Veřejný sektor, veřejný dluh se zaměřením na oblast zdravotnictví

Základní informace - Veřejný sektor, veřejný dluh se zaměřením na oblast zdravotnictví

Název práce: Veřejný sektor, veřejný dluh se zaměřením na oblast zdravotnictví

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 66 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2006

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Souhrn - Veřejný sektor, veřejný dluh se zaměřením na oblast zdravotnictví

Diplomová práce je zaměřena na problematiku veřejného sektoru se zaměřením na oblast zdravotnictví. Tato práce volně navazuje na bakalářskou práci, která byla zaměřena na rozpočtový deficit, veřejný dluh, jejich příčiny, důsledky, řešení se zaměřením na oblast zdravotnictví. Cílem práce je charakterizovat současnou situaci veřejného sektoru, zdravotnictví a zdravotnického systému v České republice a zjistit, zda je nastavený systém financování zdravotní péče přínosem pro zdravotnická zařízení. V případě zjištění, že stávající systém nebude efektivní, navrhnout určité změny, či návrhy změn na jeho zefektivnění. Analýza konkrétního zdravotnického zařízení ukázala rezervy v efektivnosti hospodaření. V diskusi jsou navržena východiska pro zlepšení ekonomických ukazatelů.

Úvod - Veřejný sektor, veřejný dluh se zaměřením na oblast zdravotnictví

Veřejný sektor představuje podsystém jednotlivých sfér společenského života, který se nachází ve veřejném vlastnictví, v němž se z politického hlediska rozhoduje veřejnou volbou a uplatňuje se v něm veřejná kontrola, přičemž účelem fungování veřejného sektoru je naplňování veřejného zájmu a správa věcí veřejných. Veřejný sektor je produktem veřejné politiky státu. S veřejným sektorem je provázán i veřejný rozpočet, jehož deficit, který je nepříznivým a dlouhodobě nepřijatelným jevem, je jednou z hlavních příčin veřejného dluhu v mnoha zemích, Českou republiku nevyjímaje. Na deficitu rozpočtu se podílí i zvyšující se výdaje na zdravotnictví, způsobené mimo jiné zvyšujícím se počtem zdravotnických zařízení, růstem nákladů na léky a přístrojové vybavení, stárnutím populace a hospodářskou stagnací. Zamezení prohlubování deficitu ve financování zdravotnictví je možné řešit kombinací různých způsobů úhrady zdravotní péče včetně spoluúčasti pacienta.

Problematika veřejného sektoru v ČR, otázka jeho optimální struktury a optimálního rozsahu, způsobu financování institucí a činností v jeho jednotlivých odvětvích, problémy efektivnosti apod. si by si zasloužily zejména ze strany politického i odborného managementu větší pozornost. Jedním z odvětví veřejného sektoru je bezesporu resort zdravotnictví, kterým se ve své diplomové práci budu zabývat. České zdravotnictví absolvovalo po roce 1989 řadu změn, byla vytvořena jeho nová organizace a změnil se způsob financování. V současné době ho lze zařadit mezi nejproblematičtější odvětví našeho národního hospodářství. Nejvýznamnější problémy jsou spojeny s nárůstem výdajů na zdravotnictví, s vysokými výdaji na lůžková zařízení, se zvýšením počtu zdravotnických zařízení a pod.

Závěr - Veřejný sektor, veřejný dluh se zaměřením na oblast zdravotnictví

Zdravotnické služby jsou ve většině zemí alokovány netržními mechanismy a svým charakterem odpovídají smíšeným kolektivním statkům. Nepříznivou finanční situaci zdravotního systému lze přičíst na vrub VZP, která má dominantní postavení a pokud se s problémy potýká ona, tak i celý systém. Negativně na příjmovou stránku systému působí nerovnoměrně se zvyšující příjmy z výběru pojistného mezi jednotlivými roky. Na výdajovou stránku působí negativně rozvoj medicíny, díky kterému došlo ke zvýšení výdajů na zdravotnictví. V ČR byl od roku 1992 používán výkonový systém úhrad zdravotní péče. Zvyšovalo se však množství zdravotních výkonů a tím rostly výdaje na zdravotnictví. Až zavedení zpětného placení předloženého vyúčtování vypočteného na základě předem stanovené hodnoty bodu v roce 1994 způsobilo zhoršení finanční situace zdravotních pojišťoven. To trvalo do roku 1997, kdy byl vydán nový Seznam výkonů s bodovými hodnotami. Mezi VZP a poskytovateli zdravotní péče došlo k uzavření dohody a k zavedení systému paušálních plateb. Dále se u některých nemocnic začala uplatňovat úhrada variabilních nákladů lůžkové péče pomocí systému DRG.

Docházelo-li u výkonového systému k nadprodukci zdravotních výkonů, pak zavedení paušální platby mělo efekt opačný. Vznikaly problémy, neboť paušální platby se začaly odvozovat podle objemu úhrad, které se vztahovaly k určitému množství výkonů v referenčním období (stejné pololetí předcházejícího roku). Takže docházelo často k situaci, že zdravotnické zařízení, které vykázalo v referenčním období větší množství výkonů, dostalo také více finančních prostředků, a to bez ohledu na to, jaký byl objem zdravotní péče v daném období. Finanční problémy v našem zdravotnictví se samozřejmě odrážejí i v rozpočtové nerovnováze a naopak. Problematika rozpočtové nerovnováhy nabývá na aktuálnosti. Státní rozpočet (respektive celá soustava veřejných rozpočtů) vykazuje již několik let schodek, přičemž výše tohoto salda má tendenci k dalšímu růstu. Příčin lze najít hned několik, na výdajové straně se jedná zejména o vysoký podíl mandatorních výdajů, na straně příjmů například o neschopnost vybírat daně. V Nemocnici Kolín, která byla předmětem analýzy v této diplomové práci zůstal v platnosti pro financování zdravotní péče model z roku 2001 vycházející z paušálních částek na jednoho unikátního pojištěnce ve čtyřech segmentech zdravotní péče – lůžkové, ambulantní, jiné a zdravotní dopravy a platbami některých typů péče nad rámec těchto paušálních částek – dialýza, kardiostimulátory a elektrody k nim a léky k léčení hemofilie a materiál k laparoskopickým operacím kýly. Celkový systém stanovení cen zdravotní péče je velmi komplikovaný a neujasněný a zdravotní pojišťovny ho využívají k řadě modifikací zejména při doplňování regulací nad rámec příslušné vyhlášky MZ ČR. Jednání s pojišťovnami o úpravách smluvních vztahů mimo rámec návrhů předložených zdravotními pojišťovnami je zpravidla neúspěšné, pojišťovny nejsou ochotny akceptovat protinávrhy nemocnice, jejich chování je zřejmě diktováno zejména ekonomickými zájmy a snahou pro zachování své vlastní finanční stability.

Klíčová slova - Veřejný sektor, veřejný dluh se zaměřením na oblast zdravotnictví

Veřejný sektor, veřejný dluh, veřejný rozpočet, zdravotnictví, zdravotnický systém, financování zdravotnictví, výdaje na zdravotnictví

Obsah - Veřejný sektor, veřejný dluh se zaměřením na oblast zdravotnictví

1 Úvod
2 Cíl práce a metodika
2.1 Metodika
2.2 Cíl
3 Literární rešerše
3.1 Význam veřejného sektoru
3.1.1 Pojem veřejný sektor
3.1.2 Členění veřejného sektoru
3.1.2.1 Členění veřejného sektoru podle kritéria
3.1.3 Členění a charakteristiky statků
3.2 Příčiny existence veřejného sektoru
3.3 Tržní selhání
3.4 Veřejný sektor, hypotetický trh veřejných statků a efektivnost
3.5 Veřejné rozpočty v ČR v současnosti
3.6 Veřejný dluh
3.7 Vybrané odvětví veřejného sektoru – zdravotnictví
3.7.1 Základní pojmy
3.7.2 Role zdravotnictví ve vztahu k produkční funkci zdraví
3.7.3 Obecné ekonomické aspekty poskytování zdrav. služeb
3.7.4 Státní zásahy, tržní selhání
3.7.4.1 Státní zásahy
3.7.4.2 Tržní selhání
3.7.5 Regulační mechanismy
3.7.5.1 Regulační opatření na straně nabídky
3.7.5.2 Regulační opatření na straně poptávky
3.7.6 Způsob úhrady zdravotní péče jako integrovaná regulace
3.7.6.1 Platba za ošetřovací den
3.7.6.2 Platba za výkon
3.7.6.3 Kapitační platba
3.7.6.4 Platba za diagnózu
3.7.6.5 Účelové paušály
3.7.6.6 Bonifikace
3.7.6.7 Funkční rozpočet
3.7.6.8 Smluvní financování – contracting
3.7.7 Spoluúčast pacienta
3.7.8 Metody spoluúčasti
3.7.8.1 Přímé platby
3.7.8.2 Připojištění
3.7.9 Zdravotnické systémy v průmyslově vyspělých zemích
3.7.10 Financování zdravotnických služeb v České republice
3.7.11 Výdaje na zdravotnictví v ČR
4 Analýza hospodaření konkrétního zdrav. zařízení
4.1 Rozbor hospodaření konkrétního zdrav. zařízení
4.1.1 Charakteristika Nemocnice Kolín
4.1.2 Ekonomická efektivita Nemocnice Kolín
4.1.2.1 Ukazatel využití lůžek a průměrná ošetřovací doba
4.1.2.2 Produkce bodů a unikátních rodných čísel
4.2 Finanční analýza Nemocnice Kolín
4.2.1 Procentní rozbor
4.2.2 Ukazatele rentability a aktivity
4.3 Diskuse
5 Závěr
6 Seznam použité literatury