Otázka sladění vztahů členských států Evropské unie vůči Ruské federaci na poli energetické bezpečnosti

Základní informace

Název práce: Otázka sladění vztahů členských států EU vůči Ruské federaci na poli energetické bezpečnosti

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 84 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Filip Vrlík

Datum obhajoby: 2010

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 200 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0249 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn

Energetická bezpečnost hraje v evropském regionu jistě důležitou roli. Potřeba se otázkou zaobírat je přítomná již několik desítek let a její palčivost během let stoupala spolu se spotřebou energií. Zajištění energetické bezpečnosti je primárně úloha státu. Kvůli omezeným zdrojům je však interakce s jinými státy nutná a spolupráce výhodná. Na půdě Evropské unie se členské státy shodly na vytvoření společné energetické politiky, nevzdaly se však řešení problematiky na úrovni národních států. Nerovnoměrně distribuované zdroje energetických surovin a lišící se geografická poloha jednotlivých členských států zavdala spolu s politickými a hospodářskými vlivy k odlišnému řešení zásobování energiemi. Nestejnost pozic se navíc ještě komplikuje na další úrovni – mocný východní soused, Ruská federace, má ke každému členskému státu jinou geografickou blízkost a na jedinečné historii a hospodářských vazbách vystavěný jedinečný politický vztah. Obtížnost sjednocení těchto vztahů byla dále zvýšena rozšířením počtu členů EU – rozšířením počtu unikátních vazeb a pozic. Snaha tyto vztahy sladit je přítomná dodnes i přes vzrůstající úsilí institucí Evropské unie.
Během let můžeme ze strany Evropské unie sledovat značnou aktivitu v podobě přijímání smluv a dohod mezi evropskými státy a Ruskem, vytvoření specializovaných, pravidelných summitů, hledání nových zdrojů pro výrobu energie, nových cest k transportu a nových možností k energetické úspoře. Rusko na druhé straně, v roli prodejce, nemá v zájmu mít naproti sobě silnějšího kupce s větší vyjednávací silou. Je sice ochotné spolupracovat ale snaha své zdroje co nejlépe a nejvýhodněji prodat (nebo obecně nabýt větší moc) je přednější. Pro splnění tohoto cíle je rozdrobenost Evropy vhodná a umožňuje Rusku vykonávat energetickou zahraniční politiku podle svých představ skrze státem ovládaný energetický gigant. Dá se proto také úspěšně polemizovat s tím, že Rusko přímo má zájem na neúspěchu evropského projektu a aktivně podkopává snahy o sjednocení se. Vykonávání a řešení společné energetické politiky je komplexní a vyžaduje jak řízení vlastních zdrojů a regulace vnitřního trhu, tak koordinaci vnější zahraniční politiky. Spadá tak do agendy více pilířů EU a zasahuje do kompetencí více evropských institucí. I když tak jsou náležitosti zajišťování energetické bezpečnosti propojené, jsou řešeny z různých směrů
a různými rozhodovacími procesy. To lze vidět na dvou různých navrhovaných řešeních pro zajištění vyšší bezpečnosti – sjednotit vnější energetickou politiku spolu s diverzifikací dovozních tras oproti snaze sjednotit a propojit vnitřní energetický trh v rámci EU (zejména se zemním plynem). Z přehledu jednotlivých států vyplývá, jak různorodý je přístup k Rusku jednotlivých států. Zejména rozdělení podle dvou os – míra závislosti na dovozech energetických surovin z Ruska a politické sympatie – rozděluje EU do největšího počtu pozic. Státy Iberského poloostrova mají blíže k jiným zdrojům. Státy s přístupem k nalezištím v Severním moři a tedy s vyšší soběstačnosti se k otázce staví jinak než země střední a východní Evropy s omezeným přístupem ke zdrojům. Odlišně se státy vypořádávají také s odkazem minulých režimů, kdy tehdejší státy podél dnešní východní hranice EU byly vazalem Sovětského svazu, jeho satelitem nebo jím dokonce okupovány. Z této doby vybudované silné politické a hospodářské vazby směrem na východ byly na začátku devadesátých let překotně rozpouštěny, jistá pachuť z útlaku zůstává v různé míře dodnes a tímto břemenem minulosti jsou zatěžkány i občas problematické vztahy současné. Důležité je uvědomění si, že obě strany se potřebují navzájem. Evropa je závislá na energii a ruský rozpočet na prodeji energetických surovin. Ač je vztah vzájemný, často je popisován jako nerovnoměrný. Každá ze stran by ráda vystupovala jako ta silnější i přes deklarované rovné zacházení. Protichůdnost zájmů a motivací spolu s odlišným přístupem k vytváření a dodržování norem vztah dále vychyluje z rovnováhy. Finanční stránka věci (zejména na straně Ruska) prošla v posledním obdobím zatěžkávajícím testem v podobě světové ekonomické krize. To přímo zavdalo k přehodnocení a vytvoření nových strategií do budoucna.
V souvislosti s vnější energetickou politikou Evropské unie a zahraniční politikou Evropské unie vůbec je dobré si uvědomit, jakým způsobem je prosazována a vnucována třetím státům včetně Ruské federace. Jakoby by Evropská unie měla svou představu o ideálním zřízení v Rusku a nejlepší cestě, jak se dostat k jeho zdrojům a o realizaci těchto představ se někdy až despoticky snažila, zapomínaje, že tuto zemi s jejími zdroji nevlastní. Rusko si je tohoto vědomo a svou suverenitu brání. Ke zklamání svého partnera, Evropské unie, ale často i nedodržováním dohod, ke kterým se právně zavázalo. Evropa vycházející ze silné vlády práva tak sice může oslavovat tvorbu smluvních dokumentů a jejich podepisování, nejsouli však závazky nakonec reálně dodržovány, jsou snahy liché. Rusko má ve svých rukou také další nástroj moci – uzavírání přívodních kohoutů. Stále se opakující spory s transportními zeměmi (zejména Ukrajinou) jsou využívány k výpadkům dodávek a dosahování politických cílů. Bylo ukázáno, že problematické jsou zejména přerušení dodávek zemního plynu. Na druhé straně to představuje incentiv pro rychlejší řešení ze strany EU a větší ochotě se semknout v jednotě.
Solidarita mezi členskými státy je požadována všemi, její absence však ústí v další solitérní jednání států. Zejména státy bez vlastních zdrojů a závislé na jediném dodavateli by si přály, aby se mohly spolehnout na sousedy v unii, ale právě protože nemůžou, musí dál uzavírat bilaterální dohody a zajišťovat svou bezpečnost jistě, i když jen krátkodobě. V neposlední řadě by se také nemělo zapomínat na hlas lidu – skupina občanů přející si, aby se o energetické politice rozhodovalo na celounijní úrovni je zhruba stejně velká jako ta favorizující řešení na národní úrovni. I přes protichůdné síle je výhledově možné očekávat pokračující upevňování Společné energetické politiky Evropské unie. Důvodů k tomu je hned několik: podpora pro její budování zaznívá od členských států stále častěji; pokračuje integrace Evropské unie zvyšující její sílu (naposledy zásadní Lisabonskou smlouvou); pokračuje integrace trhů s energiemi; s postupem času budou docházet zdroje i státům, které dnes mají dostatek a tak i ty budou mít zájem úžeji spolupracovat a být součástí větší vyjednávací síly.

Klíčová slova

Energetická bezpečnost, Význam energetické bezpečnosti, Energetická politika EU, Institucionalizace politik, Dichotomie, Dimenze energetické politiky, Energetická charta, Strategie EU, EU, RUsko, VZtahy EU, Vztahy Ruska, Evropská unie, Ruská federace

Obsah

Úvod
1 Energetická bezpečnost v evropském regionu
1.1 Vymezení pojmu „energetická bezpečnost“
1.2 Význam energetické bezpečnosti v evropském regionu
1.3 Energetická politika EU
1.3.1 Vývoj institucionalizace energetických politik
1.3.2 Dichotomie vnitřní a vnější dimenze energetické politiky EU
1.3.3 Možnosti společné energetiky
1.4 Energetická charta
2 Klíčové dokumenty upravující vztahy EU-Rusko
2.1 Dohoda o partnerství a spolupráci
2.2 Společná strategie EU vůči Rusku
2.3 Strategie Ruska vůči EU
2.4 Sdělení Komise
2.5 Doporučení Evropského parlamentu
2.6 Společné prohlášení o rozšíření EU
2.7 Koncepce čtyř společných prostorů
3 Problémy vztahu EU-Rusko
3.1 Odlišné vnímání Ruska
3.2 Problém nerovnosti vztahu
3.3 Problémy v obchodování a energetice
3.4 Roztříštěná sedmadvacítka
4 Pozice jednotlivých členských států EU
4.1 Situace EU27
4.2 Přehled jednotlivých zemí
Závěr
Bibliografie
Přílohy


Stažení práce

Jako nejlevnější a nejbezpečnější možnost byla jednoznačně zvolena platba bankovním převodem.

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví. Zašlete 200 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0249 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.


Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420607443173

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde