Antropologické problémy spotřebního chování a hnutí dobrovolné skromnosti

Základní informace - Antropologické problémy spotřebního chování a hnutí dobrovolné skromnosti

Název práce: Antropologické problémy spotřebního chování a hnutí dobrovolné skromnosti

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 51 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Ondřej Šplíchal

Datum obhajoby: 2006

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Souhrn - Antropologické problémy spotřebního chování a hnutí dobrovolné skromnosti

Ve své práci jsem se zaměřil na řešení konfliktu mezi lidskou spotřebou konzumního charakteru a životním prostředím. Bezohledná činnost lidstva dovedla společnost před možnost velké ekologické katastrofy a tak bylo nutné přeformulovat koncept ekonomického růstu a pokroku. Vyústěním je projekt trvale udržitelného rozvoje. Při jeho realizaci ale vyvstávají dvě otázky: 1) Iniciovat nové principy cestou “zdola“ nebo “shora“ společnosti? a 2) Snažit se o stimulaci spotřeby nebo naopak o její utlumení? Návrh řešení předestřeného konfliktu včetně odpovědí na tyto otázky je vyústěním mé práce. Pro zdárné splnění tohoto cíle bylo nezbytné poznat blíže principy spotřebního chování, konzumerismu, hnutí dobrovolné skromnosti a marketingu. Poté jsem proti sobě postavil marketing jako hybatele růstu spotřeby a dobrovolnou skromnost jako jeho protiklad a vyhodnotil jsem je podle SWOT analýzy. Obě oblasti měly prakticky stejný poměr základních pozitiv a negativ a proto je mnou navrhované řešení jejich syntézou, která se snaží využít jejich silných momentů. Tyto silné stránky se pak odrážejí v klíčových oblastech, jenž formují lidskou spotřebu – politika, ekonomie, věda, rodina a vzdělávání. Aplikace tohoto návrhu by mohla napomoci k širšímu uplatňovaní ekologických norem ve společnosti.

Úvod - Antropologické problémy spotřebního chování a hnutí dobrovolné skromnosti

Globalizační proces plně nastartovaný v minulém století staví před lidskou společnost na začátku 21. století celou škálu příležitostí, ale také neméně ohrožení. Svět se stává jednou velkou “globální vesnicí“, kde se události na jednom místě mohou dotýkat lidí na druhé straně zeměkoule a co víc, mohou ovlivnit úplně celou planetu. Takové široké důsledky v nejrůznějších oblastech lidské činnosti jsou historicky zcela ojedinělé, a proto je zapotřebí více než kdy dříve zaobírat se všemi aspekty a důsledky ideologií, konceptů a teorií, z kterých pramení konkrétní lidské konání. Globalizace je podporována několika základními silami ( faktory ), které spolu a na sebe vzájemně působí a jejichž výslednice formuje společnost a tím i jednotlivce. Takovými silami jsou ekonomika, politika, věda a výzkum a kultura ( v širším slova smyslu, který zahrnuje umění, náboženství, společenské normy, životní styl, životní prostředí atd. – v nejširším slova smyslu se i předchozí tři síly dají pokládat za součást kultury ). Již jen precizní definování těchto pojmů by mohlo pojmout celou diplomovou práci, jak už jsem naznačil u kultury. To ovšem není cílem této práce. Směr, kterým se chci ubírat je možno vyjádřit jako charakteristiku působení výslednice těchto sil na lidské chování v oblasti spotřebního chování člověka.

Všechny uvedené síly určitým způsobem podněcují a ovlivňují jednu ze základních složek lidské existence, kterou je spotřeba ( myšlena spotřeba hmotného charakteru ). Tento proces není jednosměrný – spotřební chování lidské společnosti ve svém důsledku zpětně působí na tyto síly ( například důležitost spotřeby pro moderní ekonomiku je zcela zřejmý, viz vyjádření základního ukazatele - HDP ). Spotřební chování jedince má nejrůznější podoby ( úroveň ), které se dají ve svých krajních oblastech nazvat: konzumerismem v případě neřízené spotřeby, která nemá hranic a na druhé straně asketismem, což je snaha o minimalizaci vlastní spotřeby. Současný svět si zakládá spíše na spotřebě, která se blíží konzumerismu. Ale takový způsob chování lidské společnosti přináší zásadní problém! Člověk je determinován fyzickým prostředím ( zdroji ), tzn. má zcela jistě limity ( spotřebního chování ), které nemůže bez úhony překročit. Všeobecně rozšířenou doktrínou prosperity je naopak neustálý růst reprezentovaný právě rostoucí spotřebou hmotných statků ( tedy zdrojů ). To logicky vede ke střetu, který by mohl mít velmi nepříjemné důsledky. Dobrým “zrcadlem“ či “obrazem“ toho, jak si stojíme, je životní prostředí. Světová společnost, reprezentovaná například politiky a vědci si tuto situaci uvědomuje a mnoho lidí, kteří by tuto tezi zpochybňovali se už asi dnes nenajde. Spornou záležitostí je spíše otázka, jak daleko nebo blízko jsme od zmíněného střetu a jak nastalou situaci řešit. O tom svědčí nejrůznější aktivity světových organizací směřující k řešení problémů životního prostředí ( viz mezinárodní konference o životním prostředí, např.: Earth Summit 1992 v Rio de Janeiro a jeho výstupní dokument Agenda 21 ). Navrhovaná řešení tohoto možného fatálního střetu jsou různá. Jedním z konceptů, který se objevuje jako možný “lék“ je hnutí dobrovolné skromnosti.

Závěr - Antropologické problémy spotřebního chování a hnutí dobrovolné skromnosti

Ústředním tématem mé práce je konflikt mezi spotřebním chováním lidské společnosti a ekologií. Současný trend ve spotřebě se vyznačuje konzumeristickou orientací. Ta má ovšem na životní prostředí, v němž žijeme, velmi negativní vliv. Znečišťování, zamořování a devastace přírody spolu s vyčerpáváním neobnovitelných zdrojů jsou náklady, které přináší snaha moderní společnosti po neustálém materiálním růstu. Ve druhé polovině 20. století začali vědci na toto nebezpečí poukazovat, což vedlo k určité sebereflexi. Koncept pokroku v podobě neustálého ekonomického růstu byl přetransformován do projektu trvale udržitelného rozvoje. Tento nový koncept přijatý světovou veřejností má zajistit pokrok lidstva, ovšem za podmínek ohleduplnosti k environmentálním faktorům a budoucím generacím. Existují však dva základní možné přístupy k jeho zavedení do praxe. Je to buď snaha o cestu dalšího růstu s integrací ekologických norem do života společnosti cestou “shora“, tj. prostřednictvím mezinárodních a národních institucí. To znamená i podporu dalšího zvyšování spotřeby, která je ústředním hybatelem ekonomického růstu. Druhou cestou k dosažení ekologické rovnováhy je implementace ekologické šetrnosti do života společnosti cestou “zdola“, tj. od jednotlivců a rodin do vyšších společenských uskupení. Prostředkem k nalezení rovnováhy ekologie a spotřeby je nikoli její zvyšování, ale naopak snižování, které pomůže procesu ozdravení životního prostředí i celé společnosti. Se spotřebním chováním souvisí i marketing. Tento nástroj ekonomických, politických a občanských organizací má v současném převládajícím pojetí spotřebu stimulovat. Působí tedy opačným směrem než myšlenky hnutí dobrovolné skromnosti. V souladu se znalostí těchto skutečností jsem formuloval i cíl své práce. Dá se rozdělit do dvou částí. Za prvé zhodnotit silné a slabé stránky marketingových aktivit a konceptu dobrovolné skromnosti. Pomocí této analýzy pak druhou částí cíle bylo vytvořit návrh na řešení konfliktu spotřebního chování a ekologie ve vztahu k využití silných momentů marketingu i dobrovolné skromnosti.

Cesta k naplnění vytčeného cíle vedla přes definování a prozkoumání spotřebního chování, jeho dvou poloh v podobě konzumerismu a dobrovolné skromnosti a konečně v jeho stimulujícím prvku, jímž je marketing. Myšlenky a principy dobrovolné skromnosti a marketingu jsem následně postavil proti sobě jako nositele protichůdných tendencí ve spotřebě a podrobněji prostřednictvím vybraných zdrojů zkoumal jejich zásady a projevy. Pod dojmem tohoto bližšího výzkumu jsem pak provedl jejich SWOT analýzu s důrazem na silné a slabé stránky obou oblastí. Výsledkem SWOT analýzy jsou základní pozitiva a negativa, která ani v jedné ze zkoumaných oblastí nad sebou nepřevažují. Proto je logické hledat řešení konfliktu spotřeby a ekologie v určité syntéze obou těchto pohledů na lidskou spotřebu, ačkoli se jeví na první pohled protichůdně. Z toho vyplývá i nutnost hledání pozitivních a efektivních prvků na obou cestách ( “shora“ i “zdola“ ) v otázce praktické aplikace konceptu trvale udržitelného rozvoje do života moderní společnosti. V těchto intencích se nese i můj návrh řešení konfliktu spotřebního chování a ekologie. Jak ve stručnosti vypadá? Je nutné vymezit ráz konkrétních postupů v základních oblastech jež působí na moderní společnost. V otázce, zda se vydat cestou aplikace environmentální etiky do společnosti cestou “shora“ či “zdola“, jsem jednoznačně pro aktivity vedené od vyšších společenských konstruktů k nižším, protože očekávat hromadný individuální příklon k ekologické šetrnosti je nereálné. Hlavní odpovědnost v tomto smyslu kladu na obce ( zastupitelstva ) jako lidem poměrně blízké instituce, které ovšem musí mít dostatečné pravomoci. V otázce míry materiální spotřeby společnosti upřednostňuji cestu pomalého a uvážlivého růstu vzhledem k environmentálním otázkám. Nelze tolerovat současné tempo spotřeby jež může ještě velmi narůst vzhledem k rozvoji nových a velkých ekonomik ( samozřejmě mám na mysli Čínu a Indii ). Společenské a ekonomické mechanismy jsou však nastaveny tak , že určitý růst spotřeby je nezbytný a její náhlý významný propad by způsobil obrovské socioekonomické problémy. Zdůrazňuji ovšem znovu ekologicky šetrnou spotřebu.

Závěrem lze říci, že celý problém řešení střetu mezi lidskými potřebami, spotřebou a jejími výsledky na sociální a ekologické klima ve světě je velmi rozsáhlý a komplexní problém. Mnou navrhované řešení je spíše rámcovým projektem. Jeho konkretizace pro každou jednotlivou oblast by sama stačila na rozsah diplomové práce. Uvědomuji si, že zavádění takovýchto principů do života společnosti je velmi těžkým a časově náročným úkolem, který možná nebude nikdy splněn. Chci ovšem být optimistou a věřit, že lidská společnost se dokáže s takto náročnou výzvou vyrovnat a skutečně zajistit kvalitní život pro budoucí generace v odpovídajícím životním prostředí. Pokud ovšem ve svém snažení bude postupovat nadále tak nerozhodně a liknavě jako nyní, nelze než doufat v zásah Boží…

Klíčová slova - Antropologické problémy spotřebního chování a hnutí dobrovolné skromnosti

Spotřební chování, konzumerismus, dobrovolná skromnost, životní prostředí, marketing, společnost, zodpovědnost, trvale udržitelný rozvoj, postoj k majetku

Obsah - Antropologické problémy spotřebního chování a hnutí dobrovolné skromnosti

1. ÚVOD

2. CÍL A METODIKA PRÁCE

3. DEFINOVÁNÍ SPOTŘEBNÍHO CHOVÁNÍ A DOBROVOLNÉ SKROMNOSTI

3.1. Spotřební chování

3.2. Konzumerismus

3.3. Dobrovolná skromnost

4. MARKETING

4.1. Vývoj marketingu

4.2. CRM

4.3. Nástroje marketingové komunikace

4.4. Ekologická stopa v marketingu

5. DOBROVOLNÁ SKROMNOST

5.1. Doprava

5.2. Postoj k majetku

5.3. Nakládání s odpady

5.4. Stravovací návyky

5.5. Cestovní ruch

6. SWOT ANALÝZA

6.1. Silné a slabé stránky marketingu

6.1.1. Silné stránky

6.1.2. Slabé stránky

6.2. Silné a slabé stránky hnutí dobrovolné skromnosti

6.2.1. Silné stránky

6.2.2. Slabé stránky

6.3. Příležitosti a ohrožení

7. NÁVRH ŘEŠENÍ KONFLIKTU SPOTŘEBNÍHO CHOVÁNÍ A EKOLOGICKÉ ROVNOVÁHY

8. ZÁVĚR

9. LITERATURA

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde

TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde