Socializace

Souhrn

Pro svou seminární práci jsem si vybrala téma socializace, neboť mě toto téma zaujalo jednak na přednáškách ze sociologie a také mne osobně velice zajímá vliv společnosti na jedince z psychologického hlediska. Proto jsem podklady pro svou práci čerpala především z literatury zaměřené na sociální psychologii, psychický vývoj a vliv začleňování na psychiku jedince a z toho důvodu se v ní prolínají jak názory ryze sociologické, tak i psychologické.

Pojem socializace pochází z latinského slova socialis, tzn. společný a jedná se o sociologický pojem, jenž označuje proces, během nějž se jedinec začleňuje do společnosti. Proběhne-li úspěšně, jedinec získá sociální normy, hodnoty, styl vystupování, ale také sociální role svého společenského a kulturního okolí. Tento proces nebývá nikdy ukončen. Jde o vývoj osobnosti, k níž náleží osobní individualita a sociální charakter, který se projevuje mezi všemi členy jedné společnosti. Pouze díky socializaci se z člověka stává kulturní bytost.
Socializaci rozlišujeme na primární, sekundární a terciární. Primární socializace probíhá v rodině a končí uzavřenou individualizací jedince, trvá přibližně do třetího roku života, sekundární připravuje jedince na roli ve společnosti, takže probíhá v rodině, ve škole a v kontaktu s vrstevníky od tří let do dospělosti a terciární socializace se týká dospělého věku, kdy jedinec působí v interakci se sociálním okolím.
Začleňování jedince probíhá v sociálním prostředí, což je jeden z nejdůležitějších faktorů rozvoje lidské osobnosti. Jedinec je na toto prostředí odkázán při uspokojování svých potřeb, zejména základních biologických. Lidská společnost, která jedince ovlivňuje je důležitá nejen jako prostředek, ale taky jako cíl, neboť každého člověka uspokojuje, smí-li s někým sdílet své zážitky.

Socializace, Sociologie, Socializační vývoj, Průběh socializace, Socialis, Sociální role, Sociální normy, Sociální charakter