Patologické hráčství

Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem se setkala s člověkem, který byl závislý na hraní na automatech. Jednalo se osobu, která je mi blízká a je součástí mojí rodiny. Ovšem jeho „problém nebyl jen problémem“ jeho vlastním, ale celé naší rodiny. V takovýchto případech je pomoc rodinného kruhu a přátel velkým přínosem a do značné míry i určitou zárukou úspěšného návratu do normálního života, a to nejen v případě patologického hráčství.

Přínos této práce pro mou praxi spatřuji především v uplatnění získaných poznatků o tématu hazardního hráčství a jedincích s patologickou závislostí na hazardní hře v budoucnosti při kontaktu s nimi, kdy bych jim mohla pomoci ke zlomovému rozhodnutí v jejich životě, kterým je léčba této závislosti a s ní spojená následná změna životního stylu.
Měla jsem tu možnost setkat se a vidět člověka závislého na hazardním hráčství, a to v mé rodině. Můžu konstatovat, že se jedná o velice nepříjemnou věc. Po porovnání s jinými závislostmi, kdy je veřejnost v dostatečné míře informována o možné pomoci postiženému, je gamblig u veřejnosti brán v jiné sféře.
Oblast prevence se mi zdá být dostatečně neúčinná, ne-li žádná. Domnívám se, že jako prevence by mohla stačit možná úprava zákonů a omezení určitých druhů hazardních her a samozřejmě jejich nekompromisní prosazování. Ale na druhou stránku z výherních automatů má stát, města a obce finanční zisk, z čehož profitují. Náklady na léčbu a náklady od soudního řízení až po věznění a i následného propuštění (kdy většina osob se stává nezaměstnaným) jsou daleko vyšší, a ze sociálního hlediska daleko závažnější, než se společnost domnívá.