Národní muzeum

Národní muzeum

Základní informace - Národní muzeum

Název práce: Národní muzeum

Typ práce: Seminární práce

Rozsah práce: 10 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2011

Souhrn - Národní muzeum

V naší práci pochopitelně nemůžeme opomenout ústřední osvětovou a vědeckou instituci, kterým je Národní muzeum. Není bez zajímavosti, že je největším muzeem České republiky. Spravuje 21 expozic v Praze a 13 mimo Prahu. Stará se o 14 milionů sbírkových předmětů. Od doby svého vzniku prošlo pochopitelně historickým vývojem. Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách. Od roku 1848 neslo název České muzeum, v období let 1854–1919 pak Muzeum Království českého. Před postavením nové budovy muzeum sídlilo provizorně ve Šternberském (1821–1846) a Nostickém paláci (1846–1892). Podrobnosti uvedeme v následující podkapitole.

„Neznáme ani jméno autora myšlenky založení velkého veřejného muzea v Praze, ani rok a místo, kdy se to stalo…“ Jedno je však jisté, jeho vznik je těsně spjat se společenským a kulturním vývojem v Čechách a patří k nejvýznamnějším úspěchům českého národního obrození. U jeho zrodu stál národ i jedinci, ale i osobní prestiž. Kašpar Šternberk se rozhodl své přebohaté sbírky věnovat vlasti zřízením muzea již někdy kolem roku 1810. Je známo, že František Klebelsberk s Kašparem Šternberkem napsali svoje „Provolání“, které bylo přední českou šlechtou na slavnostní schůzi 15. dubna 1818 schváleno a stalo se tak zakládací listinou založení „Vlastenského Museum w Čechách“.

Především bylo zapotřebí získat povolení k založení muzea od vídeňské vlády. Pro myšlenku byl získán policejní ministr Sedlický. Byl ustanoven zatímní výbor, jehož členy byli nejvyšším purkrabím jmenovaní Kašpar a František Šternberkovi, František Klebelsberk, Josef Dobrovský, František Josef Gerstner a Jiří Buquioy. Pro umístění dosavadních sbírek byl vybrán Šternberský palác na Hradčanech. Od jeho majitele, Společnosti vlasteneckých přátel umění, bylo pronajato téměř celé přízemí a 12 místností v prvním patře. Tam sbírky nalezly útulek do roku 1847.

Dne 11. června 1820 obdržel zatímní výbor povolení, že muzeum může být zřízeno jako spolek. Muzeum tedy mělo svého prezidenta, svůj výbor a mělo také kde umístit sbírky.

Kolem roku 1840 se naskytla možnost vybudovat k uctění památky císaře Františka na nábřeží soubor budov, nazvaný „Francisceum“. Palacký vyslovil požadavek, aby jeden z objektů sloužil potřebám muzea. V návrhu pamatoval na výstavní sály pro lapidárium, geologii, mineralogii, zoologii, botaniku, archeologii, numizmatiku, knihovnu, archív, nezapomněl ani na studovny, čítárny a depozitáře a na dvoupatrovou rotundu s galérií a sloupořadím pro obrazy a sochy velkých Čechů. Stavy se však rozhodly, že císařovu památku uctí pomníkem. Byly to však zase české stavy, které v roce 1845 koupily palác Jana Nostice a propůjčily ho muzeu.

V roce 1946 byl prezidentem Společnosti zvolen Josef Matyáš Thun a o rok později byly změněny stanovy, které byly schváleny 7. prosince 1848. Bachovský absolutismus plnil v té době své politické poslání a tlumil rozvoj jednotlivých národů rakouské monarchie. Tato atmosféra se však naštěstí příliš netýkala sbírek. Jejich růst se sice zpomalil, ale ne natolik, aby se neukázalo nutnost stavby nové, vlastní budovy. Jednání o stavbě trvalo řadu let, až konečně 21. února 1876 rozhodla obec pražská, že na stavbu věnuje zdarma plochu na bývalých pozemcích nad Koňskou branou v celkové rozloze 3781 čtverečních sáhů.

Ke konci roku 1883 byl vypsán konkurs na skici stavebních plánů. Sešlo se 27 projektů a porota přiřkla první cenu Josefu Schulzovi. Se stavbou se započalo v roce 1885, dokončena byla o pět let později. Národní muzeum mělo tedy svou vlastní budovu a nad ní se zakrátko začal odvíjet čas nového století.

V prvních dvou desetiletích dvacátého století podpory muzeu zdaleka nestačily. V roce 1915 nebylo možno koupit vzácnou sbírku českých mincí po Eduardovi Haislovi pro nedostatek peněz. V roce 1917 dolehla na muzeum těžká válečná bída. Po 1. světové válce změnilo Museum království Českého název na Národní museum. V roce 1934 převzaly muzeum do vlastnictví země České zemské zastupitelské orgány. Za květnové mobilizace v roce 1938 se uvažovalo o ukrytí nejcennějších sbírkových kusů před možným poškozením. Došlo k tomu za mobilizace v září a ve větším měřítku při vypuknutí 2. světové války. Okupanti naštěstí neměli příliš velký zájem o poklady přírodní, takže aspoň tyto sbírky se před nimi nemusely skrývat tak úzkostlivě jako jiné.

Dne 7. května 1945 dopadla na budovu muzea asi 300kg letecká bomby, svržená údajně z posledního prchajícího německého letadla těsně před podepsáním kapitulace. Následky byly pro místnosti zoologického oddělení ve 2. patře a v podstřeší katastrofální. Nadobro byly zničeny výstavní sály ptactva, těžce byl poškozen i sál savců a nižších obratlovců. Zcela zničeny byly tři pracovny paleontologického oddělení.Také mineralogické sály byly zasypány úlomky zdiva a vážně byla ohrožena zejména expozice českých nerostů.

Po osvobození bylo Národní muzeum nadále dotována zemským národním výborem. Únor 1948 začlenil muzeum definitivně do státní správy. Toto bylo stvrzeno i v zákonu č. 54/1959 Sb. Program Národního muzea po roce 1960 byl podstatně ovlivněn závěry XII. sjezdu KSČ, zákonem o muzeích a galeriích a výsledky celostátní konference pracovníků muzeí a galerií v Brně. Do tohoto programu patřila nejen činnost sbírkotvorná, evidenční a ochrana a prezentace sbírek, ale i vědeckovýzkumná a kulturně výchovná práce. Muzeum pořádalo výstavy nebo přednáškové cykly i jednotlivé přednášky odborných oddělení. Velmi populární byly rovněž literárně-hudební pořady „Na schodech“ pro dospělé a pohádkové programy pro děti.

V té době bylo muzeum rozděleno na pět složek: základními se staly Přírodovědecké muzeum, Historické muzeum, dále Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Knihovna Národního muzea a Kabinet muzejní a vlastivědné práce. Toto rozvržení platí v zásadě dodnes, jen v roce 1984 přibylo Muzeum české hudby (v nejnovější době nazvané České muzeum hudby) a roku 1991 ubyl Kabinet muzejní a vlastivědné práce. Důsledkem této reorganizace byla větší samostatnost sbírek a pružnější řízení skupin příbuzných oddělení, delimitace rozpočtu a hospodaření do složek.

Není bez zajímavosti, že v budově Národního muzea je na 125 000 nerostů, na 4 000 drahých kamenů, před 15 000 tektitů, sbírkový fond paleontologického oddělení činí kolem dvou a půl milionů kusů, mykologické oddělení obsahuje na 160 000 položek hub, přes 120 000 položek lišejníků. Botanické oddělení soustřeďuje asi 1 300 000 herbářových položek, stejně jako oddělení entomologické, jeř reprezentuje před 5 milionů preparovaných exemplářů hmyzu. Zoologické oddělení má na 4 550 000 kusů. Jenom Přírodovědecké muzeum má odbornou knihovnu s více než 200 tisíci svazky, knihovna sama má na 800 000 bohemikálních tisků a na 450 000 publikací všech vědních oborů v muzeu zastoupených. Historické muzeum, další oddělení a vědecká pracoviště jsou na tom podobně.

Ze všech zmíněných pěti složek nás bude pro účel naší práce zajímat právě Historické muzeum, jemuž budou věnovány následující podkapitoly.

Klíčová slova - Národní muzeum

Národní muzeum v Praze, národní muzeum, historický vývoj národního muzea, oddělení právěku a dějin, archiv národního muzea, numismatické oddělení

Stažení práce - Národní muzeum

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 60 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0384 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde

TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde