Toto je má bakalářská práce na katedře psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně v roce 2006. Zabývám se v ní tzv. sebevražednými sektami – namátkou to byly komunita Jonestown sekty Chrám lidu, Davidovská větev Církve adventistů sedmého dne, Řád Chrámu slunce, Nebeská brána… Prizmatem mého pohledu na tyto sekty je jedinec – snažím se najít odpovědi na otázku: „Proč se členové těchto sekt vzdali vlastního života?“
Podklady mi jsou různé dokumenty o prvních třech zmíněných skupinách, které se mi podařilo vyhledat – materiály zabývající se přímo zkoumanými sektami (dokumenty FBI, internetové články, rozhlasové a televizní dokumenty aj.), materiály zabývající se obecně fenoménem náboženských sekt a materiály ještě vyššího stupně obecnosti vůči tématu .
Vzhledem k podkladům – textům různého druhu – jsem zvolil za nástroj zkoumání textovou analýzu v její obecné rovině. Ve zmíněných textech nelze jednoznačně určit nějaké jednotky, které by byly užitečné cíli této práce – má analýza není založena na matematizaci a formalizaci získaných dat – naopak – jedná se o kvalitativní rozbor. Při jeho vypracovávání jsem se snažil mít na paměti doporučení mediálního teoretika Denise McQuaila (1998, s. 308): „nejdůležitější jsou utajené nebo latentní významy, a ty nemohou být vyčteny z numerických dat. Musíme si uvědomovat nejen relativní frekvenci, ale zejména propojení a vztahy mezi prvky textu a musíme si také všímat, co chybí nebo je bráno jako dané. Je třeba rozpoznat a pochopit konkrétní diskurz, ve kterém je text zakódován. Teoretický rámec mého výkladu tvoří především psychologické koncepty, tam, kde se to zdálo být vhodné, jsou užity části teorií jiných společenskovědních disciplín.
Zbývá už jen zdůvodnit mou práci a zmínit se o jejím teoretickém okolí (míře současného vědeckého poznání tématu): Sebevražedné sekty mne zaujaly již dříve, shlédl jsem vícero dokumentů o nich. Zajímalo mne, proč se někdo vzdá vlastního života, ve jménu nějaké myšlenky, v rámci rozhodnutí někoho jiného. Při přípravě na bakalářskou práci jsem revidoval, jakou vlastně mají povahu materiály o těchto sektách, ke kterým jsem se dostal. Totiž – zcela mi chyběl nějaký „čistý“ pohled z hlediska jedince.
Většinou se jednalo o materiály různé úrovně na škále populárně – naučný. Můžeme mezi nimi najít díla psaná způsobem, aby byla populární (Borovička, 2002), díla tendenční – psaná z pozic sovětské ideologie (Alinin, Antonov, Ickov, 1989), díla ovlivněná ideologií křesťanství , díla jednoduše popisná až banální (Škvařil, 1995) a díla naučná – jejich zaměření je dáno přístupem autorů – např. Jak čelit psychické manipulaci zhoubných kultů bývalého člena amerických moonistů a výstupového poradce Stevena Hassana, ze sociologie náboženství vycházející Nová náboženská hnutí religionisty Dušana Lužného, Mechanismus sekt psychiatra, kriminologa a soudního experta Jeana-Marii Abgralla.
V mnoha pracích se objevují i psychologické prvky výkladu (Büchnerová, 1999; Porterfieldová, 1997; Hassan, 1994), avšak neposkytují systematický a ucelený výklad působení zhoubných sekt na jedince. Nejblíže se intenci této práce blíží snad Philip G. Zimbardo ve svém eseji Ovládání myslí v Orwellově románu 1984: Románové pojmy se v experimentu v džungli stávají operačními skutečnostmi, avšak tato práce je součástí větších teoretických celků – v češtině v práci o moci – Moc a zlo (Zimbardo, 2005), v anglickém originále práce , jež se zabývá aplikací perspektivy Orwellova románu 1984 na svět dnešních mocenských struktur a jejich technologických možností. I Zimbardův esej mi byl především zdrojem informací o Jonestownu, některé užití Orwellových pojmů jsem považoval za zdůvodněné – objevují se v části o psychické manipulaci. Shrňme: téma mne zajímá, interpretační rámec v mi dostupných materiálech (v češtině a angličtině) jsem neobjevil a jedná se o téma pro psychologii jako obor důležité – ostatně psychologie je tu od toho, aby pomohla jedinci uchovat si vlastní osobnost a život v boji proti zhoubným skupinám v nepřátelských podmínkách.