodologický přístup
1.1 Cíl práce
1.2 Metodologický přístup
1.2.1 Sociologický empirický výzkum
2 Hlavní používané pojmy
3 Základní teoretická východiska zkoumání procesu obnovy venkova
3.1 Působení urbanizace na venkov
3.2 Působení kolektivizace na český venkov
3.3 Venkov v kontextu sociální a kulturní změny
3.3.1 Problematika bydlení v ČR
4 Historický vývoj českého venkova
4.1 Český venkov na počátku 20. století
4.1.1 Hospodářství na venkově
4.1.2 Rodina a bydlení na venkově
4.1.3 Hodnotové orientace
4.2 Soudobý český venkov
4.2.1 Hospodářství na venkově
4.2.2 Rodina a bydlení na venkově
4.2.3 Hodnotové orientace
4.2.4 Soudobí aktéři ruralizace
5 Obnova venkova a rurální rozvoj v rámci EU
6 Shrnutí teoretické části
7 Aplikace metodologického přístupu
7.1 Studium dokumentů
7.2 Dotazník
7.2.1 Seznam faktů, které budu zkoumat
7.2.2 Výběr respondentů
8 Objekt výzkumu
8.1 Újezd
8.2 Podolí
8.3 Studená Loučka
8.4 Líšnice
8.5 Problematika bydlení – konfrontace s ČR
9 Empirický výzkum
9.1 Popis situace výzkumu
9.2 Popis souboru dotazovaných
9.3 Výsledky šetření
9.3.1 Místo bydlení – dům/byt, jeho rozloha a vybavení domácnosti
9.3.2 Způsob obývání domu/bytu a přilehlého vlastního prostoru
9.3.3 Způsob užívání dalšího prostoru v obci
9.3.4 Hodnocení okolí a angažovanosti
10 Závěr
11 Seznam použité literatury