Analýza finančních ukazatelů v této době představuje významnou část podnikového řízení a mělo by tedy být v zájmu každého podniku sledovat její vývoj. Z tohoto důvodu jsem si zvolil finanční analýzu jako téma bakalářské práce. Rozhodl jsem se zaměřit na firmu provozující svou činnost v oboru cestovního ruchu. Jedná se o firmu Čedok a.s. Tato firma představuje špičku v oboru a to nejen na domácí scéně, ale i v evropském měřítku. Čedok je též nejstarší českou cestovní kanceláří, která byla založena před více než 80 lety.
První část mé práce jsem se rozhodl věnovat stručnému pohledu na novodobou finanční analýzu. Dále popíši všechny metody finanční analýzy, které jsou v současné době nejpoužívanější.
V druhé části práce se jako externí pozorovatel pokusím o rozbor finanční situace firmy založený na vybraných metodách finanční analýzy, což bude také nejdůležitější část mé práce. Není možno využít všech metod, protože kapacita této práce to jednoduše nedovoluje. Využiji a popíši tedy nejzákladnější a nejběžnější metody. Analýza bude zaměřena na řadu čtyř po sobě následujících (od roku 2004 do roku 2007), což je dle mého názoru dostatečně dlouhá doba pro odhalení silných a slabých stránek firmy. V závěru zhodnotím celkovou finanční situaci firmy, které spojím s návrhy řešení případných problémů.

Údaje potřebné ke zpracování práce jsem čerpal především z veřejně dostupných zdrojů, tedy i z výročních zpráv, kde je možno nalézt nejzákladnější informace v podobě účetních výkazů firmy apod.
Velkým mezníkem v historii České republiky (tehdy ČSFR) byla bezesporu Sametová revoluce v roce 1989. Tento rok se stal mezníkem i pro finanční analýzu v naší zemi. Dá se říci, že od tohoto roku se začaly psát dějiny moderní finanční analýzy u nás. Po tomto roce u nás vzniklo mnoho firem, z nichž velká část svou činnost také poměrně brzy ukončila. Jednoznačné příčiny lze hledat jednak v nedostatečné znalosti finančního hospodaření, která na našem nově se formujícím trhu chyběla. Projevil se také nedostatek odborníků v daném oboru. Není se v zásadě čemu divit, vždyť do roku 1989 soukromé podnikání více méně neexistovalo, a tudíž nebylo kde cenné zkušenosti pro efektivní činnost načerpat. S těmito příčinami šlo ruku v ruce i nedostatečné využívání finanční analýzy v českých firmách. Od té doby se však hodně změnilo a firmy již zaměstnávají odborníky, jejichž rady pomáhají podnikatelům v řízení společnosti. Mnohdy mohou dokonce včasným odhalením slabých stránek zachránit i existenci celé firmy. Finanční analýza se tak za posledních 15 let stala velmi oblíbeným nástrojem hodnocení minulé současné i budoucí situace podniku a dá se říci, že je neoddělitelným prvkem jeho řízení. V dnešní době, kdy světem cloumá ekonomická krize, potřebu finanční analýzy podtrhuje i neustále se měnící ekonomické prostředí. Proto pokud chce být firma na trhu úspěšná, musí prostě a jednoduše věnovat velkou pozornost finančnímu rozboru své situace. Vůbec nezáleží na velikosti firmy, jak malé, tak velké firmy mohou využít finanční analýzy k úspěšnému "boji" v dnešním konkurenčním prostředí. Pravdou ale zůstává, že s velikostí podniku roste i úloha finanční analýzy.

Přečetl jsem několik nejnovějších publikací1) zabývajících se finanční analýzou, které jsou k dostání na trhu. Publikace jsou často zpracovány pro širší veřejnost, proto v nich v drtivé většině nalezneme úvodní části věnované vysvětlení nejzákladnějších pojmů, které je nutné znát pro další práci s finanční analýzou. V těchto částech nalezneme pojmy jako rozvaha, výkaz zisku a ztráty, majetková a kapitálová struktura podniku atd. V předních částech knih vždy nalezneme zmínku o uživatelích finanční analýzy. Tato část je velmi důležitá, protože je třeba si uvědomit, že finanční situace podniků nezajímá jen vedení podniku a majitele, ale i celou řadu dalších subjektů (banky, stát, obchodní partnery, atd.). Každý subjekt pak sleduje své zájmy a soustředí se na ty části analýzy, které jsou pro něj zajímavé. Někteří autoři rozšiřují úvodní části knihy o stručnou historii finanční analýzy, která je jistě zajímavá, ale slouží pouze k získání všeobecného přehledu, který není pro další práci s finanční analýzou důležitý.

Dá se říci, že všichni autoři využívají stejné obsahové šíře metod elementární finanční analýzy, kterých je v dnešní době opravdu hodně. Popisují metody od nejzákladnějších metod jako je např. analýza stavových ukazatelů, kam je možno zahrnout horizontální a vertikální analýzu účetních výkazů. Velké části publikací jsou pak věnovány stále nejvyužívanější metodě poměrových ukazatelů, která zahrnuje ukazatele hodnotící rentabilitu, aktivitu, zadluženost a likviditu podniku, tuto skupinu pak doplňují ukazatelé kapitálového trhu. Do poměrových ukazatelů je také možné zařadit ukazatele na bázi cash flow, někteří z autorů je ovšem zařazují zvlášť do skupiny tokových ukazatelů. Jako další část elementární analýzy autoři uvádějí analýzu soustav ukazatelů, mezi které pak patří jak pyramidové soustavy ukazatelů, tak tzv. soustavy účelově vybraných ukazatelů. Právě posledně zmiňovaná skupina soustav účelově vybraných ukazatelů mě velmi zaujala, protože pomocí těchto tzv. modelů lze finanční zdraví firmy zjistit velmi rychle a to za pomocí jediného čísla. Ve všech publikacích můžeme nalézt pravděpodobně nejznámější z těchto ukazatelů Altmanovo Z-skóre, dále autoři přidávají další modely jako „IN“ index důvěryhodnosti, Tafflerův model, Tamariho model nebo Kralickův quicktest.

Kromě elementárních metod, existují také vyšší metody finanční analýzy. Těmito metodami se však autoři nezabývají, protože jsou zaměřené na velice složité matematicko-statistické výpočty a nejsou tedy běžně používány v podnikové praxi. Na analýzy těmito metodami jsou najímány firmy, které disponují dokonalým softwarem pro jejich zpracování.