Československý odboj na Západě v období 2. světové války

Základní informace - Československý odboj na Západě v období 2. světové války

Název práce: Československý odboj na Západě v období 2. světové války

Typ práce: Seminární práce

Rozsah práce: 19 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2013

 

Souhrn - Československý odboj na Západě v období 2. světové války

Tato práce pojednává o národně osvobozeneckém boji Čechů a Slováků za 2. světové války. Zachycuje hlavně zahraniční odboj, v malé míře se ale dotýká i odboje na území Němci vytvořeného Protektorátu Čechy a Morava, jde totiž o dvě strany jedné mince. Okrajově a spíše jen v náznacích se má práce zabývá politickými poměry a stanovisky československé exilové vlády, seskupené kolem prezidenta, Dr. Edvarda Beneše. I když diplomacie byla pro vývoj války a hlavně obnovu Československa v předmnichovských hranicích nesmírně důležitá, tíhu bojového nasazení a rizika ztráty života na sobě nenesli političtí reprezentanti, ale příslušníci vojenských útvarů československé zahraniční armády. Hlavně jim, a specificky potom letcům a speciálním parašutistickým jednotkám, patří následující stránky. Po potupné kapitulaci a obsazení České republiky nacistickými okupanty v září roku 1939 se mnozí nedobrovolně odzbrojení vojáci nehodlali se situací smířit a přes Polsko a Francii vedly jejich cesty do Velké Británie. Zde se formovala československá zahraniční armáda, zde dosáhli své největší slávy naši stateční piloti, kteří bojovali a umírali při leteckých bitvách o Británii. Piloti do bojů zasáhli již dříve, ať už v Polsku, či nad vzdušným prostorem Francie, ale teprve v Anglii mohli plně prokázat svoje kvality. Příslušníci parašutistických operací naproti tomu získávali ostruhy na poli nejtěžším – v týlu nepřítele, v místě, odkud již není návratu. Nutno říct, že naprostá většina výsadkářů neudělala svému národu ostudu. Většina jich při boji s nepřítelem padla, přesto svým dílem přispívali nezanedbatelně k odboji proti okupantům. Po provedení atentátu na Heydricha a lidické tragédii navíc parašutista riskoval při dopadení nejen život svůj, ale i svých příbuzných. Přes malé vyhlídky na přežití se dál hlásili dobrovolníci pro výsadkové operace v týlu nacistů. A právě jejich osudy, úspěchy a neúspěchy, bojové nasazení, morální selhání a hlavně úsilí o pomoc národu při jeho boji za svobodu, sleduje tato práce. Setkáme se s celkem 30. výsadky, seznámíme se s těžištěm jejich práce a bojovými úkoly, které tu více, tu méně úspěšně parašutisté plnili. Popisuji i základní principy práce gestapa při odhalování parašutistů a jejich využívání k rádiovým protihrám s Londýnem. Půjde o souboj jak na poli válečném, tak v intencích zpravodajských a špionážních služeb obou znepřátelených stran.

 

Úvod - Československý odboj na Západě v období 2. světové války

     Druhá světová válka hluboce poznamenala životy miliónů lidí a nesmazatelně se vryla do jejich paměti. Těžko bychom hledali v novodobých dějinách obdobný příklad válečných útrap a hrůz, zasahujících zprvu Evropu a později takřka celý svět. Snahy hitlerovských politiků, válečníků a nacistických ideologů o naplnění vidiny tisícileté říše však narazily na mohutnou vlnu ozbrojeného odporu všech demokratických sil. Součástí historicky významného zápasu se stal v letech 1939 – 1945 i národně osvobozenecký boj našeho lidu. Mnichov a jeho dějinně nevyhnutelný epilog 15. březen 1939 znamenaly dočasný konec národní nezávislosti a státní suverenity naší republiky. Nadešla doba nacistické nadvlády, doba hospodářského, sociálního a kulturního útlaku, doba dosud nepředstavitelného násilí a teroru, doba možné perspektivy postupného vyhubení. Pro český a slovenský lid zůstala jediná cesta – cesta odporu proti nacistickému nepříteli na domácí nebo zahraniční frontě.

     Na počátku jejich bojové cesty stálo rozhodnutí překročit tajně hranice okupované země a touha utkat se s nepřítelem se zbraní v ruce. Stovky československých vojáků, kteří museli bez výstřelu předat okupantům výzbroj a pohraniční opevnění, toužily v zahraniční emigraci účinně přispět svými silami k porážce Německa. Hlavní těžiště československého národně osvobozeneckého zápasu spočívalo na vnitřní frontě, zahraniční odboj měl poskytovat morální i materiální pomoc a plnit reprezentační funkci v mezinárodní oblasti, obě fronty pak byly součástí jednoho velmi úzce propojeného celku. Okruh politiků kolem bývalého prezidenta Dr. Beneše se snažil udržet právní kontinuitu Československa a dosáhnout změny v dosud trvajícím nepříznivém postoji západních velmocí, aby uznaly nárok na obnovu československého mezinárodně právního statutu. Jedním z prostředků k dosažení tohoto cíle se mělo stát vytvoření čs. zahraničního vojska. Jeho organizování a případné začlenění do pozdějšího válečného úsilí spojeneckých armád protihitlerovské koalice bylo cestou k uznání čs. zahraniční vlády. Z něho se pak odvozovaly nejen zahraničně politické výhody pro Československo jako člena spojenecké koalice, ale současně i vnitropolitické mocenské pozice takto uznané vlády.

     V Polsku, kam směřoval na jaře a v létě 1939 hlavní proud emigrantů, vznikaly první pokusy o jejich vojenské organizování. Mezi stovkami jednotlivců i malých skupinek, které se dostávaly s pomocí ilegálních skupin v protektorátě nebo na vlastní pěst různými cestami tajně do Polska, byl i nemalý počet letců. Přijetí od polských úřadů bylo různé, v postoji polské vlády dominovala více než chladná zdrženlivost, podmiňovaná snahou o domluvu s hitlerovským Německem. S přibývajícím počtem čs. uprchlíků vzrůstaly obavy z možných komplikací a stále více se polská úřední místa zdráhala řešit s konečnou platností situaci krakovské tzv. Zahraniční vojenské skupiny československé. Proto čs. zástupci ve Francii a Velké Británii začali jednat o možnostech přesunu z Polska. Jediné východisko nalezli v nabídce francouzské vlády.  S odvoláním na mírový stav a tím zákaz tvořit na svém území samostatné vojenské útvary cizích států, dovolovala francouzská strana umístit čs. vojáky v cizinecké legii, ke museli podepsat pětiletý závazek. Přes počáteční vlnu nevole čs. vojáci pochopili, že v Polsku zůstat nemohou a tak na základě ústního slibu, že závazek je pouze formální, podepsali vstup do legií. V průběhu května až srpna 1939 odplulo z Polska do Francie šest lodních transportů čs. vojáků, mezi nimi téměř 500 letců, aby nastoupili výcvik v afrických táborech francouzské cizinecké legie. 

     Léto roku 1939 však přineslo značné zostření politické situace ve střední Evropě, takže polská vláda začala uvažovat o možnostech spolupráce s čs. vojáky, zejména s letci. Při rozhovorech vojenských představitelů obou stran nabídla vojenským specialistům vstup do polské armády na základě smluvního poměru. Připravený sedmý transport do Francie se už neuskutečnil. Do služeb polské armády vstoupila téměř stovka čs. letců. 1. září 1939 zahájil wehrmacht válečné tažení proti Polsku. Rychlý vývoj válečných událostí po přepadená Polska, koncentrované bombardování polských letišť i komunikací vyvolaly dezorganizaci v obranných bojích a způsobily obrovské ztráty. Jen někteří z čs. letců se mohli spolupodílet na leteckých operacích, zejména v průzkumech a ústupových bojích. Během několika týdnů přestalo Polsko existovat i přes hrdinný odpor polské armády i lidu.

     Přepadení Polska zahájilo dlouhých šest let druhé světové války. Francie a Británie vyhlásily 3. září formálně Německu válku, ale pro pomoc napadenému Polsku neučinily žádné závažné bojové akce. Nastalo období, označované jako měsíce podivné války. Vypuknutí války se však trochu dotklo situace čs. vojáků, ovšem jen v případě letců. Jejich činnost dostávala organizovanější charakter, na základě rozkazu byli ihned uvolněni čs. piloti z cizinecké legie a rozmístěni na letecké základny v severní Africe. Ve Francii, kam proudily různými cestami řady dalších čs. vojáků, byli naši piloti přiděleni přímo k francouzským posádkám. 22. června 1940 Francie kapitulovala a podepsala příměří s Německem, potvrzující úplnou porážku Francie. Opět prudce stoupalo válečné napětí, vyvstala otázka, kdy nacisté obrátí směr svého útoku proti Anglii.

     Churchill vystřídal ve funkci Chamberlaina a kategoricky odmítl Hitlerovy návrhy a pokusy o smír. Pro čs. emigraci poskytovaly britské ostrovy momentálně poslední možnost, kam přesunout své vojáky. Chopila se jí a nabídla britské vládě své vojenské jednotky pro nadcházející boje. V červnu 1940 začala po příslibu podpory ze strany britských vládních činitelů evakuace z Francie. Francouzské úřady se nemínily angažovat v odsunu cizích vojsk a bylo možné počítat jen s podporou Britů, takže se v jihofrancouzských přístavech Marseille, Port Vendres a zejména v Séte, kam se soustředila většina čs. vojáků, evakuace odbývala  za nepředstavitelného chaosu, diskriminace vojáků a nepřetržité řadě obtíží. Také cesty letců, rozmístěných po celé Francii, vedly z různých míst do Anglie mnohými oklikami (např. přes severní Afriku), přesto se kolem poloviny srpna 1940 soustředili téměř všechny naše evakuované vojenské síly ve Velké Británii.  Přijetí čs. vojáků na britských ostrovech bylo v porovnání s Polskem a Francií s ohledem na aktuální hrozbu hitlerovské invaze velmi přátelské. Britská úřední místa také okamžitě projevila ochotu jednat o organizování a použití čs. letců v rámci své armády.

Závěr - Československý odboj na Západě v období 2. světové války

  Druhá světová válka a nacistická okupace představovaly pro český národ nesmírně těžkou zkoušku, v níž šlo o samotnou jeho existenci. Parašutistům se podařilo zajistit atentátem na Heydricha pomoc při diplomatické obnově Československa. Atentát a represe po něm vzbudily v celém světě mimořádný ohlas. Toho se prezidentovi Benešovi podařilo využít k rozbití nacistické lživé kampaně o spokojenosti Čechů s fašistickou nadvládou, ale i k dokladování odporu českého národa proti Německu. Prostřednictvím R 3 získal Londýn účast v České národní radě. Neústupnost sovětské strany neumožnila osvobození velké části republiky vojsky ze Západu, tím byla v rámci politické hry oslabena pozice probenešovské londýnské emigrace a miska vah se převážila ve prospěch komunistů.

     Naši vojáci, odbojoví pracovníci i parašutisté sehrály významnou roli v našem boji za osvobození. Značná část parašutistů v boji s okupanty padla, ani ztráty v řadách vojska i prostých lidí nelze nevidět. Jejich přínos v boji za svobodu nelze přehlížet a podceňovat. Drtivá většina odbojářů viděla smysl svého jednání v boji za svobodu Československa a pro splnění tohoto cíle položili mnozí mladí lidé své životy. Za to jim patří nejen trvalé a čestné místo v naší historii, ale i naše úcta.

 

Klíčová slova - Československý odboj na Západě v období 2. světové války

Československý odboj, 2. světová válka, nacistická okupace, atenstát na Heydricha, Beneš

 

Stažení práce - Československý odboj na Západě v období 2. světové války

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 100 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0621 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

 

Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420607443173

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde