Světové distribuční řetězce a jejich působení na vývoj maloobchodu v regionu

Základní informace - Světové distribuční řetězce a jejich působení na vývoj maloobchodu v regionu

Název práce: Světové distribuční řetězce a jejich působení na vývoj maloobchodu v regionu

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 30 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2011

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Velmi dobře

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce - Světové distribuční řetězce a jejich působení na vývoj maloobchodu v regionu

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 140 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0418 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn - Světové distribuční řetězce a jejich působení na vývoj maloobchodu v regionu

Od vzniku světového hospodářství narůstají tendence k internacionalizaci ekonomiky. Tradiční formy tohoto procesu - mezinárodní pohyb zboží, kapitálu a pracovních sil, které propojují jednotlivé národní ekonomiky, byly ve 20. století doplněny o mezinárodní pohyb vědeckotechnických poznatků. Nositelem těchto procesů je vznik a rozvoj mezinárodních (nadnárodních) monopolů a mezinárodní ekonomická integrace. Nadnárodní monopoly svými aktivitami překračují hranice státu, v němž původně vznikly a působily (mateřské firmy), a začínají ve stále větší míře prostřednictvím filiálek ovládat výrobu, dopravu a obchod v jiných zemích. Jsou schopny mezinárodně přesouvat výrobní faktory s cílem dosažení větší efektivnosti investic. Výrazné ekonomické efekty získávají i formou vnitrofiremní kooperace. Nadnárodní monopoly ovládají dnes asi 40 % světové průmyslové produkce a jejich podíl na světovém odchodě je cca 60 %. Většina z nich, více než 90 %, má sídlo mateřské firmy v rozvinutých tržních ekonomikách. V rozvojových zemích bylo založeno zhruba 7 % nadnárodních monopolů, ale na území těchto států působí cca 25 % jejich filiálek.
Transferové ceny jsou u nadnárodních společností rozšířeným postupem, kdy tyto stanovují ceny za transfery zboží, služeb a technologie a půjček mezi svými přičleněnými podniky na celém světě. Tyto ceny se podstatně liší od cen, které by musely zaplatit firmy stojící mimo síť přičleněných podniků dané nadnárodní společnosti. Díky transferovým cenám lze realizovat mnoho přínosů. Snížením cen v zemích, kde jsou vysoké daňové sazby a jejich zvýšením v zemích s nižší daňovou hladinou mohou nadnárodní společnosti snížit své celkové daňové zatížení. Veškeré vztahy uvnitř nadnárodních společností mohou být kategorizovány jako transakce a může jim být přiřazena cena. Poplatky mohou být stejným způsobem stanoveny za užití značky, výzkum apod.
Nadnárodní společnosti mohou používat a často aktivně používají nadhodnocené importy a podhodnocené exporty k obejití vládních cenové-regulačních opatření za účelem repatriace zisků. Jestliže např. mateřská společnost má ziskový přičleněný podnik v zemi, kde si nepřeje reinvestovat zisky (např. vlivem státních tlaků), může je přesunout prostřednictvím nadhodnocení dovozů do jiné země.
Nadnárodní společnosti postupně získávají vliv na chod hospodářství jednotlivých ekonomik a na jednotlivé části národního hospodářství. Jsou často pouvažovány za hlavního zaměstnavatele a poskytovatele pracovních míst v jednotlivých regionech. Také transfer technologií je velice důležitý především ze strany méně rozvinutých zemí. Pro ekonomiku hostitelské země jsou důležité vazby mezi nadnárodními společnostmi a domácími podniky – dodavateli.
Nadnárodní společnosti se staly hlavními hráči na poli globální ekonomiky. Prosazují agresivní obchodní politiku a snaží se o neustálou expanzi, čímž stále více zasahují do národních politik jednotlivých států. V současné době se často stává, že některé nadnárodní společnosti mají stejné velké výkony jako HDP některých států. Stovka největších firem po celém světě zaměstnává kolem 15 milionů lidí.
Internacionalizace politiky dala vzniknout i tzv. nadnárodním distribučním řetězcům. Z logistického hlediska je distribuční řetězec „část logistického řetězce, který začíná okamžikem, kdy výrobek opustí podnik a končí u konečného zákazníka. Je tvořen souborem organizačních jednotek podnikatele a externích zprostředkovatelů jejichž prostřednictvím jsou výrobky dodávány zákazníkům“. Distribuční řetězce jakožto obchodní společnosti jsou oproti ostatním nadnárodním monopolům obchodní povahy charakteristické tím, že v masovém měřítku prodávají (zprostředkovávají prodej) produktů různých výrobců, tedy jiných subjektů než jsou ony samy. V České republice můžeme zaznamenat například notoricky známé distribuční řetězce, které zřídily kupř. obchodní domy Tesco, Lidl, Billa, Kaufland, Hypernova, Interspar, Makro aj.

Úvod - Světové distribuční řetězce a jejich působení na vývoj maloobchodu v regionu

V 90. letech 20. století jsme zaznamenali prudký boom českého tržního hospodářství, který dal vzniknout i zaniknout celé řadě českých podnikatelů. Společně s nimi začali na český trh pronikat zástupci nadnárodních korporací, které zde začaly nalézat nové příležitosti pro obchodování, odbyt výrobků i služeb. Vedle nadnárodních koncernů typu Coca-cola nebo Agip, kteří se zaměřují pouze na prodej jediné komodity, začaly se u nás budovat sítě nadnárodních distribučních společností – distribučních řetězců, jejichž úkolem je ve velkém objemu prodávat přímo spotřebitelům zboží různých výrobců; plní tedy roli obchodního zprostředkovatele.
S příchodem nového tisíciletí jsme začali stále častěji zaznamenávat výstavbu a zprovoznění tzv. „hypermarketů“ v periferních částech našich větších měst, které lákaly své zákazníky nízkými cenami spotřebního zboží k monstrózním nákupům a daly tak plně rozvinout konzumní společnosti. Hypermarkety se začaly objevovat i v menších městech, začaly být velice silným a nebezpečným konkurentem maloobchodníků a také si vzájemně konkurovaly. Tyto tendence jsem s velkým zájmem pozorovala v mých rodných jižních Čechách a sledovala je optikou ekonomickou i sociologickou. Proto jsem si zkoumání tohoto fenoménu vybrala za téma své bakalářské práce. Mým nejdůležitějším úkolem tedy bude zmapovat prostředí hypermarketů obecně v České republice a v Jihočeském kraji obzvláště. Pokusím se vyhodnotit obchodní strategie jednotlivých společností, porovnat je a ze svého hlediska do budoucna doporučit jak metody oživení regionálního maloobchodu, tak obchodní strategii řetězců s případným doporučeným návrhem na zefektivnění jejich
činnosti a zlepšení vnímání řetězce ze strany zákazníka.

Závěr - Světové distribuční řetězce a jejich působení na vývoj maloobchodu v regionu

Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku velkých nadnárodních distribučních řetězců a jejich působení na maloobchod. Práce je prakticky rozdělena na část obecnou a zvláštní, přičemž v obecné části se věnuji charakteristice nadnárodních společností a zvláště distribučních řetězců, u nichž jsem se pokusila o generalizaci společných prvků a zároveň zdůraznění srovnatelných rozdílů mezi nimi, a posléze prezentuji profily velkých distribučních společností v působících v České republice (se zvláštním zaměřením na působení v Jihočeském kraji). Zvláštní část je pak orientována na působení řetězců na maloobchod – obzvláště pak v jižních Čechách (respektive ve vybraných městech) a doporučení k dalšímu rozvoji v regionu.

Celá práce vznikala řadu měsíců. Musela jsem se potýkat s nedostatkem pramenů (o distribučních řetězcích se publikuje sporadicky i v odborných časopisech natož pak v literatuře knižní) a dlouho dobu mi zabralo následné třídění a vyhodnocování informací čerpaných nejen z literatury ale i z internetu. Musela jsem studovat jednotlivé obchodní strategie, prezentace zboží a služeb, než jsem mohla přistoupit k vypíchnutí společných prvků i rozdílností. V analýze působení nadnárodních společností na regionální maloobchod jsem se uchýlila k průzkumu pomocí dotazníkového šetření, kterým jsem získala transparentní (a hlavně srovnatelné) informace od vzorku obyvatelstva, které jsem následně mohla vyhodnotit ve vztahu ke spotřebitelským zvyklostem a motivacím a k nákupu, což má silnou vazbu na rozhodování se k nákupu v hypermarketu nebo naopak v malém konzumu.

Domnívám se, že má práce není bezduchou kompilací a že jsem přišla s celou řadou nových nápadů, zjištění, postřehů a myšlenek, které by jistě byly využitelné i v praxi.

Klíčová slova - Světové distribuční řetězce a jejich působení na vývoj maloobchodu v regionu

Distribuční řetězce, Maloobchod, Nadnárodní korporace, Nadnárodních distribučních řetězce, Supermarkety, Hypermarkety

Obsah - Světové distribuční řetězce a jejich působení na vývoj maloobchodu v regionu

1. Úvod
2. Nadnárodní korporace a distribuční řetězce
3. Supermarkety a hypermarkety
4. Distribuční řetězce v Jihočeském kraji
5. Působení distribučních řetězců na maloobchod
6. Působení distribučních řetězců na maloobchod v Jihočeském kraji
7. Shrnutí, doporučení
8. Závěr
10. Použité prameny