Možnosti rozvoje území formou venkovské turistiky a agroturistiky

Základní informace - Možnosti rozvoje území formou venkovské turistiky a agroturistiky

Název práce: Možnosti rozvoje území formou venkovské turistiky a agroturistiky

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 77 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2007

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Velmi dobře

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce - Možnosti rozvoje území formou venkovské turistiky a agroturistiky

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 250 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0403 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn - Možnosti rozvoje území formou venkovské turistiky a agroturistiky

Tato diplomová práce se zabývá možnosti rozvoje agroturistiky a venkovské turistiky v regionu Prachaticko. Hodnocení bylo provedeno na základě názorů provozovatelů agroturistiky, zemědělců, starostů obcí a potenciálních turistů. Z výsledku provedených průzkumů vyplývá, že region Prachaticko má vhodné přírodní podmínky pro turistiku i zemědělství. Turisté zde najdou celou řadu kulturních památek a aktivit a ideální podmínky pro provozování cykloturistiky a pěší turistiky. Problém však nastává v kvalitě infrastruktury a dostupnosti jednotlivých obcí. Největším problémem pro zavedení agroturistiky do regionu podle odpovědí starostů i zemědělců je nezájem podnikatelů o tento druh činnosti Daleko větší zájem je o podnikaní v cestovním ruchu jako takovém. Pro zájemce o toto podnikání je největší překážkou nedostatek finančních prostředků, nevhodné ubytovací zařízení a nedostatek času.
Pojem agroturistika se stále více dostává do podvědomí turistů, ovšem zájem trávit dovolenou na farmě oproti očekávání mírně poklesl. Mezi nejoblíbenější odpočinkové aktivity turistů stále patří koupání, cykloturistika a pěší turistika.
K rozvoji agroturistiky v regionu by přispěla větší spolupráce mezi podnikateli a mezi podnikateli a obcemi, vybudování poradenského centra a větší informační vybavenost turistických center.

Úvod - Možnosti rozvoje území formou venkovské turistiky a agroturistiky

Tradice venkovského pohostinství sahá hluboko do minulosti a není proto záležitostí posledních pár let pro revoluci. Postavení současného samostatně hospodařícího zemědělce je specifické a nelze jej srovnávat s jeho minulým postavením na venkově. Vytvářejí se nové vztahy a vazby, jiné se obnovují na odlišné úrovni. Za určitý způsob obnovení a navázání přerušených tradic je návrat hostí na rodinné farmy.
Z historie je známo, že ještě několik let po 2. světové válce bylo i v České republice zvykem jezdit o prázdninách na letní pobyt na venkov. Zájem letních hostů nebyl nějak specifikován, vycházel většinou z možností prožít s rodinou určitý čas uprostřed přírody, stravovat se z produktů vyrobených přímo na místě a svým způsobem i žít skromněji . Pro hostitel byl tento příjem doplňkem k jeho hospodářské činnosti, velmi vítaným, neboť přicházel v období před sklizní, kdy byl vždy nedostatek volných finančních prostředků.
Počátek kolektivizace zemědělství tento způsob trávení prázdnin přerušil. Většina selských usedlostí se postupně měnila na rodinné domy, z bývalých chlévů a sýpek se přestavbou stávaly dílny, garáže a koupelny. Letní hosté vyhledávali ke koupi vhodné chalupy a život vesnic dostával jiný směr, celkově se zvýšila úroveň bydlení. Současně docházelo ke stírání specifičnosti jednotlivých vesnic a území, zanikla tradiční selská řemesla, radikálně se omezil i počet vesnických hospod.
Po roce 1989 dochází k výrazným změnám venkova souvisejících s restrukturalizací zemědělské výroby, doprovázené transformací zemědělských podniků, omezováním zemědělské prvovýroby a snižováním počtu pracovníků v ní. Útlumové programy v některých částech zemědělské prvovýroby zároveň vyvolávají nutnost hledat alternativní řešení především v mimoprodukčních formách zemědělství tak, aby byla zachována prosperita zemědělství, udrženo vesnické osídlení a vytvořeny dostatečné pracovní příležitosti. Jednou z možných cest je perspektivní rozvoj agroturistiky a ostatních forem venkovského cestovního ruchu, jež mohou alespoň částečně přispět k řešení problémů současného i budoucího zemědělství.
Navázat na půlstoletí přerušený proces přijímání letních hostů na rodinných farmách není jednoduché. Je zajímavé, že zavádění agroturistiky na venkov se dostává do popředí zájmů téměř ze stejných důvodů jako v minulosti. V regionech s horšími přírodními podmínkami dochází k útlumu zemědělské výroby, předpokládá se pouze extenzivní způsob hospodaření. Většinou jsou tyto oblasti i různým způsobem chráněné (zdroje pitné vody, krajinné a přírodní zvláštnosti, kulturní památky) a hledá se jejich šetrné využití. Pro udržení života vesnice a rovněž v péči o krajinu se důležitým faktorem stává zajištění dostatečného příjmu pro venkovské rodiny.
Agroturistika pomáhá stabilizaci venkovského obyvatelstva. Může částečně řešit nezaměstnanost na venkově, snižuje závislost na městě. Tím přispívá k udržitelnému rozvoji venkova. Agroturistika může být pro provozovatele výrazným zdrojem příjmů v celoročním rozpočtu.
Historie aktivní turistiky na Šumavě není tak dlouhá a bohatá jako v jiných horských oblastech naší republiky. První zájemci o poznávání krás Šumavy pocházeli z úzkého okruhu majetnějších obyvatel měst, snad vědeckých pracovníků, umělců či zvědavců dobrodružné povahy.
První turisty objevenou oblastí Šumavy bylo bezesporu Železnorudsko, což umožnila výstavba železniční trati z Plzně do Železné Rudy v r. 1877. Vlastní rozvoj turistiky nastal teprve v souvislosti s ustanovením odborů Klubu českých turistů (1888), který nakonec vyústil po první světové válce v Klub československých turistů. Po vzoru Moravy a Prahy zahájily svou činnost odbory Klubu českých turistů v řadě šumavských městeček… v Prachaticích (1922), ve Volyni (1922), ve Volarech (1927), ve Vimperku (1933). V následujících letech byla turistika ovlivněna 2. světovou válkou a poválečným vývoje, během něhož byl znemožněn volný pohyb přes západní hranici a její okolí. Celé území Šumavy bylo zpřístupněno až v roce 1990. V současné době na Šumavě existuje značení jak pro pěší turisty, tak pro lyžaře i cykloturisty. Přestože je Národní park Šumava rozdělen do tří zón s ochranným režimem, turistika, také díky řadě hraničních přechodů, se stává opět tím, čím byla v minulosti a co se od ni v současné době očekává. Krásné trasy, bohaté na přírodní scenérie, faunu a flóru i na překrásné výhledy, sloužící k poznávání Šumavy, tak k odpočinku a rekreaci.

Cíl práce a metodika - Možnosti rozvoje území formou venkovské turistiky a agroturistiky

Hlavním cílem diplomové práce je posouzení možnosti regionálního rozvoje formou venkovské turistiky a agroturistiky na základě dotazníkového šetření v regionu Prachaticko. Práce bude obsahovat mimo jiné přírodní a kulturní zajímavosti regionu a zhodnocení vhodnosti regionu pro podnikání v agroturistice.

Závěr - Možnosti rozvoje území formou venkovské turistiky a agroturistiky

Z dotazníkového šetření vyplývá, že Prachaticko má příhodné přírodní podmínky pro turistiku i zemědělství. Zemědělství zde má svojí tradici a tomu odpovídá i krajinný charakter, kdy se střídají pastviny, louky a lesy. Právě tento typ krajiny je ideální pro provozování agroturistiky. Region Prachaticko má rozmanitý ráz krajiny od hor na jihu po nížiny na severu. Nejvíce atraktivní je jižní část území ležící v Chráněné krajinné oblasti a v Národním parku Šumava. Právě tato část může být určitým konkurentem agroturistiky, neboť území je využíváno pro cykloturistiku a pěší turistiku a navštěvováno pro své přírodní bohatství. Návštěvníci proto raději volí pobyt v těchto místech než na severu, kde je více prostoru pro agroturistiku, ale méně přírodního bohatství. Mimo bohatých přírodních podmínek naleznou návštěvníci na Prachaticku rozmanité kulturní památky a aktivity.
Bohaté přírodní a kulturní prostředí na Prachaticku potvrzují i starostové obcí. Problém však nastává v kvalitě infrastruktury a dostupnosti jednotlivých obcí. Starostové oslovených obcí si myslí, že daleko větší zájem je o podnikání v cestovním ruchu než jen v agroturistice.
To odpovídá i názorům zemědělců, z nichž více jak polovina o zavedení agroturistiky na farmu nemá zájem. Jak ukazují výsledky dotazníku určeného pro provozovatele AT, jedná se převážně o rodinné podnikání s úzkou spoluprací s ostatními podnikateli v cestovním ruchu. Největší problém se ukazuje ve špatné informovanosti o poradenských a informačních organizacích a chybí i spolupráce se zastupiteli obcí či s ostatními provozovateli AT.
Současná situace zřejmě plně pokrývá poptávku po ubytování na farmě, neboť jen 21 % oslovených respondentů vyjádřilo zájem trávit dovolenou na zemědělské usedlosti. Mezi nejžádanější aktivity patří cykloturistika, pěší turistiky a koupání.
Prvořadým úkolem by mělo být zvýšení zájmu zemědělců o provozování agroturistiky a následně i u turistů. Mělo by dojít ke zlepšení poradenských služeb, které by pomohly začínajícímu podnikateli v právní, ekonomické a marketingové oblasti. Dále by mělo dojít ke zlepšení spolupráce s informačními centry, která v současné době silně pokulhává, přestože tato místa jsou navštěvována turisty zajímajícími se o region. Podobná situace je i v prezentaci na internetových stránkách. Jestliže má dojít k rozvoji agroturistiky, musí být navázána vážnější spolupráce mezi obcí a podnikatelem a podnikateli navzájem. Jsem přesvědčena, že tato spolupráce pomůže všem stranám a to jak z ekonomického hlediska tak z hlediska propagace regionu či farmy.
Měla by být využita blízkost státních hranic a to jak z hlediska přilákání nové klientely tak z hlediska navázání spolupráce mezi podnikateli či s poradenskými firmami. Jestliže se však má návštěvnost turistů z ciziny zvýšit, musí dojít, jak již bylo zmíněno, ke zlepšení infrastruktury a dopravní dostupnosti obcí a jazykových znalostí.

Klíčová slova - Možnosti rozvoje území formou venkovské turistiky a agroturistiky

Agroturistika, cestovní ruch, informační centra, region, zemědělec, turistika, venkovská turistika, venkovský prostor, udržitelný rozvoj cestovního ruchu

Obsah - Možnosti rozvoje území formou venkovské turistiky a agroturistiky

1. Úvod – cíl práce
2. Literární rešerše
2.1. Cestovní ruch
2.2. Cestovní ruch a obce
2.3. Turistická informační centra
2.4. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu
2.5. Venkovský prostor (území) a jeho charakteristiky
2.6. Zelený cestovní ruch
2.6.1. Venkovská turistika
2.6.2. Agroturistika
Metodický postup práce
4.Charakteristika regionu Prachatice
4.2. Infrastruktura
4.3. Demografická charakteristika a ekonomický potenciál
4.4. Zemědělství
4.2. Cestovní ruch na Prachaticku
4.2.1. Infrastruktura pro aktivní trávení volného času
4.2.2. Hlavní formy cestovního ruchu a rekreační aktivity
4.2.3. Přírodní pozoruhodnosti
4.2.4. Historické a kulturní památky
4.2.5. Tradiční kulturní akce na Prachaticku
4.2.6. Nabídka rekreace u vodních ploch a toků
4.2.7. Zimní sporty
4.2.8. Cykloturistika a jiné aktivity
5. Výsledky dotazníkového šetření
5.1. Vyhodnocení dotazníku pro obce
5.2. Vyhodnocení dotazníku pro podnikatele
5.2.1. Vyhodnocení dotazníku A (pro provozovatele agroturistiky).
5.2.2. Vyhodnocení dotazníku B (pro podnikatele neprovozující agroturistiku)
5.3. Vyhodnocení dotazníku pro potenciální klienty farem
5.4. Porovnání výsledku šetření
5. 5. SWOT analýza
5.6. Práce Informačního centra Prachatice
5.7.
Organizace cestovního ruchu
6. Výběr rozhodujících faktorů pro venkovskou turistiku a agroturistiku
6.1. Rozhodující faktory pro zavedení agroturistiky z pohledu návštěvníků
6.2. Rozhodující faktory pro zavedení agroturistiky z pohledu podnikatelů
6.3. Rozhodující faktory pro zavedení agroturistiky z pohledu obcí
6.4. Závěr
Seznam použité literatury
Přílohy