Agrární strany ve Střední Evropě po roce 1990

Základní informace - Agrární strany ve Střední Evropě po roce 1990

Název práce: Agrární strany ve Střední Evropě po roce 1990

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 65 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Šimon Louda

Datum obhajoby: 2007

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Souhrn - Agrární strany ve Střední Evropě po roce 1990

První část této diplomové práce obsahuje hlavní teoretickými přístupy k vymezení pojmu agrární strana. Popisuji zde přístupy podle programové a ideologické analýzy, zkoumání organizační struktury, přístup Steina Rokkana a Seymoura Martina Lipseta a analýzu Dereka Urwina. Druhá část se skládá z popisu jednotlivých agrární strany v Polsku, Maďarsku, České republice a Slovenské republice. Obsahuje vznik a vývoj těchto stran, volební výsledky a jejich politické programy. V závěru je podáno srovnání jednotlivých stran, jejich odlišností a společných znaků a možností do budoucna.

Úvod - Agrární strany ve Střední Evropě po roce 1990

V této práci se budu věnovat problematice vzniku a vývoje agrárních politických stran v zemích středoevropského prostoru (Česká republika, Polská republika, Slovenská republika a Maďarská republika) se zaměřením na období po roce 1989. Výchozí i současná situace v oblasti zemědělství a jeho zastupování na politické úrovni je v každé z těchto zemí odlišná. První část této práce je věnována politologické teorii agrárního stranictví a pohledům různých politologů na tento typ stran a hnutí. V dalších částech budou popsány jednotlivé agrární strany v těchto zemích, jejich historie, program a výsledky ve volbách. Závěr je věnován srovnání současné situace, potenciálu stran v budoucnosti a jejich koaličního potenciálu.

Závěr - Agrární strany ve Střední Evropě po roce 1990

Pozice agrárních na politické scéně a možnosti prosazování zájmů zemědělců těmito stranami je v čtyřech středoevropských zemích velmi odlišná. Vychází to z rozdílné hospodářské situace (míra kolektivizace v předchozím období, velikost farem, ekonomické podmínky v současnosti), roztříštěnosti ostatních stran a zastoupení venkovských a zemědělských zájmů v programech ostatních politických stran a hnutí. V České a Slovenské republice tyto strany prakticky převzali potenciální voliče agrárních stran a jsou teď vnímány jako zástupci zemědělských zájmů (zejména ODS, KDU-ČSL a ČSSD). Jako zástupci agrárních zájmů se zde rovněž profilují svazy a komory (Agrární komora ČR). V Maďarsku dosazovala během devadesátých let dobrých volebních výsledků Malorolnická strana, dvakrát dokonce působila ve vládní koalici. V roce 2002 však pro ni skončily parlamentní volby fiaskem. Situace v Polsku je naopak odlišná, silné agrární strany zde totiž existují i v současné době. V devadesátých letech se prezentovala jako zástupce rolníků hlavně Polská lidová strana, která byla v tomto období dvakrát členem vlády. Od roku 2001 je však vytlačována radikální Sebeobranou, která dosahovala ze zmiňovaných stran nejlepších výsledků v průzkumech veřejného mínění. V období mezi parlamentními volbami 2001 a 2005 se pohybovala dokonce na hranice třiceti procent, v poslední době však kolísají mezi pěti a deseti procenty.

V otázce koaličního potenciálu a levicového či pravicového zaměření těchto stran jsou také rozdíly. Přestože všechny tyto strany jsou agrární, dají se rozdělit na skupiny podle dalších částí svého programu a koaličních partnerů. Do skupiny levicově zaměřených stran, spojujících se převážně se stranami sociálně demokratickými patří obě polské strany, Sebeobrana i PSL a družstevní strany v České republice. Tomu se vymyká chování Sebeobrany v současné době, kdy vstupuje do vlády s konzervativně sociálním PiS. Ke stranám spíše pravicovým a konzervativním by se dala zařadit FKGP v Maďarsku a české republikánsko-agrární strany. Na Slovensku se naproti tomu agrární strany v zapojovaly do volebních koalic hlavně s nacionalisticky zaměřeným HZDS a v roce 1994 se Hnutí zemědělců Slovenska zapojilo do levicově zaměřené koalice Společná volba. Prakticky všechny tyto strany ale prosazovali v oblasti zemědělství levicovou politiku zaměřenou hlavně na ochranu domácího trhu a vysoké dotace zemědělcům.

Klíčová slova - Agrární strany ve Střední Evropě po roce 1990

Agrární politická strana, teoretický přístup, rozpory, srovnání, rolnictvo, farma, Polsko, Maďarsko, Česká republika, Slovensko, vznik a vývoj, politický program

Obsah - Agrární strany ve Střední Evropě po roce 1990

Úvod
1 Politologické teorie agrárního stranictví
1.1 Programová a ideologická analýza
1.2 Přístup založený na zkoumání organizační struktury strany
1.3 Historicko – konfliktní přístup Steina Rokkana a Seymoura Martina Lipseta
1.4 Přístup Dereka Urwina v porovnání s postupem Lipseta a Rokkana
1.5 Závěr
2.0 Polská republika
2.1 „Sebeobrana“ Polské republiky
2.1.1.1 Počátky strany
2.1.1.2 Předseda Andrzej Lepper
2.1.1.3 Snaha o další růst a prosazení
2.1.1.4 Parlamentní volby 2001 a povolební situace
2.1.1.5 Rozpory ve straně
2.1.1.6 Referendum o vstupu do Evropské unie a volby do Evropského parlamentu
2.1.1.6 Parlamentní volby 2005
2.1.1.7 Povolební situace
2.1.1.8 Současná pozice strany
2.2 Polská lidová strana
2.2.1.1 Počáteční období
2.2.1.2 Parlamentní volby 1997
2.2.1.3 Parlamentní volby 2001
2.2.1.4 Parlamentní volby 2005 a povolební situace
2.2.1.5 Současná pozice strany
3 Maďarská republika
3.1 Nezávislá malorolnická, zemědělská a občanská stran
3.1.1.1 Počátky strany
3.1.1.2 Parlamentní volby 1998
3.1.1.3 Parlamentní volby 2002 a současná situace strany
4 Česká republika
4.1 Republikánsko-agrární strany
5 Slovenská republika
5.1 Agrární strany ve Slovenské republice
Závěr