Strukturální fondy EU na příkladu regionu Střední Moravy

Česká republika se v roce 2004 stala členskou zemí Evropské Unie (EU) a aktivně se tedy podílí na komunitárních politikách, pokrývajících celé spektrum činností Unie. Jednou z významných oblastí ovlivňujících vnitrozemské dění je Politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS). Tato politika, nazývaná také regionální, má již dlouhou tradici a dlouhodobě usiluje o úspěšnou konvergenci a trvale udržitelný růst všech regionů a členských zemí. Po často velmi složitých jednáních se vyvinula do současné podoby, a hlavním cílem mojí práce je tuto podobu vyhodnotit. Těžko lze však předpokládat, že je to podoba konečná, diskuse o jejím budoucím uspořádání pokračují. Nyní se ČR stává díky své relativně nižší ekonomické vyspělosti vysokým čistým příjemcem pomoci a země čerpá z fondů EU již ve druhém finančním období (první období 2004-2006 však bylo pouze zkrácené). Současný rámec je sedmiletý a začal rokem 2007. Mnohé projekty byly již podpořeny před samotným přijetím do EU v rámci fondů předvstupní pomoci, obsahem mojí práce ale není analyzovat toto období. Participace na politikách Unie však přináší také povinnosti ve formě harmonizace domácí legislativy s evropským právem, tzv. acquis communautaire a respektování hlavních principů.
Diplomová práce se zaměří na aktuální programovací období a analýzu současného stavu fungování regionální politiky v ČR, přičemž důraz bude kladen na region Střední Moravy. Cílem je tedy na příkladu zmíněného regionu demonstrovat aplikaci politiky HSS v ČR, její provádění, vliv na celkové prostředí a naplňování v rámci proces čerpání. Na ekonomických ukazatelích lze také pozorovat úspěšnost politiky.
Nejdříve se zaměřím na celý kontext politiky HSS na evropské úrovni a popíši její hlavní principy a současné fungování (se vztahem k jejímu historickému formování a legislativnímu rámci). Vysvětlím zde cíle a úkoly strukturálních fondů a jejich nastavení. Protože jsou možnosti čerpání prostředků širší než pouze prostřednictvím strukturálních fondů, uvedu také jiné finanční zdroje EU, které se týkají čerpání v ČR. Důležité bude také stručné zhodnocení minulého programovacího období a jeho srovnání se současným pro lepší pochopení problematiky současného nastavení systému.
V další kapitole se budu zabývat právě probíhajícím programovacím obdobím 2007-2013 a jeho adaptací na podmínky v ČR. Zde se tedy dostanu na národní úroveň, protože jednotlivé členské státy uplatňují politiku HSS různě. Každá země si například mohla stanovit své vlastní operační programy (uplatňuje se zde jako v mnoha jiných koordinovaných politikách princip subsidiarity), je však nutný souhlas evropských institucí. Já se pokusím analyzovat situaci v ČR. Operační programy jsou pro správné fungování regionální politiky základním kamenem, a proto se budu jejich nastavení věnovat podrobněji. Podívám se na to, jaké hlavní výzvy sledují, na množství alokovaných prostředků, a jaké projekty jsou považovány za prioritní. Nastavení celého systému pochází z národních programových dokumentů, které zde budou také zmíněny.
Ve třetí kapitole se budu zabývat aktuální diskusí o možném budoucím vývoji regionální politiky. Pokusím se zjistit, do jaké fáze tato otázka dospěla a co je možné očekávat v následujícím programovacím období nejen na evropské úrovni, ale také ve svém důsledku pro ČR. Již nyní se totiž formují pozice jednotlivých členských států a je přitom zřejmé, že mnohé země budou zastávat často protichůdná stanoviska. Vývoj bude ale zajímavé sledovat i nadále.
V poslední kapitole se dostanu k hlavnímu tématu práce, a to analýzy fungování regionální politiky na příkladu regionu Střední Moravy. Protože jsem se v Olomouci narodil a znám tamější prostředí, pokusím se zohlednit moje zkušenosti. Nejdříve charakterizuji region a stanovím jeho SWOT analýzu, což je důležitý prvek pro správné nastavení cílů a výzev v regionu. Následně ji porovnám s nastavením regionálního operačního programu, zda odpovídá hlavním potřebám regionu. Na závěr vyhodnotím současný stav čerpání a pomocí statistik určím, zda regionální operační program správně funguje.
Moje cíle jsou poměrně odvážné, ale na základě všech dostupných materiálů se pokusím o komplexní popis a analýzu s přihlédnutím k dobré srozumitelnosti, aby mohla být práce přínosná i mimo akademickou sféru.