Platón - Prótagoras

Platón - Prótagoras

Základní informace - Platón - Prótagoras

Název práce: Platón - Prótagoras

Typ práce: Seminární práce

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2011

Poznámka: PRÁCE ZDARMA

Platón - Prótagoras

Dialog Prótagoras začíná rozmluvou Sókrata s druhem či přítelem. Druh se Sókrata ptá, odkud přichází. Ten mu odpovídá, že se setkal s jedním z nejkrásnějších lidí – Prótagorou, který byl považován za jednoho z největších učenců své doby. Druh Sókrata vyzývá k tomu, aby o setkání vyprávěl. Sám Sókrates by se za Prótagorou nevydal, nebýt návštěvy Hippokrata, mladíka, který touží po tom stát se stejně moudrým jako je Prótagoras. Hippokrates se chce stát Prótagorovým žákem a prosí Sókrata, aby se u učence přimluvil, že on sám je zatím příliš mladý. Sókrates mu ochotně vyjde vstříc, je na něm ale patrná nedůvěra vůči tomu, co chce Hippokrates udělat. Prótagoras totiž vyučuje za peníze a Sókrates proto Hippokrata nutí, aby přemýšlel nad tím, do čeho že chce vlastně investovat. Mladík odpovídá, že Prótagoras je sofistou, který naučí své žáky stát se obratným řečníkem. Na Sókratovu otázku, o čem učí sofista tak obratně mluvit, už ale Hippokrates odpovědět nedokáže. Sókrates proto mladíka varuje před takovou investicí, před tím, že sofista může svou nauku vychvalovat, ale kvalita koupeného zboží, v tomto případě vědění od Prótagora, může být i pochybná. Poté se Sókrates společně s Hippokratem vydává na cestu k Prótagorovi, který se ubytoval v Kalliově domě. V Kalliově domě teprve začíná samotný dialog mezi Sókratem a Prótagorou. Sókrates učenci vysvětluje, proč se chce Hippokrates stát Prótagorovým žákem. Sókrates uvádí, že mladík se chce stát významným a právě Prótagoras mu k tomu může pomoci. Protagoras návštěvu vítá a hned v úvodu chválí Sókratovu snahu vysvětlit Hippokratovi, aby nenaletěl kterémukoli učenci. Zároveň vysvětluje zřejmě nelehkou úlohu Sofistů, kteří se podle Prótagora stávali ve své době terčem nenávisti a sofistické umění zakrývali, což ale Prótagoras nedělá, naopak se chlubí tím, že je sofistou. Sókrates Prótagorovu školu chválí, ale vyslovuje domněnku, že podobnému umění se nelze učit. Netvrdí ale o Prótagorovi, že je lhář! Vysvětluje jen své důvody, proč si to myslí. Sókrates tvrdí, že při veřejných jednáních například, se povolávají odborníci, pokud se jedná o stavbách a podobně. Pokud se ale jedná o správu samotné obce, jednání se účastní kdokoli bez ohledu na to, o jakého odborníka jde a všichni ho poslouchají. To je podle Sókrata tím, že si všichni myslí, že podobnému učení, jako je umění správy obce či politiky, se nedá naučit. Podobnou vlastnost Sókrates nazývá zdatnost a tu podle něj lidé nepředávají svým potomkům ani v soukromí. Zároveň ale netvrdí, že Prótagorovi nevěří v tom, že by zdatnosti nešlo učit, přitakává, že na Prótagorových zdůvodněních je něco pravdy a žádá učence, aby dokázal o něco jasněji, že se zdatnosti lze skutečně naučit.

Sókrates začíná mluvit o spravedlnosti, rozumnosti a zbožnosti, které dohromady tvoří zdatnost. Chce ale vědět, jestli je zdatnost jedna a právě rozumnost, spravedlnost a zbožnost jsou jejími částmi, nebo jestli jsou všechny vyjmenované věci jen jinými jmény pro totéž. Prótagoras odpovídá, že všechny vyjmenované věci jsou součástmi zdatnosti. Dále Sókrates zjišťuje, jak se od sebe jednotlivé části zdatnosti liší nebo jestli jsou si nějakým způsobem podobné a jestli ten, kdo získá jednu vlastnost, získá automaticky ostatní nebo ne. Prótagoras uvádí na příkladu, že tomu tak není. Že řada lidí má jednu vlastnost, nebo část zdatnosti, ale jinou postrádá. Prótagoras uznává, že každá část zdatnosti je něco úplně odlišného od jiné části. Následně Sókrates odpovědi Prótagora vyvrací, že jednotlivé části zdatnosti nejsou jedna jako druhá. Prótagoras v tu chvíli uznává Sókratovi argumenty. Sókrates úplně přebírá iniciativu a chce pokračovat v dialogu a klást další otázky, což se začíná silně nelíbit Prótagorovi. Nakonec ale souhlasí s tím, že bude dále odpovídat, Sókrates ale mírní své otázky, aby dialog předčasně neskončil. Po jedné odpovědi, která se mimojiné setká s pochvalou dalších posluchačů, Sókates požaduje, aby Prótagoras své odpovědi zkrátil. Odůvodňuje to tím, že je zapomnětlivý. Prótagoras má ale pocit, že Sókrates ho chce vmanipulovat do odpovědí, které se mu hodí. Sókrates ale řečníkovi pochlebuje, vycítí ale, že se Prótagoras nedá k jinému stylu odpovědí jen tak snadno přesvědčit, protože nebyl spokojený se svými dřívějšími odpověďmi. Sókrates se v rozmluvě začíná obracet i na další účastníky, kteří s jeho závěry souhlasí. Po delší odmlce se ale obrací zpět k Prótagorovi, aby opět vysvětlil rozdíl mezi zmužilostí a ostatními součástmi zdatnosti. Sókrates Prótagorovi dokazuje na několika příkladech, že se mýlil. Prótagoras už nechce na Sókratovy otázky ani odpovídat, jen mu v závěru pokyne, aby sám dokončil myšlenku, kterou začal. Uznává ale, že Sókratovy argumenty jsou silné a přikyvuje. Sókrates nakonec uvádí, že se na všechno ptal jen proto, aby zjistil, co vlastně je zdatnost. V závěru se role obou trochu vystřídají. To, o čem jeden tvrdil na začátku, že je učitelné, učitelným není a naopak.. Sókrates navrhuje, že budou dále zkoumat, co je to vlastně zdatnost, aby bylo jasno o všem, o čem spolu s Prótagorou mluvili. Z dialogu vyplývá, že zmužilost, o které mluvili naposledy, je stejná jako ostatní části zdatnosti, že jde o vědění, tedy, že i sama zdatnost je vlastně věděním. Prótagoras patří k řadě písemně zpracovaných Platónových dialogů, které vede Platónův učitel Sókrates s významnými učenci své doby. V tomto díle jde o postavu Prótagora, jednoho z nejznámějších sofistů – učitelů moudrosti, kteří své znalosti předávali za peníze.

Nosným tématem dialogu je občanská zdatnost, které podle jedné strany nelze učit, podle druhé ano. Cílem Sókrata je ukázat svému mladému následovníkovi Hippokratovi, že nemá spoléhat jen na ohromnou kladnou pověst učitele, která osobu Prótagora provází, ale pokud se chce k někomu dát do učení, má se nejdříve pořádně přesvědčit o tom, co přesně daný člověk učí, jak to bude užitečné a zda jeho učení stojí za cenu, kterou sofista, učitel moudrosti, požaduje. Platón v díle ukazuje své umění dialogu, který vedl ve své době s každým, kdo jej chtěl poslouchat. V úvodu svého partnera pochválí, přitaká mu, dokonce souhlasí s jeho názory. Upne však svou pozornost na jednu maličkost, která je podle Sókrata nejasná, a postupem času přebírá kompletní iniciativu v dialogu až do doby, dokud svého partnera nepřesvědčí o svém názoru. I když Sókrates zřejmě nechce o svém názoru přesvědčovat, ale, jak v díle uvádí, chce sám zjistit pravdu, porozumět věcem, kterým nerozumí. Přitom používá celou řadu otázek, které ho mají dovést k cíli. V dialogu s Prótagorem padne celá řada otázek, Sókrates se úzkostlivě věnuje sebemenšímu detailu, který je podle něj nutné dokázat či prozkoumat, a postupně se tak dostává k jádru věci, jíž je v tomto případě občanská zdatnost. Právě množství otázek a místy i zdánlivá nesouvislost s probíraným tématem je občas matoucí, přestože možná právě to bylo Sókratovým cílem (nebo Platónovým. Neví se, kdo je autorem myšlenek obsažených v dialozích, protože Sókrates po sobě nezanechal žádné písemnosti). Sám Prótagoras se totiž, alespoň to tak na některých místech vyznívá, do odpovědí zamotává a v dalších otázkách se snaží své původní odpovědi poopravit nebo raději vůbec nedopovídat. Dialog se také dá popsat jako obsáhlá úvaha na Sókratův výrok: „Vím, že nic nevím.“ Svého partnera se totiž Sókrates snaží dotlačit k tomu, aby o svých pravdách a o svém přesvědčení, více přemýšlel. Zkrátka aby neviděl černobíle, ale připustil, že existuje i jiné řešení. Jinými slovy, že stejně jako Sókrates ani jeho partner v dialogu, nic neví. Poměrně nejednoznačný je i samotný závěr knihy. Sókrates, který původně stál za názorem, že zdatnosti nelze učit, mění svůj náhled, stejně tak Prótagoras. Otevřený konec pak nabízí pokračování v dalším dialogu, který si oba účastníci přejí.

Klíčová slova - Platón - Prótagoras

Platón, Prótagoras, dialog Prótagoras, Sókrates, Hippokrates, řečník, Sókratesovi učenci



Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420607443173

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde