Trh práce v ČR, dopady vstupu ČR do EU

Základní informace

Název práce: Trh práce v ČR, dopady vstupu ČR do EU

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 124 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2007

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 300 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0328 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn

Jedním z aktuálních a závažných problémů současné společnosti je nepříznivá situace na trhu práce a rostoucí nezaměstnanost s tendencí prodlužování její délky. Nezaměstnanost je jedním ze zásadních problémů tržní ekonomiky vyspělých zemí a ohrožuje ekonomickou, sociální, ale i politickou stabilitu společnosti.
1. května 2004 vstoupila ČR do EU a připojila se tak k Evropské strategii zaměstnanosti s podtitulem „Strategie pro plnou zaměstnanost a lepší pracovní místa pro všechny“. Cílem diplomové práce je zachytit proces integrace ČR do EU na poli zaměstnanosti a nalézt souvislosti mezi tímto procesem a vývojem situace na trhu práce v ČR.
Významným zdrojem pro tuto práci byly informace, získané díky studiu platných právních norem ČR, dokumentů koncepčního a analytického charakteru zpracovaných zejména na MPSV a ČSÚ, dokumentů primárního a sekundárního práva EU či dokumentů přijatých v souvislosti s přípravou ČR na vstup do EU.

Vývoj na trhu práce je pod vlivem stejných tržních zákonitostí jako ostatní trhy. Má však řadu specifických rysů, které jsou projevem výjimečnosti výrobního faktoru práce. I na trhu práce platí, že vyrovnání poptávky s nabídkou vyjadřuje rovnovážnou situaci. Rovnováha na trhu práce je však provázena existencí nezaměstnanosti, která je od trhu práce neoddělitelná. Tento trh se totiž velmi podstatně liší od dokonale konkurenčního trhu, má mnoho nedokonale konkurenčních charakteristik. Práce je nestejnorodá, a proto je trh práce segmentovaný. Vytvářejí se na něm výrazné nekonkurenční skupiny. Požadavky trhu práce na kvalifikaci pracovníků nejsou samozřejmě přesně kryty nabídkou. Práce není dokonale mobilní, neexistují dokonalé informace o pracovních místech atd.
Česká republika se mohla poprvé po velmi dlouhé době setkat s nezaměstnaností po návratu k tržnímu hospodářství po roce 1989. Centrálně plánovaná ekonomika totiž nezaměstnanost „odstranila“. Bylo považováno za pozitivní, že všichni práceschopní obyvatelé byli zaměstnáni. Podle socialistické ideologie byla veškerá nezaměstnanost plýtvání lidskými zdroji. Ovšem tato plná zaměstnanost byla pouze statistická a nezaměstnanost se zde vyskytovala ve skryté formě. Všichni práceschopní obyvatelé pobírali mzdu, ale nepracovali s takovou intenzitou, aby se produkt jejich práce rovnal mzdě. Byla tedy udržována umělá přezaměstnanost s nízkou produktivitou práce.
Na podzim roku 1989 však došlo k zásadním změnám ve společenském, politickém i hospodářském vývoji v České republice. Po přechodu k tržnímu hospodářství se situace změnila. Česká ekonomika začala procházet transformací. Služba práce se stala předmětem skutečné tržní transakce – začala být nabízena a poptávána. Byly uzavřeny neefektivní výroby a došlo k poklesu produkce. Následkem toho se na trhu práce objevila nezaměstnanost.
Velmi důležitým signálem se stala kvalita nabízené služby práce. Zřetelně se ukázalo, co znamená lidský kapitál, jak je potřebné ho rozvíjet a prohlubovat a jak je důležité ho umět náležitě zhodnotit. Být úspěšný na trhu práce totiž znamená nabízet to, o co mají zájem a jsou ochotni ocenit a zaplatit zaměstnavatelé.
V první polovině 90. let byla v České republice nezaměstnanost nečekaně nízká. V roce 1991 rychle vzrostla MN na 4,13%, v následujících letech se však pohybovala kolem 3%. Tato míra byla neobvykle nízká a to jak vzhledem k ostatním transformujícím se zemím, tak k průměru zemí Evropské unie.
Jakýsi přelom ve vývoji nezaměstnanosti zaznamenáváme v roce 1997, kdy převážně stagnující míra nezaměstnanosti začíná dosahovat vysokých hodnot. Došlo ke snížení výkonnosti české ekonomiky. Růst hrubého domácího produktu (HDP) se po určitou dobu pohyboval v minusových hodnotách, byly redukovány investice na území ČR, došlo k masivnímu odlivu zahraničních investorů a také se začínají objevovat problémy z realizovaného postupu privatizace a z odložení strukturálních změn atd. Hospodářská situace ČR byla v tomto období charakterizována růstem zadluženosti, poklesem rezerv a snižováním konkurenceschopnosti. Všechny tyto faktory a další se projevily také na trhu práce. K 31. 12. 1997 činila již MN 5,2%. Nezaměstnanost rostla až do roku 1999 na 9,4%. V roce 2000 se trend opět obrátil a MN začala klesat a od té doby opět mírně narůstá kolem 9% - v roce 2003 činí již 9,9%.
Zároveň se vymezily problémové regiony s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti: regiony s vysokým podílem průmyslu procházejícím restrukturalizací a poklesem výroby (severní Morava, severní Čechy) a regiony s vysokým podílem zaměstnanosti v primárním sektoru (příhraniční zemědělské okresy). Nezaměstnanost je tedy regionálně značně nerovnoměrně rozložena. Rozdíl mezi okresem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a okresem s nejnižší mírou nezaměstnanosti dosahuje téměř 20%. V současnosti se navíc výrazně rozšířila dlouhodobá nezaměstnanost s tendencí prodlužování délky nezaměstnanosti.
Nezaměstnanost je tedy závažným problémem nejen na trhu práce v České republice, ale je také středem pozornosti většiny členských států EU. Dnes pro současnou společnost představuje ústřední ekonomický a sociální problém. Stává se nebezpečnou a ohrožuje nejen makroekonomický vývoj společnosti, ale přináší také negativní následky pro jedince - pokles životní úrovně, ztrátu sociálního statusu, sociálních rolí apod.

1.5. 2004 se stala ČR právoplatným členem EU. EU neznamená jen jednotný vnitřní trh, celní a měnovou unii, ale i spolupráci v dalších oblastech, jako je zahraniční a bezpečnostní politika, justice, ale také sektorové politiky jako např. zemědělství, regionální politika nebo sociální politika a zaměstnanost. Právě posledně jmenovanou politikou a její rolí v procesu integrace ČR do EU se zabývá tato práce. Nezaměstnanost totiž není bolavým místem jen ČR, ale také většiny evropských států. Nezaměstnanost brání Evropě, aby v prosperitě dostihla svého největšího soupeře – USA. To si evropští politikové uvědomili, a proto zahájili společný boj za větší a lepší zaměstnanost. Naše politika trhu práce je tedy koncipována v souladu s principy politik trhů práce v EU. Formální členství však již bylo jen završením dlouhodobějšího procesu reálné a institucionální integrace české politiky zaměstnanosti s Evropskou strategií zaměstnanosti. Navíc byl český trh práce Evropskou unií podporován v předvstupním období také finančně. Jaký dodatečný vliv tak mohl mít tento formální vstup na míru nezaměstnanosti a další ukazatele trhu práce? Přinesla implementace Evropské strategie zaměstnanosti nějaký pozitivní impuls? Na tyto otázky se pokouší odpovědět diplomová práce.

Klíčová slova

Trh práce, nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti, volná pracovní místa, aktivní politika zaměstnanosti, Evropská strategie zaměstnanosti, Phare, Evropský sociální fond, Národní plán zaměstnanosti

Obsah

1.ÚVOD
2.CÍL A METODIKA
3.TEORETICKÁ VÝCHODISKA
3.1 Trh práce
3.1.1 Základní pojmy
3.1.2 Znevýhodněné skupiny na trhu práce
3.2 Nezaměstnanost
3.2.1 Nezaměstnanost a její charakteristiky
3.2.2 Druhy nezaměstnanosti
3.2.3 Měření nezaměstnanosti
3.3 Státní politika zaměstnanosti v ČR
3.4 Pojmy z oblasti evropské integrace
3.4.1 Pojem integrace
3.4.2 Smlouvy a rozhodovací proces EU
3.4.3 Instituce EU
3.4.4 Rozpočet EU
3.4.5 Právo EU
4.TRH PRÁCE A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V ČR (1997 – 2003), VLIV EU V PŘEDVSTUPNÍM OBDOBÍ
4.1 Stav na trhu práce a státní politika zaměstnanosti
4.1.1 Počet zaměstnaných osob, míra ekonomické aktivity (MEA)
4.1.2 Znevýhodněné skupiny
4.1.3 Češi pracující v zahraničí (pracovní mobilita)
4.1.4 Míra nezaměstnanosti, počet uchazečů o zaměstnání
4.1.5 Volná pracovní místa, počet nezaměstnaných na 1 VPM
4.1.6 Dlouhodobá nezaměstnanost
4.1.7 Pasivní politika zaměstnanosti
4.1.8 Aktivní politika zaměstnanosti
4.2 Vliv EU na trh práce a politiku zaměstnanosti ČR v předvstupním období
4.2.1 Rozvoj služeb APZ v ČR (v souvislosti s harmonizací pracovního práva EU a s hodnocením EU našeho pokroku v politice zaměstnanosti)
4.2.1.1 1998 - 1999
4.2.1.2 2000
4.2.1.3 2001 – 2003
4.2.2 Nejvýznamnější finanční pomoc EU v předvstupním období
4.2.2.1 PHARE
4.2.2.2 Fond aktivních opatření na trhu práce - PALMIF
4.2.2.3 Fond rozvoje lidských zdrojů
4.2.2.4 Komunitární programy
4.2.2.5 Zapojení ČR do Iniciativy Společenství EQUAL
5. VÝVOJ PO VSTUPU DO EU, NÁSTROJE POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI EU
5.1 Stav na trhu práce a státní politika zaměstnanosti
5.1.1 Počet zaměstnaných osob, míra ekonomické aktivity (MEA)
5.1.2 Znevýhodněné skupiny
5.1.3 Češi pracující v zahraničí (pracovní mobilita)
5.1.4 Míra nezaměstnanosti, počet uchazečů o zaměstnání
5.1.5 Volná pracovní místa, počet nezaměstnaných na 1 VPM
5.1.6 Dlouhodobá nezaměstnanost
5.1.7 Pasivní politika zaměstnanosti
5.1.8 Aktivní politika zaměstnanosti
5.2 Politika zaměstnanosti EU
5.2.1 Formování společné politiky zaměstnanosti
5.2.1.1 Období do Amsterodamské smlouvy (do 1997)
5.2.1.2 Amsterodamská smlouva a lucemburský proces
5.2.1.3 Barcelonský summit
5.2.1.4 Lisabonský proces
5.2.2 Evropská strategie zaměstnanosti
5.3 Strategie zaměstnanosti ČR
5.3.1 Národní plán zaměstnanosti a Národní akční plán zaměstnanosti
5.3.2 Politika zaměstnanosti ČR po vstupu do EU
5.4 Nástroje politiky zaměstnanosti EU
5.4.1 Strukturální politika
5.4.1.1 Evropský sociální fond (ESF – European Social Fund)
5.4.1.2 Iniciativy Společenství
5.4.1.3 Jak ČR čerpá prostředky z ESF ?
5.4.1.4 Úspěšnost strukturální politiky
5.4.2 Další nástroje EU podpory zaměstnanosti a zaměstnatelnosti
6.ZÁVĚR
7.SEZNAM LITERATURY
8.SEZNAM PŘÍLOH

Stažení práce

Jako nejlevnější a nejbezpečnější možnost byla jednoznačně zvolena platba bankovním převodem.

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví. Zašlete 300 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0328 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.