Státní podpora solární energie v ČR

Základní informace - Státní podpora solární energie v ČR

Název práce: Státní podpora solární energie v ČR

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 82 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Ing. Josef Marada

Datum obhajoby: 2014

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Velmi dobře

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce - Státní podpora solární energie v ČR

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 250 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0676 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Úvod - Státní podpora solární energie v ČR

Kdybychom měli jmenovat pouze několik věcí, na kterých stojí a padá dnešní moderní civilizace, energie by určitě zazněla mezi prvními. Tomu odpovídá i její neustále rostoucí potřeba již od prvopočátku průmyslové revoluce. Nejvíce energie se stále získává z takzvaných tradičních zdrojů energie, jde především o uhlí, ropu a zemní plyn. Dlouhou dobu byla pozornost zaměřena pouze na získávání energie. Vedlejší dopady, jako znečištění ovzduší vedoucí ke zdravotním potížím či takzvanému globálnímu oteplování, se opomíjely nebo nebyly považovány až za tak důležité. Ke konci dvacátého století nastala změna. Mezi zástupci nejvýznamnějších států světa vzniklo několik dohod, na základě kterých se měli na ochranu planety více zaměřit. Dalším impulsem byly mimo jiné i ropné šoky a zřetelná závislost na ropě. Proto začal být kladen stále větší důraz na rozvoj technologií využívajících tzv. nevyčerpatelné zdroje energie (slunce, vítr, voda). Na základě tohoto pokroku by bylo docíleno využívání „čistějších“ zdrojů energie, vyšší energetické soběstačnosti a diverzifikaci energetických zdrojů. Téma státní podpory solárních energií jsem si vybral, jelikož má co nabídnout. Nenajde se asi nikdo, kdo by mohl s čistým svědomím říci, že podpora fotovoltaických elektráren (dále jen FVE) v České republice proběhla v naprostém pořádku. Z chyb by se však měl člověk učit, ne je schovávat. Takzvaný fotovoltaický boom nevznikl přes noc. Proto se v práci zaměřuji na sledování podstatných okolností a sleduji, jak se vyvíjí v čase. V práci chci zodpovědět otázky, které mně samotnému nebyly jasné. Kde měl fotovoltaický boom kořeny, jak probíhal, proč k němu vůbec došlo a jak se z něho lze do budoucnosti poučit. Nejdříve však bylo potřeba zanalyzovat hlavní faktory ovlivňující tvorbu podpory, ať už faktorů ekonomických, technických či přírodních. Není cílem plně obsáhnout všechny tyto ovlivňující faktory, ale poskytnout čtenáři ucelený pohled na zkoumanou problematiku.

Práce je rozdělena do několika celků. První kapitola se zaměřuje na oblast obnovitelných zdrojů energie (dále jen OZE). Definuje, co to vlastně OZE jsou, jaké jsou jejich hlavní pozitiva a negativa. Jak na tom jednotlivé druhy OZE jsou, co se týče nároků na plochu, jak jsou drahé a jak přispívají ke snížení produkce CO2. Aby bylo docíleno uceleného obrazu, jsou data dána do celosvětového kontextu. Celá práce se zaměřuje především na fotovoltaiku, ostatní OZE jsou rozpracovány spíše okrajově. Jelikož je státní podpora ve své podstatě pouze druh regulace, je tomuto tématu věnována kapitola druhá. Jsou uvedeny hlavní důvody regulace a problémy, jenž jsou s regulací OZE spojeny. Třetí kapitola se věnuje jednotlivým systémům podpory, pomocí kterých státy obecně motivují k investicím do OZE. Jsou řečeny hlavní výhody, ale zároveň i hlavní problémy s jejich uplatňováním. Aby se nejednalo pouze o teorii, je ukázáno, jaký druh podpory OZE si jednotlivé státy (včetně ČR) vybraly a jaké největší změny proběhly v nedávných letech.

Těžiště této práce bude obsaženo v druhé polovině práce, zaměřené na tzv. fotovoltaický boom. Jelikož se nejedná o problematiku jednoduchou, je na něj pohlíženo z více stran. Nejdříve z pohledu legislativy, důležitých zákonů v ČR i v celé Evropské unii (dále jen EU). Jsou uvedeny hlavní důvody, jenž způsobily rigidnost celého systému podpory, a tím nepřímo zavinily budoucí stav. Druhý pohled se zaměřuje na ekonomickou stránku věci doplněnou o sílu informací. Jsou zde popsány příčiny a průběh boomu. V neposlední řadě je na celou problematiku pohlédnuto z politického hlediska. Je zde uvedeno, jak se k dané problematice stavěly jednotlivé strany, jež mohly do vývoje zasáhnout nejvýznamněji.

Cíl - Státní podpora solární energie v ČR

Hlavním cílem práce tedy je charakterizovat smysl, význam fotovoltaických elektráren a zhodnotit různé názory na uplatňování podpory FVE. Následně zodpovědět otázku, zdali byly výkupní ceny u FVE nastaveny nepřiměřeně vysoko již při vzniku zákona v roce 2005 nebo se tak stalo až v době pozdější a v neposlední řadě analyzovat nastavení výnosnosti investic do FVE na počátku sledovaného období, v průběhu fotovoltaického boomu i v letech po něm.

Závěr - Státní podpora solární energie v ČR

V práci byly analyzovány výhody, nevýhody a trendy jednotlivých obnovitelných zdrojů energie v ČR i ve světě, především pak energie solární. Pomocí nákladové křivky bylo ukázáno, že nákladovost FVE byla v prvních letech podpory ve srovnání s dalšími OZE daleko vyšší. Zároveň je s praktickým využitím FVE spojena daleko větší produkce CO2, než je tomu u ostatních OZE. FVE je na tom v produkci CO2 dokonce hůř, než energie jaderná. Naopak mezi výhody oproti větrným elektrárnám a biomase zajisté patří nižší náročnost na prostor. Navíc lze využít prostor, jenž k ničemu výhodnějšímu sloužit nemůže – střechy domů. Zajímavou informací také je, že světové investice do OZE pomalu převyšují investice do fosilních paliv. Dále byla zkoumána samotná podstata podpory – regulace. V prvních dvou kapitolách tak byl charakterizován smysl podpory OZE, zároveň však bylo upozorněno na hlavní problémy s jejím uplatňováním. Hlavním problémem je především pokřivení trhu a tržních cen energií. Jak zaznívá z úst odpůrců státních zásahů do fungování trhu, současná tržní cena elektřiny se již tržní cenou nedá nazývat. Kvůli tak masivní podpoře OZE došlo k poklesu ceny surové elektřiny. To je sice spotřebitelem vítáno, na druhou stranu se kvůli tomu nevyplatí investovat do žádného zdroje, který by sám obstál na trhu, a to ani do těch perspektivních nízkouhlíkových. Rozbor možných strategií podpory ukázal, jakými způsoby mohl stát docílit navýšení používání OZE. Z počátku byl velmi oblíbený systém pevných výkupních cen. V některých státech se však neosvědčil z důvodů přílišné rigidnosti nastavené podpory, proto je v poslední době zaznamenán přechod spíše k zeleným certifikátům a aukčním systémům a to nejenom v Evropě, ale i ve světě.

Dále byl v práci analyzován vznik, průběh a dopady „fotovoltaického boomu“ v ČR. Již při vstupu ČR do EU měla unie nastaveno několik energetických cílů. Především to byly následující: vyšší energetickou soběstačnost, diverzifikaci energetických zdrojů a snížení množství skleníkových plynů. Tyto cíle byly transformovány do energetické politiky ČR pomocí zákona č. 180/2005 Sb., jehož původní znění nebylo nejšťastnější, konkrétně paragraf říkající, že výkupní ceny nemohou meziročně klesnout o více než 5 %. Z dnešního pohledu je to zcela špatně. Jak se však říká: „Po bitvě je každý generál“. Kdybychom se vrátili v čase do roku 2005 tak zjistíme, že zaznívaly hlasy volající po ještě větší podpoře OZE, že schválené nastavení je nedostatečné. Jak tedy odpovědět na otázku, jež byla položena v úvodu práce: Bylo nastavení podpory FVE nadměrně vysoké již při schválení zákona v roce 2005? Dle mého názoru nikoliv. A to hned z více důvodů. Za prvé, ač si to mnozí neuvědomují, zákon 180/2005 Sb. stanovuje podmínky pro všechny OZE, nikoliv pouze pro fotovoltaiku. Kdyby jeho legislativní zpracování mělo být jediným důvodem boomu, proč zde nevznikla podobná situace například i u větrných elektráren? Za druhé, během prvních let zákona podíl OZE na spotřebě elektrické energie rostl jen pozvolna, a to především díky růstu biomasy. Za třetí, pomocí grafů ve čtvrté kapitole je vidět, že výše nastavených výkupních cen víceméně odpovídala cenám nastavených v ostatních evropských státech.

Jak bylo v práci zanalyzováno, problém přišel až v roce 2008, kdy nejdříve došlo k poklesu kurzu až na 23 CZK/EUR. Následně začala prudce klesat cena FV panelů, především kvůli spuštění nových výrobních kapacit solárního křemíku v Číně. Ceny FV panelů padaly o několik desítek procent. ERÚ mohl na tuto změnu jen těžko dostatečně reagovat snížením výkupních cen, když mu zákon umožňoval meziročně snížit ceny pouze o 5 %. Z tohoto důvodu byl v práci věnován prostor i politickému vývoji. Zcela zásadní pro podchycení vzniklého problému byl rok 2009. Se změnou situace na trhu se o štědré nastavení podmínek investice do FVE, začalo zajímat stále více potencionálních investorů. Bohužel, zájem u zákonodárců až tak významný nebyl. Úřednická vláda Jana Fischera předložila novelu upravující nevhodný stav až v listopadu 2009, legislativním procesem prošla až v roce 2010, s platností od roku 2011. Kdo z investorů chtěl získat výhodné podmínky roku 2010, musel dostavět FVE do konce roku (zájem byl vskutku obrovský, v posledních dnech roku 2010 byl dokonce až za hranicí legálnosti). V roce 2010 vzrostla instalovaná kapacita FVE o 289,2 %, čímž byl téměř dohnán instalovaný výkon elektrárny Temelín. Aby dopad na cenu elektřiny a potažmo i spotřebitele nebyl tak markantní, rozhodla se vláda uvalit na FVE dostavěné v letech 2009 a 2010 takzvanou solární daň ve výši 26 %. Dopady této daně byly zkoumány v poslední kapitole. Rapidní rozvoj fotovoltaiky vytvořil nemalé problémy, které ovlivnily všechny spotřebitele. Podpora OZE je přímo promítána do cen spotřebitelům elektrické energie. Z počátku činila pouze několik desítek korun, v roce 2013 však vyšplhala k rekordním 583 Kč/MWh. Od roku 2011 se vláda rozhodla celkovou částku dotovat i z peněz státního rozpočtu. Kdyby tak neučinila, byla by částka podpory OZE v roce 2013 ještě vyšší, konkrétně 788 Kč/MWh! Kumulované náklady za celou dobu podpory OZE se potom dle odhadů vyšplhají až k neuvěřitelným 800-900 miliard korun, přičemž největší část z těchto peněz bude vyplacena právě FVE s instalovaným výkonem nad 100 kW.

Klíčová slova - Státní podpora solární energie v ČR

Obnovitelné zdroje energie, fotovoltaika, emise, solární energie, větrná energie, biomasa, vodní energie, státní podpora, regulace, investiční subvence, fiskální pobídky

Obsah - Státní podpora solární energie v ČR

Úvod
1 Obnovitelné zdroje energie
1.1 Pozitivní přínos
1.2 Negativní přínos
1.3 Fotovoltaika a emise CO2
1.4 Nákladové křivky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie
1.5 Podpora obnovitelných zdrojů energie a dopad na trh práce
1.6 Jednotlivé formy elektráren obnovitelných zdrojů energie
1.6.1 Solární energie
1.6.2 Biomasa
1.6.3 Větrná energie
1.6.4 Vodní energie
1.7 Obnovitelné zdroje energie v ČR
1.8 Obnovitelné zdroje energie v Evropě
1.9 Obnovitelné zdroje energie ve světě
1.10 Investice do obnovitelných zdrojů energie
2 Státní podpora a regulace
2.1 Motivy regulace
2.2 Státní podpora solárních energií
2.3 Regulace a zájmové skupiny
2.4 Ochrana investorů versus zachování tržních podmínek
3 Varianty podpory obnovitelných zdrojů energie
3.1 Základní možnosti jsou následující:
3.1.1 Pevné tarify
3.1.2 Investiční subvence, fiskální pobídky
3.1.3 Aukční systém
3.1.4 Systém zelených certifikátů
3.2 Podpora obnovitelných zdrojů energie v Evropě
3.3 Aktuální vývoj podpory obnovitelných zdrojů energie ve světě
3.4 Způsob podpory obnovitelných zdrojů energie v České republice
3.4.1 Stanovení výkupních cen
4 Fotovolatický „boom“
4.1 Legislativní úprava
4.1.1 Novely zákona č. 180/2005 Sb.
4.1.2 Další legislativní vývoj v podpoře obnovitelných zdrojů energie
4.2 Ekonomické skutečnosti
4.2.1 Nastavení výkupních cen a vývoj kurzu
4.2.2 Ceny fotovoltaického článku
4.3 Informační pohled na věc a aktuální očekávání
4.3.1 „Haló“ efekt, oznámení o omezení podpory
4.4 Politická odpovědnost
5 Dopady podpory solární energie
5.1 Cena elektřiny
5.2 Náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie
5.3 Náklady podpory fotovoltaiky
5.4 Dopady na domácnosti
5.5 Dopady na průmysl
5.6 Přínosy podpory obnovitelných zdrojů energie
6 Investiční kritéria
6.1 Doba návratnosti
6.1.1 Hlavní nedostatky prosté doby návratnosti
6.1.2 Vhodné užití doby návratnosti
6.2 Vnitřní výnosové procento (IRR)
6.2.1 Nastavení vnitřního výnosového procenta (IRR) v České republice
6.3 Optimální výnos
6.4 Parametry výpočtu výnosnosti investic do fotovoltaických elektráren
6.5 Vývoj počtu fotovoltaických elektráren po roce 2010
7 Závěr
8 Zdroje
9 Seznam grafů, obrázků a tabulek
Přílohy